Při sledování rychlosti rotace rudé planety využili planetární vědci experiment RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) na palubě sondy InSight. Zjistili, že rotace planety se zrychluje přibližně o čtyři tisíciny úhlové vteřiny za rok – což odpovídá zkrácení délky marťanského dne o zlomek milisekundy za rok.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 5. do 7. 5. 2023. Měsíc bude v úplňku. Venuše v souhvězdí Býka je večer nejvýraznějším objektem nad západem. Výše v Blížencích je Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Očekáváme odkládaný start Falconu Heavy. Na ISS proběhl úspěšný výstup do volného kosmu, poprvé i se zastoupením arabského astronauta. Před 95 lety se narodil sluneční fyzik a astronom Miloslav Kopecký.
Sonda InSight zkoumá Mars a jeho vnitřní strukturu od roku 2018. Přistála v oblasti Elysium Planitia, což je místo poblíž rovníku Rudé planety se skvělými podmínkami pro provádění experimentů a měření. Snaží se odpovědět na otázky týkající se vzniku kamenných planet naší Sluneční soustavy a jejich vývoje do podoby, jak je známe dnes. Nejdůležitějším přístrojem, který robot dopravil na povrch Marsu, je seismometr, který měří marsotřesení a další otřesy způsobené jinými vlivy. Na Vánoce v roce 2021 dostali vědci pěkný dárek. Seismometr sondy InSight totiž zachytil poměrně výrazné otřesy, které pocházely ze silného nárazu meteoroidu do Marsu.
Přistávací modul InSight od NASA přešel do nouzového režimu v pátek 7. ledna po velké regionální prachové bouři, která omezila množství slunečního světla dopadajícího na jeho solární panely. V nouzovém režimu pozastavila sonda všechny své funkce kromě základních. Řídící tým mise obnovil kontakt s InSight 10. ledna, když zjistil, že zásoby jeho energie jsou sice nízké, ale stabilní, a není pravděpodobné, že by tato komunikace vyčerpávala akumulátory přistávacího modulu.
V létě roku 2018 se světem prohnala zpráva, že se za pomoci penetračního radaru umístěného na palubě evropské sondy Mars Express podařilo objevit pod povrchem Marsu oblast s výraznou odrazivostí. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení její přítomnosti se jeví, že se v blízkosti jižní polární čepičky nachází podzemní jezero slané vody. Případná přítomnost podzemního jezera ale vyvolává palčivou otázku. Kde se bere teplo potřebné k udržení vody v kapalném stavu? Odpověď se zdá nabízí nová vědecká studie, jejíž výsledky jsou podobně překvapivé jako objev samotného jezera. Naznačuje totiž, že Mars musel být v nedávné geologické minulosti sopečně aktivní!
Ačkoli sonda InSight už zažila na povrchu Marsu více než 80 dní, doposud nebyla k dispozici data z jejích meteorologických čidel. Přitom je už dlouho známo, že výbava této sondy, pokud jde o záznam počasí, je mimořádně štědrá. Na palubě najdeme hned dvě zařízení pro sběr dat, jako je teplota, tlak nebo rychlost větru. A právě tyto údaje jsou nyní k dispozici online na internetu.
Americká sonda InSIGHT začne na Marsu s novým druhem měření.
Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují. Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ
Vedení NASA oficiálně schválilo vypuštění dvou minisatelitů (CubeSat) společně se sondou InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) Mars lander v roce 2016 k doplnění přenosové kapacity experimentálních dat předávaných do pozemního řídícího střediska o průběhu a výsledku přistávacího manévru marťanské sondy. Startovní okno pro vypuštění sondy InSight v trvání 27 dnů se otevírá 4. března 2016.
Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2016, která poskytne první detailní pohled do nitra planety Mars za účelem zjištění, proč se rudá planeta vyvíjela mnohem odlišněji než Země.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
