Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  InSight vysílá z povrchu Marsu

InSight vysílá z povrchu Marsu

Snímek z povrchu Marsu pořízený přístrojem Instrument Deployment Camera krátce po přistání 26. 11. 2018
Autor: NASA/JPL-Caltech

Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují.  Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ

Souhrn dění k 27. 11. v 17:30 SEČ

Přistáním InSight NASA potvrdila vysokou kvalitu svých sond a opět navýšila procento úspěšnosti přistání. Připomeňme, že už v 70. letech úspěšně přistály a pracovaly oba landery Viking, potom v roce 1997 se podařilo přistání Pathfinderu s vozítkem Sojourner. Selhání přišlo v roce 1999 v podobě Mars Polar Landeru. Úspěch pak slavila obě vozítka MER – Spirit a Opportunity (přistání 2004) a v roce 2008 se podařilo přistání Phoenixe v polární oblasti. A nakonec dobře známe úspěch Curiosity v roce 2013. Když tedy přičteme i misi InSight, vypadá to na solidní úspěšnost. Přitom NASA sama mluvila před přistáním o pravděpodobnosti úspěchu 40 % a nyní tedy 50 %, ale jak je vidět, je to tak i v kontextu neúspěchů řady misí sovětských sond řady Mars, nebo evropských landerů. Vypadá to, že NASA má dobře prověřený hardware, schopný reagovat na případné odchylky od plánu a také má dobré modely atmosféry v místě přistání. Věřme, že nyní budou stejně úspěšně následovat i evropský ExoMars 2020 a Mars Rover 2020 opět z dílen NASA/JPL.

Tým InSight si tedy mohl trochu oddechnout po náročném přistávacím manévru a prvních napínavých hodinách do potvrzení vyklopení solárních panelů. Tyto panely a celou sondu si můžete dobře představit ve vizualizaci ČT24. Každý z panelů má šířku 2,2 metru a poskytují příkon 600 až 700 wattů (za horších atmosférických podmínek poklesne výkon ke 200 až 300 W).

Nejdůležitější činnosti v následujících marsovských dnech, tedy tzv. solech, budou spočívat ve studiu okolí sondy, vyklopení robotické paže a kontrole stavu sondy. Teprve v řádu měsíců, zatím to vypadá na dva až tři, můžeme očekávat vyložení vědeckých aparatur – seismometru a speciálního vrtacího zařízení. Mezitím bude probíhat také měření magnetického pole a záznam počasí. Sonda má mimořádně dokonalou meteostanici, protože i počasí by mohlo ovlivnit případná měření otřesů a tak jsou na to vědci připraveni.

Aktualizace 27. 11. v 6:30 SEČ:

Z nočních informací ční především snímek pořízený kamerou určenou pro snímání vykládání přístrojů na povrch Marsu. Tato kamera má zorné pole jen 45 × 45 stupňů, ale na rozdíl od předešlého prvního snímku nebyla v době snímání nasazena krytka, takže snímek je velmi pěkný (viz titulní obrázek článku).
Solární panely se úspěšně vyklopily a dodávají energii do palubních baterií.

Aktualizace 26. 11. ve 23:30:

Tiskovka je v plném proudu, máme za sebou úvodní slovo administrátora NASA, šéfa JPL a také už povídá šéf týmu InSight. Napjatě očekáváme další informace.

Typický pohled na zaplněný sál během tiskové konference po přistání na Marsu Autor: Doug Ellison
Typický pohled na zaplněný sál během tiskové konference po přistání na Marsu
Autor: Doug Ellison

Šéf týmu MarCO, který je mimochodem relativně malý, asi jako samotné cubesaty, připomíná, že tyto testovací družice dobře ukazují, jak mohou malé cubesaty podpořit velké sondy. Ukázal i snímek Marsu na rozloučenou s InSight, protože pokračují dál na dráze kolem Slunce. Fotografie byla pořízena 10 minut po přistání poté, co byla přenesena všechna data.

Mars z cubesatu MarCO při jeho odletu od planety po přistání InSight Autor: NASA/JPL
Mars z cubesatu MarCO při jeho odletu od planety po přistání InSight
Autor: NASA/JPL

Další informace opravdu musíme očekávat až v průběhu noci, nebo ráno, takže prozatím děkujeme za pozornost a těšíme se na informace o vyklopení solárních panelů a jistě i na nové snímky, které přijdou z MRO nebo přímo z InSight.

Aktualizace 26. 11. ve 22:45:

Jak jsme zmínili níže v předchozím příspěvku, čekáme na začátek tiskové konference NASA. V přenosu potvrzují čas začátku ne dříve, než ve 23:00 SEČ, jak bylo původně plánováno. 

Také vás zaujala rychlost přijetí prvního snímku? Původně bylo v časovém plánu uvedeno, že dorazí v čase 21:04 SEČ, ale už ve 20:59 plnil stránky sociálních médií. Emily Lakdawalla z The Planetary Society nyní potvrdila, že první snímek opravdu přenesl jeden z cubesatů MarCO. O této možnosti psal Dušan Majer v nedávném článku pro Kosmonautix.cz. V článku najdete i podrobnosti o těchto cubesatech a jejich průletu kolem Marsu. Nyní jsou již na heliocentrické dráze, ale svůj úkol zřejmě splnily na výbornou.

Jak věříme, v tiskové konferenci dostaneme další zajímavé informace a doufejme, že i nějaké snímky, pokud se stihly přenést z Insight, z orbitální sondy MRO, nebo jiných oběžnic Marsu. Nezapomenutelný je hlavně záběr přistání Phoenixu z MRO.

Aktualizace 26. 11. ve 21:50:

K přistání došlo podle plánu zhruba ve 20:46 našeho času, přičemž signál o úspěšném dosednutí dorazil k Zemi ve 20:54 SEČ. Velmi příjemným okamžikem bylo také přijetí první fotografie, s kterou se NASA pochlubila již ve 20:59 (viz obrázek pod textem). Po 21. hodině jsme již slyšeli, že sonda vysílá a vše je v pořádku.

Následovat má rozložení solárních panelů a o tom a o dalších plánech se dozvíme jistě ještě během noci na úterý. Tisková konference NASA by mohla proběhnout doufejme ještě před půlnocí našeho času, jak bylo původně v plánu.

První snímek z povrchu, ještě s neodklopenou krytkou proti prachu Autor: NASA/JPL-Caltech
První snímek z povrchu, ještě s neodklopenou krytkou proti prachu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL-Caltech/InSight



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, NASA, InSight


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »