Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  InSight vysílá z povrchu Marsu

InSight vysílá z povrchu Marsu

Snímek z povrchu Marsu pořízený přístrojem Instrument Deployment Camera krátce po přistání 26. 11. 2018
Autor: NASA/JPL-Caltech

Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují.  Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ

Souhrn dění k 27. 11. v 17:30 SEČ

Přistáním InSight NASA potvrdila vysokou kvalitu svých sond a opět navýšila procento úspěšnosti přistání. Připomeňme, že už v 70. letech úspěšně přistály a pracovaly oba landery Viking, potom v roce 1997 se podařilo přistání Pathfinderu s vozítkem Sojourner. Selhání přišlo v roce 1999 v podobě Mars Polar Landeru. Úspěch pak slavila obě vozítka MER – Spirit a Opportunity (přistání 2004) a v roce 2008 se podařilo přistání Phoenixe v polární oblasti. A nakonec dobře známe úspěch Curiosity v roce 2013. Když tedy přičteme i misi InSight, vypadá to na solidní úspěšnost. Přitom NASA sama mluvila před přistáním o pravděpodobnosti úspěchu 40 % a nyní tedy 50 %, ale jak je vidět, je to tak i v kontextu neúspěchů řady misí sovětských sond řady Mars, nebo evropských landerů. Vypadá to, že NASA má dobře prověřený hardware, schopný reagovat na případné odchylky od plánu a také má dobré modely atmosféry v místě přistání. Věřme, že nyní budou stejně úspěšně následovat i evropský ExoMars 2020 a Mars Rover 2020 opět z dílen NASA/JPL.

Tým InSight si tedy mohl trochu oddechnout po náročném přistávacím manévru a prvních napínavých hodinách do potvrzení vyklopení solárních panelů. Tyto panely a celou sondu si můžete dobře představit ve vizualizaci ČT24. Každý z panelů má šířku 2,2 metru a poskytují příkon 600 až 700 wattů (za horších atmosférických podmínek poklesne výkon ke 200 až 300 W).

Nejdůležitější činnosti v následujících marsovských dnech, tedy tzv. solech, budou spočívat ve studiu okolí sondy, vyklopení robotické paže a kontrole stavu sondy. Teprve v řádu měsíců, zatím to vypadá na dva až tři, můžeme očekávat vyložení vědeckých aparatur – seismometru a speciálního vrtacího zařízení. Mezitím bude probíhat také měření magnetického pole a záznam počasí. Sonda má mimořádně dokonalou meteostanici, protože i počasí by mohlo ovlivnit případná měření otřesů a tak jsou na to vědci připraveni.

Aktualizace 27. 11. v 6:30 SEČ:

Z nočních informací ční především snímek pořízený kamerou určenou pro snímání vykládání přístrojů na povrch Marsu. Tato kamera má zorné pole jen 45 × 45 stupňů, ale na rozdíl od předešlého prvního snímku nebyla v době snímání nasazena krytka, takže snímek je velmi pěkný (viz titulní obrázek článku).
Solární panely se úspěšně vyklopily a dodávají energii do palubních baterií.

Aktualizace 26. 11. ve 23:30:

Tiskovka je v plném proudu, máme za sebou úvodní slovo administrátora NASA, šéfa JPL a také už povídá šéf týmu InSight. Napjatě očekáváme další informace.

Typický pohled na zaplněný sál během tiskové konference po přistání na Marsu Autor: Doug Ellison
Typický pohled na zaplněný sál během tiskové konference po přistání na Marsu
Autor: Doug Ellison

Šéf týmu MarCO, který je mimochodem relativně malý, asi jako samotné cubesaty, připomíná, že tyto testovací družice dobře ukazují, jak mohou malé cubesaty podpořit velké sondy. Ukázal i snímek Marsu na rozloučenou s InSight, protože pokračují dál na dráze kolem Slunce. Fotografie byla pořízena 10 minut po přistání poté, co byla přenesena všechna data.

Mars z cubesatu MarCO při jeho odletu od planety po přistání InSight Autor: NASA/JPL
Mars z cubesatu MarCO při jeho odletu od planety po přistání InSight
Autor: NASA/JPL

Další informace opravdu musíme očekávat až v průběhu noci, nebo ráno, takže prozatím děkujeme za pozornost a těšíme se na informace o vyklopení solárních panelů a jistě i na nové snímky, které přijdou z MRO nebo přímo z InSight.

Aktualizace 26. 11. ve 22:45:

Jak jsme zmínili níže v předchozím příspěvku, čekáme na začátek tiskové konference NASA. V přenosu potvrzují čas začátku ne dříve, než ve 23:00 SEČ, jak bylo původně plánováno. 

Také vás zaujala rychlost přijetí prvního snímku? Původně bylo v časovém plánu uvedeno, že dorazí v čase 21:04 SEČ, ale už ve 20:59 plnil stránky sociálních médií. Emily Lakdawalla z The Planetary Society nyní potvrdila, že první snímek opravdu přenesl jeden z cubesatů MarCO. O této možnosti psal Dušan Majer v nedávném článku pro Kosmonautix.cz. V článku najdete i podrobnosti o těchto cubesatech a jejich průletu kolem Marsu. Nyní jsou již na heliocentrické dráze, ale svůj úkol zřejmě splnily na výbornou.

Jak věříme, v tiskové konferenci dostaneme další zajímavé informace a doufejme, že i nějaké snímky, pokud se stihly přenést z Insight, z orbitální sondy MRO, nebo jiných oběžnic Marsu. Nezapomenutelný je hlavně záběr přistání Phoenixu z MRO.

Aktualizace 26. 11. ve 21:50:

K přistání došlo podle plánu zhruba ve 20:46 našeho času, přičemž signál o úspěšném dosednutí dorazil k Zemi ve 20:54 SEČ. Velmi příjemným okamžikem bylo také přijetí první fotografie, s kterou se NASA pochlubila již ve 20:59 (viz obrázek pod textem). Po 21. hodině jsme již slyšeli, že sonda vysílá a vše je v pořádku.

Následovat má rozložení solárních panelů a o tom a o dalších plánech se dozvíme jistě ještě během noci na úterý. Tisková konference NASA by mohla proběhnout doufejme ještě před půlnocí našeho času, jak bylo původně v plánu.

První snímek z povrchu, ještě s neodklopenou krytkou proti prachu Autor: NASA/JPL-Caltech
První snímek z povrchu, ještě s neodklopenou krytkou proti prachu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL-Caltech/InSight



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Mars, NASA, InSight


51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P na Benecku

Canon 5D, f4/28mm, ISO1600, stativ, panorama tří snímků, fotografováno při chvilkovém vyjasnění v Krkonoších

Další informace »