Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu

Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu

Kámen Rochette na Marsu 7. 9. 2021 s dvěma otvory po vrtání vozítkem Perseverance

Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla analýza a společně se znalostmi získanými u prvního neúspěšného odběru může vědecký tým začít skládat časovou osu historie této oblasti, která byla ovlivněna vulkanickou činností, ale také v ní najdeme období trvalé přítomnosti vody.

Zdá se, že první analyzované kameny odhalují potenciál dlouhodobě obyvatelného prostředí,“ říká Ken Farley z Caltechu, který se podílí na této misi řízené z JPL v Kalifornii a dodává: „To, že tam byla voda tak dlouho, je velká věc.“ Kámen, který poskytl první jádrové vzorky má čedičovité složení a může se jednat o produkt tekoucí lávy. Přítomností krystalických minerálů ve vulkanických horninách je mimořádně užitečná v radiometrickém datování. Vulkanický původ kamene by mohl pomoci vědcům přesně určit dobu jeho vzniku. Každý vzorek zde bez přehánění představuje další část skládačky – stačí je poskládat ve správném pořadí a vědci získají časovou osu nejdůležitějších událostí v historii celého kráteru. Některé z těchto událostí zahrnují i samotný vznik kráteru Jezero, objevení a ztracení tamního jezera, nebo změny klimatu planety v dávné historii.

Ještě zajímavější je, že ve vzorcích byly zaznamenány stopy solí. Ty mohly vzniknout v době, kdy podpovrchová voda protékala podložím a měnila původní minerály – přesněji řečeno, když se vypařila, zanechala po sobě soli, které v ní byly rozpuštěné. Není vyloučeno, že slané minerály v prvních dvou odebraných vzorcích mohou ukrývat zachycené drobné bublinky dávné marsovské vody. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o mikroskopické časové schránky, které by mohly přinést odpovědi na mnoho otázek o dávném klimatu a obyvatelnosti Marsu. Solné minerály jsou navíc ze Země dobře známy pro svou schopnost zachovávat stopy dávného života.

Kámen Rochette na Marsu 7. září 2021 po druhém navrtání vozítkem Perseverance
Kámen Rochette na Marsu 7. září 2021 po druhém navrtání vozítkem Perseverance

Vědecký tým kolem roveru Perseverance už dříve věděl, že kráter Jezero byl kdysi dávno vyplněn jezerem, ovšem nevědělo se, po jak dlouhou dobu zde toto jezero bylo. Nedala se vyloučit ani možnost, že jezero v kráteru Jezero bylo jen velmi dočasným jevem. Kupříkladu mohlo dojít k tomu, že se impaktní kráter zaplnil vodou během povodní a do 50 let zase vyschnul. Ovšem úroveň změn, které vědci zaznamenali v kameni, který poskytl dva vzorky (i v kameni, kde proběhl první pokus o odběr), naznačuje, že podzemní voda tu byla přítomna po dlouhou dobu. Zmíněná podzemní voda mohla souviset s jezerem, které se kdysi nacházelo v kráteru, ale také se sem mohla dostat skrz kameny až dlouho poté, co jezero vyschlo. Vědci sice stále nemohou říct, zda voda, která proměňovala tyto kameny, byla přítomna desítky tisíc či miliony let, ale vědecký tým si je nyní mnohem jistější, že zde voda byla dost dlouho na to, aby byla tato oblast příhodnější pro dávný mikroskopický život. „Tyto vzorky mají vysokou hodnotu pro budoucí analýzu v pozemských laboratořích,“ říká Mitch Schulte z ředitelství NASA, který je také jedním z vědců zapojených do mise a dodává: „Jednoho dne možná budeme schopni určit postupný vývoj na časové ose podmínek prostředí, které představují minerály v těchto horninách. To následně pomůže přinést odpověď na velkou vědeckou otázku spojenou s historií a výdrží kapalné vody na Marsu.

Neletový exemplář trubičky pro dopravu vzorků z Marsu je rozměrově identický s letovým kusem Autor: NASA TV
Neletový exemplář trubičky pro dopravu vzorků z Marsu je rozměrově identický s letovým kusem
Autor: NASA TV

Rover Perseverance momentálně prozkoumává dno kráteru a hledá vzorky, které by mohly být jednou dopraveny na Zemi, aby přinesly odpovědi o historii Marsu. Nadějné vzorky budou uloženy do titanových trubiček, které s sebou rover veze. Ty budou následně odloženy na povrch, kde je vyzvedne příští mise. Je pravděpodobné, že Perseverance vytvoří v průběhu mise několik hromádek těchto pouzder. Zvyšuje se tím totiž pravděpodobnost, že ty nejcennější vzorky budou přístupné pro dopravu na Zemi.

Trubičky na vzorky z Marsu jsou svými rozměry srovnatelné s laboratorními zkumavkami Autor: Museum of Applied Arts and Sciences
Trubičky na vzorky z Marsu jsou svými rozměry srovnatelné s laboratorními zkumavkami
Autor: Museum of Applied Arts and Sciences
Další vzorek bude pravděpodobně odebrán ve vzdálenosti cca 200 metrů v lokalitě South Séítah, což je soustava kamenných výběžků pokrytých písečnými dunami, balvany a skalními úlomky, které Farley připodobnil k „rozbitým talířům“. Nedávno odvrtaný vzorek pravděpodobně představuje jednu z nejmladších vrstev hornin, které se dají na dně kráteru Jezero najít. Oblast South Séítah je naopak pravděpodobně starší. Měla by tedy poskytnout vědeckému týmu lepší přehled o časové ose pro pochopení událostí, které formovaly nejen dno kráteru, ale i jezero v něm. Začátkem října bude provoz veškerých marsovských sond dočasně přerušen. Po dobu několika týdnů totiž nebude možnost zajistit obousměrný přenos dat kvůli jevu, kterému se říká sluneční konjunkce. Lidově řečeno se Mars z pohledu od Země schová za Slunce. Je pravděpodobné, že zmíněný vrt roveru Perseverance v oblasti South Séítah proběhne až po tomto období.

Mozaika snímků vyfocená roverem Perseverance ukazuje kamennou formaci v oblasti zvané Citadelle na dně kráteru Jezero Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU/MSSS
Mozaika snímků vyfocená roverem Perseverance ukazuje kamennou formaci v oblasti zvané Citadelle na dně kráteru Jezero
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU/MSSS

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/Mars Exploration Program
[2] NASA/JPL-Caltech/PIA24840
[3] NASA/JPL-Caltech/PIA24833

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Odběrová trubička, Kameny Mars, Kráter Jezero, Perseverance, Mars


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »