Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA

Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA

Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2016, která poskytne první detailní pohled do nitra planety Mars za účelem zjištění, proč se rudá planeta vyvíjela mnohem odlišněji než Země.

Nová kosmická sonda pojmenovaná InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol dopravit na povrch Marsu přístroje za účelem zjištění, zda jádro planety je tuhé či kapalné podobně jako zemské jádro a proč kůra planety Mars není rozdělena na jednotlivé tektonické desky, které by se vzájemně pohybovaly jako na Zemi. Detailní znalosti nitra Marsu v porovnání se Zemí mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak terestrické planety vznikaly a jak se vyvíjely.

"Výzkum Marsu je hlavní prioritou NASA a výběr sondy InSight tak zajistí pokračování při odhalování záhad rudé planety a položí základy pro budoucí pilotované lety," říká Charles Bolden, administrátor NASA. "Nedávné úspěšné přistání pojízdné laboratoře Curiosity vyburcovalo zájem veřejnosti o výzkum vesmíru a dnešní oznámení dělá jasno v tom, že napínavý výzkum planety Mars bude pokračovat."

Kosmická sonda InSight bude vyvíjena pod vedením W. Bruce Banerdta (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). Vědecký tým zahrnuje kromě amerických rovněž mezinárodní tým spolupracovníků z univerzit, průmyslu a vládních organizací. Francouzská kosmická agentura s názvem Centre National d'Etudes Spatiales (CNES) a German Aerospace Center (Německé letecko-kosmické středisko) se budou na misi podílet přístroji na palubě sondy, která by měla na Marsu přistát v září 2016 a zahájit zde dvouletý výzkumný program.

InSight je dvanáctou misí vybranou NASA v rámci programu Discovery, který byl vyhlášen v roce 1992. Jeho cílem je podporovat rychlé a cenově dostupné mise k výzkumu těles Sluneční soustavy. NASA požadovala zaslání návrhů na misi programu Discovery v červnu 2010. Projekt InSight je jedním ze tří navrhovaných projektů, které byly do užšího kola vybrány v květnu 2011. Další dva návrhy představovaly sondy k výzkumu komety Wirtanen (Comet Hopper) a Saturnova měsíce Titan (TiME).

Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu
Kosmická sonda InSight bude postavena na základě technologií použitých pro dřívější velmi úspěšnou sondu Phoenix, která byla vyslána k rudé planetě v roce 2007 a potvrdila, že v polárních oblastech existuje voda v podobě ledu nehluboko pod povrchem. Díky použití vyzkoušených systémů konstrukční tým dokázal, že mise může být velmi bezpečná a rozpočet nepřesáhne stanovenou hranici pro program Discovery. Finanční náklady na realizaci projektu (kromě nosné rakety a příslušného servisu) by neměly přesáhnout 425 miliónů dolarů (v cenách roku 2010).

Sonda InSight bude vybavena čtyřmi vědeckými přístroji. Jet Propulsion Laboratory (JPL) poskytne palubní geodetický přístroj k přesnému vymezení rotační osy planety a robotické rameno vybavené dvěma černobílými kamerami, které bude použito k umístění a monitorování vědeckých přístrojů na povrchu Marsu. Organizace CNES je vedoucím mezinárodního konsorcia, které bude mít za úkol vyvinout přístroj k měření seismických vln (vznikajících v důsledku tektonické aktivity či při dopadech meteoritů), které se šíří nitrem planety. Německé letecko-kosmické středisko vyvíjí podpovrchovou teplotní sondu k měření tepelného toku z nitra planety, která bude pomocí vrtné soupravy umístěna do hloubky asi 5 m pod povrchem.

"Sonda InSight bude schopna studovat vnitřní strukturu planety Mars mnohem detailněji, než to zatím dovedeme z oběžné dráhy nebo po přistání na povrchu," říká John Grunsfeld (Science Mission Directorate, NASA).

Počítačovou animaci ukazující vyložení jednotlivých vědeckých přístrojů na povrch Marsu pomocí robotického ramene můžete shlédnout na youtube.

Ještě předtím, než se sonda InSight vydá k Marsu, zamíří k rudé planetě v roce 2013 americká kosmická sonda MAVEN, jejímž úkolem bude výzkum horních vrstev atmosféry z oběžné dráhy.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: MAVEN, Phoenix, InSight, Curiosity, Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »