Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Perseverance vyložil poslední vzorek
Jan Herzig Vytisknout článek

Rover Perseverance vyložil poslední vzorek

Selfie, které si pořídil rover Perseverance 20.ledna s jedním z vyložených vzorků
Autor: NASA/JPL/MSSS

Skoro jeden a půl roku, od konce léta 2021, sbíral nejdokonalejší planetární rover všech dob vědecky zvláště zajímavé vzorky marťanské půdy. Každý z nich byl přitom odebrán v páru, jeden pro uložení na povrch a jeden pro uložení uvnitř roveru a budoucí předání speciálnímu landeru. Od konce loňského roku probíhal proces odhazování vzorků na určené místo na povrchu planety. Uplynulou neděli došlo k vyložení posledního, desátého vzorku.

Tyto vzorky hornin by podle vědců mohly skrývat velké množství informací o geologických procesech, které v kráteru Jezero probíhaly již před čtyřmi miliardami let. Vedle toho také nabídnou řadu informací o složení povrchových vrstev rudé planety. Jeden pár vzorků je zdánlivě prázdný, představuje vzorek marsovské atmosféry.

Pro důkladnou analýzu je však zapotřebí vědeckých přístrojů mnohem větších a sofistikovanějších, než jsme v současné době schopni dopravit na povrch Marsu. Perseverance proto každý jednotlivý vzorek o velikosti křídy uzavřela do speciálního kontejneru, 18,6 centimetrů dlouhé úzké trubičky z titanu. Ve chvíli, kdy si vědci byli jisti, že je nasbírán dostatek hornin, mohli přejít k vysazení kontejnerů na povrch. Tento proces začal s prvním vzorkem kolem 20. prosince loňského roku a byl dokončen vysazením desátého kontejneru v těchto dnech. Proces musel být extrémně přesný, aby bylo možné kontejnery nalézt i pod prachem, který se na nich v důsledku marťanských písečných bouří velmi pravděpodobně nahromadí. Jednotlivé vzorky byly uloženy pět až patnáct metrů od sebe. Celá oblast, kam byly jednotlivé kontejnery umístěny, byla nazvána Three Forks (v překladu tři vidličky).

Poslední vyložený vzorek Autor: NASA/JPL/MSSS
Poslední vyložený vzorek
Autor: NASA/JPL/MSSS
Jedná se o první část programu Mars Sample Return, který nemá za cíl nic menšího než dopravit na Zemi nejspíše úplně první vzorky hornin z jiné planety v dějinách, podle současného plánu by k tomu mělo dojít roku 2033 („nejspíše píšeme proto, že podobný cíl by chtěla splnit i Čína se sondou Tianwen 3, a to již v roce 2031; k této misi je však k dispozici mnohem méně informací a je tak menší pravděpodobnost, že se vše stihne v tomto termínu). Tyto vyložené vzorky však poslouží jen jako jakási záloha. Po změně strategie programu MSR bylo totiž rozhodnuto, že hlavní vzorky zůstanou v útrobách roveru, který je roku 2030 rovnou předá landeru s raketou, jež je vynese na orbitu Marsu. Pokud by ale vozítko za sedm let nebylo schopno dojet k landeru a předat vzorky, budou k dispozici dva vrtulníky podobné Ingenuity, které sesbírají nyní vykládané vzorky. Více o aktuální podobě tohoto ambiciózního programu jsme informovali zde.

Uložením vzorků a přejetím regionu zvaného Rocky Top ukončilo vozítko Perseverance jeden velký projekt nazývaný Delta Front Campaign, který probíhal již od dubna minulého roku.  V jeho rámci bylo zkoumáno okolí vyschlé říční delty, která se v kráteru Jezero nachází. V regionu Rocky Top zaznamenalo vozítko geologický přechod, na jehož počátku se ještě nachází kameny, jejichž vzhled a způsob uložení odpovídají původnímu jezeru. Za ním se už začaly objevovat kameny, které musely být utvořeny v řece, která se do jezera vlévala, nebo v její deltě. Byl tím tak zahájen nový projekt nazvaný Delta Top Campaign. S dalším pohybem vozítka touto říční deltou očekávají vědci, že bude rover nacházet horniny složené z větších zrn – od  písku až po velké balvany. Ty byly erozí vytvořeny v toku řeky a následně vodou doneseny až do jezera, kde je dnes nejspíš najdeme právě ve vyschlé deltě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Mars Sample Return, Geologie, Kráter Jezero, Mars Rover 2020, Rover Perseverance, Perseverance, Mars


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »