Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perseverance našel zatím nejstarší jílovité usazeniny na Marsu

Perseverance našel zatím nejstarší jílovité usazeniny na Marsu

Nas nímku je výbrus hornin z jílovitých usazenin z velmi starého období geologického vývoje Marsu. Nachází se na náhorní plošině vnějších svahů kráteru Jezero, které zkoumá rover Perseverance. Pořízeno kamerou Right Mastcam-Z 8. června 2025 během solu 1529, tedy dne od jeho počátku mise na Marsu v roce 2021.
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU

Rover Perseverance nyní na Marsu narazil na horniny, které vznikly v opravdu dávném geologickém období. Jde o nejstarší dosud nalezené jílovité minerály a vědecký tým právem dychtí po odběru vzorků. V jejich struktuře by totiž mohly být zachyceny organické materiály, pokud samozřejmě nějaké v takové době, kdy tyto minerály vznikly, existovaly. Mars byl každopádně v té době, asi před 4 miliardami let, vlhčí a teplejší.

Když se vozítko Perseverance nacházelo před měsícem na kopci Witch Hazel Hill, pořídilo zde selfie v místě, kde nalezlo sferuly, geologické útvary vzniklé nejspíš dopadem meteoroidu ve velmi dávné minulosti Marsu. Nyní zkoumá relativně nízko položený terén na vnějších svazích okraje kráteru Jezero, kde se nachází jílovité minerály. Poprvé je detekoval na dálku přístroj SuperCam. Tyto minerály, známé také jako „fylosilikáty“, jsou vzrušujícím nálezem, protože vznikají primárně rozsáhlými interakcemi mezi sopečnými čedičovými horninami a kapalnou vodou. Fylosilikáty jsou také vynikající pro konzervaci organických materiálů, tedy samozřejmě pokud tam nějaké v té době byly přítomny. Děje se tak buď jejich přichycením k horninám (adsorpcí) nebo zapouzdřením v jejich minerální struktuře. 

Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír. Autor: NASA/JPL-Caltech
Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Navíc je možné, že tyto jílovité horniny patří k nejstarším horninám, které rover Perseverance prozkoumal a pocházejí z doby, kdy byl Mars teplejší a vlhčí než dnes. Jílovité horniny se v oblastech kolem kráteru Jezero hojně vyskytují a předpokládá se, že pocházejí z noachického období Marsu, tedy zhruba před 4 miliardami let. Vědecký tým samozřejmě dychtí po prozkoumání (a nakonec i odebrání vzorků) těchto materiálů. 

Perseverance provedl první průzkum této jílonosné jednotky v dubnu, když obrousil horniny v oblasti nazvané Strong Island. Pak se vrátil zpět na kopec Witch Hazel Hill, aby odebral vzorky hornin obsahujících sférule. Od té doby začal rover tuto jílonosnou jednotku zkoumat rozsáhleji a během 1526. solu vytvořil výbrus nazvaný Laknes, který vidíme na úvodní fotografii.  

První data shromážděná Perseverance naznačují, že jílovité horniny napříč náhorní plošinou mohou mít proměnlivé složení. Vědecký tým tedy plánuje provést další průzkum a vybrat vhodné místo pro odběr vzorků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Perseverance pořídila selfie s větrným vírem v pozadí

Převzato: Alex Jones, Imperial College London



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Perseverance


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »