Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  InSight vysílá z povrchu Marsu

InSight vysílá z povrchu Marsu

Snímek z povrchu Marsu pořízený přístrojem Instrument Deployment Camera krátce po přistání 26. 11. 2018
Autor: NASA/JPL-Caltech

Napínavé okamžiky přináší každý přistávací manévr, který zažívají kosmické sondy. Nejinak tomu bylo i v případě sondy InSight, která v pondělí 26. listopadu večer našeho času dosedla na povrch Marsu. S odstupem času se její přistání jeví jako rutinní. NASA to prostě umí a to včetně pěkných online přenosů. Výzkum vesmíru nebude nikdy snadný, ale každý takový úspěch je o to sladší. Nejdůležitější novinky následují.  Souhrn dění 27. 11. v 17:30 SEČ

Souhrn dění k 27. 11. v 17:30 SEČ

Přistáním InSight NASA potvrdila vysokou kvalitu svých sond a opět navýšila procento úspěšnosti přistání. Připomeňme, že už v 70. letech úspěšně přistály a pracovaly oba landery Viking, potom v roce 1997 se podařilo přistání Pathfinderu s vozítkem Sojourner. Selhání přišlo v roce 1999 v podobě Mars Polar Landeru. Úspěch pak slavila obě vozítka MER – Spirit a Opportunity (přistání 2004) a v roce 2008 se podařilo přistání Phoenixe v polární oblasti. A nakonec dobře známe úspěch Curiosity v roce 2013. Když tedy přičteme i misi InSight, vypadá to na solidní úspěšnost. Přitom NASA sama mluvila před přistáním o pravděpodobnosti úspěchu 40 % a nyní tedy 50 %, ale jak je vidět, je to tak i v kontextu neúspěchů řady misí sovětských sond řady Mars, nebo evropských landerů. Vypadá to, že NASA má dobře prověřený hardware, schopný reagovat na případné odchylky od plánu a také má dobré modely atmosféry v místě přistání. Věřme, že nyní budou stejně úspěšně následovat i evropský ExoMars 2020 a Mars Rover 2020 opět z dílen NASA/JPL.

Tým InSight si tedy mohl trochu oddechnout po náročném přistávacím manévru a prvních napínavých hodinách do potvrzení vyklopení solárních panelů. Tyto panely a celou sondu si můžete dobře představit ve vizualizaci ČT24. Každý z panelů má šířku 2,2 metru a poskytují příkon 600 až 700 wattů (za horších atmosférických podmínek poklesne výkon ke 200 až 300 W).

Nejdůležitější činnosti v následujících marsovských dnech, tedy tzv. solech, budou spočívat ve studiu okolí sondy, vyklopení robotické paže a kontrole stavu sondy. Teprve v řádu měsíců, zatím to vypadá na dva až tři, můžeme očekávat vyložení vědeckých aparatur – seismometru a speciálního vrtacího zařízení. Mezitím bude probíhat také měření magnetického pole a záznam počasí. Sonda má mimořádně dokonalou meteostanici, protože i počasí by mohlo ovlivnit případná měření otřesů a tak jsou na to vědci připraveni.

Aktualizace 27. 11. v 6:30 SEČ:

Z nočních informací ční především snímek pořízený kamerou určenou pro snímání vykládání přístrojů na povrch Marsu. Tato kamera má zorné pole jen 45 × 45 stupňů, ale na rozdíl od předešlého prvního snímku nebyla v době snímání nasazena krytka, takže snímek je velmi pěkný (viz titulní obrázek článku).
Solární panely se úspěšně vyklopily a dodávají energii do palubních baterií.

Aktualizace 26. 11. ve 23:30:

Tiskovka je v plném proudu, máme za sebou úvodní slovo administrátora NASA, šéfa JPL a také už povídá šéf týmu InSight. Napjatě očekáváme další informace.

Typický pohled na zaplněný sál během tiskové konference po přistání na Marsu Autor: Doug Ellison
Typický pohled na zaplněný sál během tiskové konference po přistání na Marsu
Autor: Doug Ellison

Šéf týmu MarCO, který je mimochodem relativně malý, asi jako samotné cubesaty, připomíná, že tyto testovací družice dobře ukazují, jak mohou malé cubesaty podpořit velké sondy. Ukázal i snímek Marsu na rozloučenou s InSight, protože pokračují dál na dráze kolem Slunce. Fotografie byla pořízena 10 minut po přistání poté, co byla přenesena všechna data.

Mars z cubesatu MarCO při jeho odletu od planety po přistání InSight Autor: NASA/JPL
Mars z cubesatu MarCO při jeho odletu od planety po přistání InSight
Autor: NASA/JPL

Další informace opravdu musíme očekávat až v průběhu noci, nebo ráno, takže prozatím děkujeme za pozornost a těšíme se na informace o vyklopení solárních panelů a jistě i na nové snímky, které přijdou z MRO nebo přímo z InSight.

Aktualizace 26. 11. ve 22:45:

Jak jsme zmínili níže v předchozím příspěvku, čekáme na začátek tiskové konference NASA. V přenosu potvrzují čas začátku ne dříve, než ve 23:00 SEČ, jak bylo původně plánováno. 

Také vás zaujala rychlost přijetí prvního snímku? Původně bylo v časovém plánu uvedeno, že dorazí v čase 21:04 SEČ, ale už ve 20:59 plnil stránky sociálních médií. Emily Lakdawalla z The Planetary Society nyní potvrdila, že první snímek opravdu přenesl jeden z cubesatů MarCO. O této možnosti psal Dušan Majer v nedávném článku pro Kosmonautix.cz. V článku najdete i podrobnosti o těchto cubesatech a jejich průletu kolem Marsu. Nyní jsou již na heliocentrické dráze, ale svůj úkol zřejmě splnily na výbornou.

Jak věříme, v tiskové konferenci dostaneme další zajímavé informace a doufejme, že i nějaké snímky, pokud se stihly přenést z Insight, z orbitální sondy MRO, nebo jiných oběžnic Marsu. Nezapomenutelný je hlavně záběr přistání Phoenixu z MRO.

Aktualizace 26. 11. ve 21:50:

K přistání došlo podle plánu zhruba ve 20:46 našeho času, přičemž signál o úspěšném dosednutí dorazil k Zemi ve 20:54 SEČ. Velmi příjemným okamžikem bylo také přijetí první fotografie, s kterou se NASA pochlubila již ve 20:59 (viz obrázek pod textem). Po 21. hodině jsme již slyšeli, že sonda vysílá a vše je v pořádku.

Následovat má rozložení solárních panelů a o tom a o dalších plánech se dozvíme jistě ještě během noci na úterý. Tisková konference NASA by mohla proběhnout doufejme ještě před půlnocí našeho času, jak bylo původně v plánu.

První snímek z povrchu, ještě s neodklopenou krytkou proti prachu Autor: NASA/JPL-Caltech
První snímek z povrchu, ještě s neodklopenou krytkou proti prachu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL-Caltech/InSight



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, NASA, InSight


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »