Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  InSight jako nová meteostanice na Marsu

InSight jako nová meteostanice na Marsu

TWINS k měření teploty a větru na autoportréti InSight
Autor: NASA/JPL-Caltech

Ačkoli sonda InSight už zažila na povrchu Marsu více než 80 dní, doposud nebyla k dispozici data z jejích meteorologických čidel. Přitom je už dlouho známo, že výbava této sondy, pokud jde o záznam počasí, je mimořádně štědrá. Na palubě najdeme hned dvě zařízení pro sběr dat, jako je teplota, tlak nebo rychlost větru. A právě tyto údaje jsou nyní k dispozici online na internetu. 

První autoportrét sondy InSight po přistání, který byl použit pro úvodní obrázek, najdete v plné velikosti na webu NASA.

Na stránce k počasí na Marsu v oblasti přistání (https://mars.nasa.gov/insight/weather/) najdeme údaje z čidel měřících teplotu a vítr a z tlakoměru. Jsou zde kromě grafů i přehledy počasí minulých dnů.

Ovšem, jak uvádí NASA ve svém článku, pokud má někdo venku teď docela zimu, tak tu marsovskou by určitě oželel. Momentálně je na pláni Elysium, kde sonda přistála, noční teplota kolem −95 °C a přes den vystoupá za dobrého počasí i k mínus deseti, ale nyní je kolem −15°C.

Záznamy počasí na Marsu sondou InSight
Záznamy počasí na Marsu sondou InSight

Pokud jde o rychlost větru, dosahuje v maximech kolem 15 m/s, ale průměrně jen pět. Nicméně vzhledem k tlaku pouze 720 Pa je jeho účinek velmi malý. (Na Zemi je tlak při povrchu asi 100 000 Pa, tedy zhruba 140× vyšší). Tlakoměr je velmi přesný (asi desetinásobně oproti misi Viking nebo Pathfinder). Bude tedy schopen např. zaznamenat větrné víry (dust devils) i ve vzdálenostech řádově desítek metrů od sondy. Máme i údaj o směru větru. Ten v těchto dnech vanul převážně od jihozápadu.

Umístění senzorů na měření počasí – TWINS jsou dva meteorologické prsty nad palubní deskou a v kruhové oblasti je tlakový senzor.
Umístění senzorů na měření počasí – TWINS jsou dva meteorologické prsty nad palubní deskou a v kruhové oblasti je tlakový senzor.
O tlakovém senzoru jsme už slyšeli v prosinci 2018 v souvislosti s pozoruhodným zvukovým záznamem větru na Marsu. Nyní jej však můžeme vidět i přímo, protože už jej nezakrývá poklop, který byl přenesen na seismometr SEIS. Ten chrání právě před vlivy větru, jenž by mohl způsobit otřesy tohoto velmi citlivého přístroje.

Záznam počasí samozřejmě neposkytuje pouze InSight. Podobný meteorologický „prst“ má na svém stěžni i Curiosity (však také přístroje na InSight jsou záložní kusy pro Curiosity). Sada přístrojů na InSight je však dosud nejdokonalejší meteostanicí. Data jsou sbírána každou sekundu a jednou denně posílána na Zemi.

Uvolnění přístroje HP3. Sol 83. InSight Autor: NASA/JPL-Caltech
Uvolnění přístroje HP3. Sol 83. InSight
Autor: NASA/JPL-Caltech
Vědci samozřejmě doufají, že záznamy poběží po celou dobu plánované dvouleté mise InSight (nebo déle, jak si jistě mnozí přejeme). Tím by měl být pokryt v podstatě celý jeden marsovský rok a s tím i změny počasí během ročních dob.

Záznam počasí je důležitý i pro seismometr. Kdyby se počasí nějak podílelo na rušení naměřených dat, bude možné se o tom dozvědět. Kromě toho má sonda InSight i magnetometr, který může pomoci zaznamenat případné lokální změny magnetického pole, které by také mohly ovlivnit měření SEIS.

Závěrem připomeňme, že právě v těchto dnech byl definitivně vyložen přístroj HP3, protože se jej pustila robotická paže. Tento přístroj, přezdívaný krtek, se má zavrtat ideálně až 5 metrů do hloubky a měřit teplotní gradient podpovrchových vrstev.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aktualita k počasí NASA/JPL
[2] Článek z dění kolem InSight, únor 2019
[3] První hodiny a dny InSight na Marsu, listopad 2018



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, InSight


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »