Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Juno detekovala v atmosféře Jupitera zajímavé vlnění

Sonda Juno detekovala v atmosféře Jupitera zajímavé vlnění

Trojice vln zaznamenaná na snímku z kamery JunoCam pořízeném 2. 2. 2017
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/JunoCam

Pozoruhodné struktury pohybujícího se vzduchu v atmosféře planety Jupiter, které vypadají podobně jako vlny, byly poprvé detekovány sondami NASA s názvem Voyager během jejich průletů kolem obří plynné planety v roce 1979. Kamera JunoCam na palubě sondy Juno kroužící v současné době kolem Jupitera rovněž pořizovala snímky atmosféry této obří planety. Na základě pořízených snímků astronomové odhalili sled atmosférických vln – vysoko čnících atmosférických struktur – které následují jedna za druhou a putují napříč planetou s největší koncentrací poblíž rovníku obří plynné planety Jupiter.

Na snímcích pořízených kamerou JunoCam lze rozlišit malé vzdálenosti mezi jednotlivými hřebeny vln v tomto sledu, jaké doposud nebyly pozorovány. To vědcům poskytuje drahocenné informace jak o dynamice atmosféry planety Jupiter, tak i o jejím uspořádání v oblastech nacházejících se pod těmito vlnami.

Kamera JunoCam zaznamenala mnohem zřetelnější sled vln než dřívější sondy následující po misi Voyager,“ říká Glenn Orton, vědecký pracovník mise Juno z NASA's Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, Kalifornie. „Pozorovaná vlnění, která se skládala nejméně ze dvou a až několika desítek vln, mohou mít vzdálenosti mezi hřebeny menší než 65 kilometrů a větší než 1 200 kilometrů. Stín pozorovaných vln na jednom z obrázků nám umožnil odhadnout výšku jednotlivých vln přibližně na 10 kilometrů.“

Většina těchto vln byla pozorována v protáhlém sledu rozprostírajícím se ve směru východ-západ, s hřebeny vln, které byly kolmé k orientaci proudění. Jiné hřebeny vln byly značně skloněny a další řada vln sledovala šikmou nebo klikatící se stopu.

Vlny se mohou objevovat v blízkosti jiných atmosférických útvarů na Jupiteru – v blízkosti vírů nebo podél linií proudění – jiné nevykazují žádnou spojitost s blízkými atmosférickými projevy,“ říká Glenn Orton. „Některé sledy vln vypadají jako kdyby se sbližovaly, jiné zase vypadají jako by se překrývaly, snad se vyskytují ve dvou hladinách atmosféry. V jednom případě sled vln vypadal jako by vybíhal z centra bouře.“

Ačkoliv analýzy snímků stále ještě pokračují, většina vln je označována jako atmosférické gravitační vlny – jedná se o zvlnění nahoru a dolů, které vzniká v atmosféře nad něčím, co narušuje vzdušné proudění. Může se jednat o proudění kolem jiných útvarů nebo v důsledku některých jiných poruch, které kamera JunoCam nebyla schopná zaznamenat.

Kamera JunoCam je unikátním zařízením schopným přispívat k takovýmto objevům. Jedná se o barevnou kameru pro oblast viditelného světla, která nabízí širokoúhlý pohled k pořízení pozoruhodných snímků pólů planety Jupiter a její svrchní oblačnosti. To, jak dobře tyto „oči“ sondy Juno „vidí“, pomáhá poskytovat vědcům širší souvislosti v porovnání s údaji z jiných přístrojů na palubě sondy. Kamera JunoCam byla zařazena do vybavení především pro účely informování laické veřejnosti, přesto pořízené snímky slouží i astronomům pro vědecké účely.

Kosmická sonda Juno byla vypuštěna 5. 8. 2011 z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě a na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter byla navedena 4. 7. 2016. Do současnosti již absolvovala 16 vědeckých průletů nad planetou, zatím poslední průlet sonda absolvovala 29. 10. 2018. Během tohoto průletu přístroje zkoumaly podpovrchové oblasti zakrývané oblačností a studovaly polární záře ke zjištění jejich původu, a také strukturu atmosféry a magnetosféry.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] missionjuno.swri.edu
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vlnění v atmosféře, Sonda JUNO, Planeta Jupiter


38. vesmírný týden 2023

38. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 9. do 24. 9. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a večer je pouze velmi nízko nad obzorem. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno se k nepřehlédnutelné Venuši přidává Merkur. Slunce vyvrhlo oblak hmoty směřující k Zemi. Kometa Nišimura po pěkném ranním představení zmizela i z večerní oblohy. Astronomický ústav vydal analýzu bolidu z 10. září. Na ISS dorazila posádka v lodi Sojuz MS-24. ISS můžeme vidět přelétat večer na obloze. Startovaly další starlinky a řadu teček letící oblohou spatřilo mnoho pozorovatelů. Před 20 lety zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zbytky supernovy v Plachtách

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel     Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek „Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel. 9 000

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

EGP (Ajisai)

Prelet družice družice EGP pod Hyádami.

Další informace »