Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  InSight jako nová meteostanice na Marsu

InSight jako nová meteostanice na Marsu

TWINS k měření teploty a větru na autoportréti InSight
Autor: NASA/JPL-Caltech

Ačkoli sonda InSight už zažila na povrchu Marsu více než 80 dní, doposud nebyla k dispozici data z jejích meteorologických čidel. Přitom je už dlouho známo, že výbava této sondy, pokud jde o záznam počasí, je mimořádně štědrá. Na palubě najdeme hned dvě zařízení pro sběr dat, jako je teplota, tlak nebo rychlost větru. A právě tyto údaje jsou nyní k dispozici online na internetu. 

První autoportrét sondy InSight po přistání, který byl použit pro úvodní obrázek, najdete v plné velikosti na webu NASA.

Na stránce k počasí na Marsu v oblasti přistání (https://mars.nasa.gov/insight/weather/) najdeme údaje z čidel měřících teplotu a vítr a z tlakoměru. Jsou zde kromě grafů i přehledy počasí minulých dnů.

Ovšem, jak uvádí NASA ve svém článku, pokud má někdo venku teď docela zimu, tak tu marsovskou by určitě oželel. Momentálně je na pláni Elysium, kde sonda přistála, noční teplota kolem −95 °C a přes den vystoupá za dobrého počasí i k mínus deseti, ale nyní je kolem −15°C.

Záznamy počasí na Marsu sondou InSight
Záznamy počasí na Marsu sondou InSight

Pokud jde o rychlost větru, dosahuje v maximech kolem 15 m/s, ale průměrně jen pět. Nicméně vzhledem k tlaku pouze 720 Pa je jeho účinek velmi malý. (Na Zemi je tlak při povrchu asi 100 000 Pa, tedy zhruba 140× vyšší). Tlakoměr je velmi přesný (asi desetinásobně oproti misi Viking nebo Pathfinder). Bude tedy schopen např. zaznamenat větrné víry (dust devils) i ve vzdálenostech řádově desítek metrů od sondy. Máme i údaj o směru větru. Ten v těchto dnech vanul převážně od jihozápadu.

Umístění senzorů na měření počasí – TWINS jsou dva meteorologické prsty nad palubní deskou a v kruhové oblasti je tlakový senzor.
Umístění senzorů na měření počasí – TWINS jsou dva meteorologické prsty nad palubní deskou a v kruhové oblasti je tlakový senzor.
O tlakovém senzoru jsme už slyšeli v prosinci 2018 v souvislosti s pozoruhodným zvukovým záznamem větru na Marsu. Nyní jej však můžeme vidět i přímo, protože už jej nezakrývá poklop, který byl přenesen na seismometr SEIS. Ten chrání právě před vlivy větru, jenž by mohl způsobit otřesy tohoto velmi citlivého přístroje.

Záznam počasí samozřejmě neposkytuje pouze InSight. Podobný meteorologický „prst“ má na svém stěžni i Curiosity (však také přístroje na InSight jsou záložní kusy pro Curiosity). Sada přístrojů na InSight je však dosud nejdokonalejší meteostanicí. Data jsou sbírána každou sekundu a jednou denně posílána na Zemi.

Uvolnění přístroje HP3. Sol 83. InSight Autor: NASA/JPL-Caltech
Uvolnění přístroje HP3. Sol 83. InSight
Autor: NASA/JPL-Caltech
Vědci samozřejmě doufají, že záznamy poběží po celou dobu plánované dvouleté mise InSight (nebo déle, jak si jistě mnozí přejeme). Tím by měl být pokryt v podstatě celý jeden marsovský rok a s tím i změny počasí během ročních dob.

Záznam počasí je důležitý i pro seismometr. Kdyby se počasí nějak podílelo na rušení naměřených dat, bude možné se o tom dozvědět. Kromě toho má sonda InSight i magnetometr, který může pomoci zaznamenat případné lokální změny magnetického pole, které by také mohly ovlivnit měření SEIS.

Závěrem připomeňme, že právě v těchto dnech byl definitivně vyložen přístroj HP3, protože se jej pustila robotická paže. Tento přístroj, přezdívaný krtek, se má zavrtat ideálně až 5 metrů do hloubky a měřit teplotní gradient podpovrchových vrstev.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aktualita k počasí NASA/JPL
[2] Článek z dění kolem InSight, únor 2019
[3] První hodiny a dny InSight na Marsu, listopad 2018



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, InSight


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »