Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perseverance našel zatím nejstarší jílovité usazeniny na Marsu

Perseverance našel zatím nejstarší jílovité usazeniny na Marsu

Nas nímku je výbrus hornin z jílovitých usazenin z velmi starého období geologického vývoje Marsu. Nachází se na náhorní plošině vnějších svahů kráteru Jezero, které zkoumá rover Perseverance. Pořízeno kamerou Right Mastcam-Z 8. června 2025 během solu 1529, tedy dne od jeho počátku mise na Marsu v roce 2021.
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU

Rover Perseverance nyní na Marsu narazil na horniny, které vznikly v opravdu dávném geologickém období. Jde o nejstarší dosud nalezené jílovité minerály a vědecký tým právem dychtí po odběru vzorků. V jejich struktuře by totiž mohly být zachyceny organické materiály, pokud samozřejmě nějaké v takové době, kdy tyto minerály vznikly, existovaly. Mars byl každopádně v té době, asi před 4 miliardami let, vlhčí a teplejší.

Když se vozítko Perseverance nacházelo před měsícem na kopci Witch Hazel Hill, pořídilo zde selfie v místě, kde nalezlo sferuly, geologické útvary vzniklé nejspíš dopadem meteoroidu ve velmi dávné minulosti Marsu. Nyní zkoumá relativně nízko položený terén na vnějších svazích okraje kráteru Jezero, kde se nachází jílovité minerály. Poprvé je detekoval na dálku přístroj SuperCam. Tyto minerály, známé také jako „fylosilikáty“, jsou vzrušujícím nálezem, protože vznikají primárně rozsáhlými interakcemi mezi sopečnými čedičovými horninami a kapalnou vodou. Fylosilikáty jsou také vynikající pro konzervaci organických materiálů, tedy samozřejmě pokud tam nějaké v té době byly přítomny. Děje se tak buď jejich přichycením k horninám (adsorpcí) nebo zapouzdřením v jejich minerální struktuře. 

Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír. Autor: NASA/JPL-Caltech
Selfie roveru Perseverance během 1500. dne na Marsu v květnu 2025. V pozadí větrný vír.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Navíc je možné, že tyto jílovité horniny patří k nejstarším horninám, které rover Perseverance prozkoumal a pocházejí z doby, kdy byl Mars teplejší a vlhčí než dnes. Jílovité horniny se v oblastech kolem kráteru Jezero hojně vyskytují a předpokládá se, že pocházejí z noachického období Marsu, tedy zhruba před 4 miliardami let. Vědecký tým samozřejmě dychtí po prozkoumání (a nakonec i odebrání vzorků) těchto materiálů. 

Perseverance provedl první průzkum této jílonosné jednotky v dubnu, když obrousil horniny v oblasti nazvané Strong Island. Pak se vrátil zpět na kopec Witch Hazel Hill, aby odebral vzorky hornin obsahujících sférule. Od té doby začal rover tuto jílonosnou jednotku zkoumat rozsáhleji a během 1526. solu vytvořil výbrus nazvaný Laknes, který vidíme na úvodní fotografii.  

První data shromážděná Perseverance naznačují, že jílovité horniny napříč náhorní plošinou mohou mít proměnlivé složení. Vědecký tým tedy plánuje provést další průzkum a vybrat vhodné místo pro odběr vzorků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Perseverance pořídila selfie s větrným vírem v pozadí

Převzato: Alex Jones, Imperial College London



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Perseverance


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »