Počítačová ilustrace nového nafukovacího tepelného štítu LOFTID. Autor: NASA
Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako „brzdy“. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.
To naráží na další problém. Štíty se musí vejít do nákladního prostoru rakety. Jednou z možných odpovědí je postavit nafukovací štít, který svoji plochu dokáže několikanásobně zvětšit. Na tomto nápadu pracuje NASA, která ho už i otestovala průletem atmosférou Země. Do kosmického prostoru testovací štít LOFTID vynesla společně s meteorologickou družicí JPSS-2 raketa Atlas V, která odstartovala 10. listopadu z Vandenbergovy vesmírné základny v Kalifornii. Štít LOFTID umístila na oběžnou dráhu s nejvyšším bodem (apogeum) zhruba 660 kilometrů a s nejnižším až -17 kilometrů (perigeum).
Tepelný štít LOFTID po vylovení z Tichého oceánu. Autor: NASAŠtít tak zažil prudký průlet skrze atmosféru Země a následné přistání do Tichého oceánu. Na palubě nafukovadla se mimo jiné nacházelo i záznamové zařízení o velikosti pěsti člověka, které bylo v atmosféře plánovaně vyhozeno do okolí. Kompletní analýza všech naměřených dat ještě chvíli potrvá, ale nafukovadlo přistálo v jednom kusu, což by mohlo napovídat o úspěšnosti testu LOFTID.
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo