Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Perseverance vyložil poslední vzorek
Jan Herzig Vytisknout článek

Rover Perseverance vyložil poslední vzorek

Selfie, které si pořídil rover Perseverance 20.ledna s jedním z vyložených vzorků
Autor: NASA/JPL/MSSS

Skoro jeden a půl roku, od konce léta 2021, sbíral nejdokonalejší planetární rover všech dob vědecky zvláště zajímavé vzorky marťanské půdy. Každý z nich byl přitom odebrán v páru, jeden pro uložení na povrch a jeden pro uložení uvnitř roveru a budoucí předání speciálnímu landeru. Od konce loňského roku probíhal proces odhazování vzorků na určené místo na povrchu planety. Uplynulou neděli došlo k vyložení posledního, desátého vzorku.

Tyto vzorky hornin by podle vědců mohly skrývat velké množství informací o geologických procesech, které v kráteru Jezero probíhaly již před čtyřmi miliardami let. Vedle toho také nabídnou řadu informací o složení povrchových vrstev rudé planety. Jeden pár vzorků je zdánlivě prázdný, představuje vzorek marsovské atmosféry.

Pro důkladnou analýzu je však zapotřebí vědeckých přístrojů mnohem větších a sofistikovanějších, než jsme v současné době schopni dopravit na povrch Marsu. Perseverance proto každý jednotlivý vzorek o velikosti křídy uzavřela do speciálního kontejneru, 18,6 centimetrů dlouhé úzké trubičky z titanu. Ve chvíli, kdy si vědci byli jisti, že je nasbírán dostatek hornin, mohli přejít k vysazení kontejnerů na povrch. Tento proces začal s prvním vzorkem kolem 20. prosince loňského roku a byl dokončen vysazením desátého kontejneru v těchto dnech. Proces musel být extrémně přesný, aby bylo možné kontejnery nalézt i pod prachem, který se na nich v důsledku marťanských písečných bouří velmi pravděpodobně nahromadí. Jednotlivé vzorky byly uloženy pět až patnáct metrů od sebe. Celá oblast, kam byly jednotlivé kontejnery umístěny, byla nazvána Three Forks (v překladu tři vidličky).

Poslední vyložený vzorek Autor: NASA/JPL/MSSS
Poslední vyložený vzorek
Autor: NASA/JPL/MSSS
Jedná se o první část programu Mars Sample Return, který nemá za cíl nic menšího než dopravit na Zemi nejspíše úplně první vzorky hornin z jiné planety v dějinách, podle současného plánu by k tomu mělo dojít roku 2033 („nejspíše píšeme proto, že podobný cíl by chtěla splnit i Čína se sondou Tianwen 3, a to již v roce 2031; k této misi je však k dispozici mnohem méně informací a je tak menší pravděpodobnost, že se vše stihne v tomto termínu). Tyto vyložené vzorky však poslouží jen jako jakási záloha. Po změně strategie programu MSR bylo totiž rozhodnuto, že hlavní vzorky zůstanou v útrobách roveru, který je roku 2030 rovnou předá landeru s raketou, jež je vynese na orbitu Marsu. Pokud by ale vozítko za sedm let nebylo schopno dojet k landeru a předat vzorky, budou k dispozici dva vrtulníky podobné Ingenuity, které sesbírají nyní vykládané vzorky. Více o aktuální podobě tohoto ambiciózního programu jsme informovali zde.

Uložením vzorků a přejetím regionu zvaného Rocky Top ukončilo vozítko Perseverance jeden velký projekt nazývaný Delta Front Campaign, který probíhal již od dubna minulého roku.  V jeho rámci bylo zkoumáno okolí vyschlé říční delty, která se v kráteru Jezero nachází. V regionu Rocky Top zaznamenalo vozítko geologický přechod, na jehož počátku se ještě nachází kameny, jejichž vzhled a způsob uložení odpovídají původnímu jezeru. Za ním se už začaly objevovat kameny, které musely být utvořeny v řece, která se do jezera vlévala, nebo v její deltě. Byl tím tak zahájen nový projekt nazvaný Delta Top Campaign. S dalším pohybem vozítka touto říční deltou očekávají vědci, že bude rover nacházet horniny složené z větších zrn – od  písku až po velké balvany. Ty byly erozí vytvořeny v toku řeky a následně vodou doneseny až do jezera, kde je dnes nejspíš najdeme právě ve vyschlé deltě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Mars Sample Return, Geologie, Kráter Jezero, Mars Rover 2020, Rover Perseverance, Perseverance, Mars


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »