Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  InSight zachytila zatím nejsilnější marsotřesení

InSight zachytila zatím nejsilnější marsotřesení

Spektrogram nejsilnějšího otřesu zaznamenaného sondou Insight na povrchu Marsu za celou dobu její mise od listopadu 2018. Marsotřesení mělo odhadované magnitudo 5 a sonda jej zachytila 4. 5. 2022během svého 1222. dne pobytu na povrchu planety.
Autor: NASA/JPL-Caltech/ETH Zurich

Americký marsovský lander InSight zaznamenal zatím nejsilnější „třesení“ pozorované mimo planetu Zemi. Marsotřesení o odhadové intenzitě 5. magnitudy přišlo 4. května 2022 během 1222. solu, který InSight tráví na Marsu. Tyto otřesy se přidaly do katalogu více než 1300 marsotřesení, která InSight zaznamenal od svého přistání na Marsu v listopadu 2018.

Do této doby nejsilnější marsotřesení (magnituda 4,2) bylo zachyceno 25. srpna 2021. Sonda InSight byla k Marsu vyslána s citlivým seismomentrem (dodaným francouzskou agenturou CNES), aby studovala vnitřní vrstvy planety. Seismické vlny prochází materiálem v kůře, plášti i jádru a přitom se různě odráží. Analýza těchto vln může seismologům pomoci určit hloubku a rozložení těchto vrstev. Poznatky o struktuře Marsu pak mohou pomoci lépe porozumět vzniku všech kamenných kosmických objektů – včetně Země a Měsíce.

Seismogram pořízený přístrojem SEIS sondy InSight na povrchu Marsu 4. května 2022
Seismogram pořízený přístrojem SEIS sondy InSight na povrchu Marsu 4. května 2022
Pokud bychom aktuální marsotřesení 5. magnitudy vztáhli na pozemská zemětřesení, jednalo by se o středně silné otřesy. Tato hodnota se však blíží hornímu limitu hodnot, které vědci chtěli při misi InSight zachytit. Odborný tým bude muset nové otřesy pečlivě analyzovat, než bude možné přinést bližší informace o místě a podstatě jejich původu, případně o tom, co nám to říká o vnitřní stavbě Marsu.

Od prosince 2018, kdy jsme usadili náš seismometr jsme čekali na takové velké marsotřesení,“ přiznává Bruce Banerdt, hlavní vědecký pracovník mise InSight z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii a dodává: „Tyto otřesy nám jistě poskytnou pohled na planetu, jaký jsme ještě neměli. Vědci budou ještě několik dalších let analyzovat nasbíraná data, aby se o Marsu dozvěděli stále nové věci.

Detail poklopu chránícího citlivý seismometr SEIS sondy InSight před nepatrnými záchvěvy danými i slabým prouděním větru na Marsu. Záběr z kamery na robotické paži. Autor: NASA/JPL-Caltech
Detail poklopu chránícího citlivý seismometr SEIS sondy InSight před nepatrnými záchvěvy danými i slabým prouděním větru na Marsu. Záběr z kamery na robotické paži.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Silné marsotřesení přišlo v době, kdy se sonda InSight potýká s novými výzvami, které se týkají jejích fotovotaických panelů. Do míst, kde sonda přistála, totiž přichází zimní období, při kterém je v atmosféře více prachu, což omezuje množství slunečního světla, které dopadá na povrch. Sedmého května InSight vstoupil do tzv. bezpečného režimu, jelikož množství generované energie pokleslo pod limitní hodnotu. Sonda proto přerušila všechny zbytné funkce (včetně vědeckých měření) a zachovala v provozu pouze ty životně důležité. Tento postup sonda provádí, aby chránila své citlivé vybavení a je možné, že se situace bude opakovat, jelikož množství dostupné energie bude klesat. Lander již na konci roku 2020 splnil svou základní misi a nyní je v nadstavbové části, která potrvá do prosince 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mars.nasa.gov
[2] Náznak prvního třesení zachycen ve 128. solu
[3] InSight detekovala dva silnější otřesy
[4] 2020: souhrn zajímavých objevů InSight za první rok mise

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: SEIS, Marsotřesení, InSight


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »