Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST pozoroval atmosférické změny na severní polokouli Saturnu

HST pozoroval atmosférické změny na severní polokouli Saturnu

Snímky planety Saturn, které pořídil HST v letech 2018, 2019 a 2020, kdy severní polokoule planety směřovala z léta do podzimu
Autor: NASA/ESA/STScI/A. Simon/R. Roth

Astronomové použili Hubbleův vesmírný teleskop HST k pozorování Saturnu, druhé největší planety Sluneční soustavy, a to v letech 2018, 2019 a 2020 hned po tom, co na severní polokouli panovalo období kolem letního slunovratu. Tato pozorování jsou součástí programu OPAL (Outer Planets Atmospheres Legacy). Saturn je šestou planetou od Slunce a obíhá ve vzdálenosti 1,4 miliardy kilometrů. Jeden oběh vykoná za 29 pozemských roků. Za tu dobu se na jeho povrchu vystřídají roční období, přičemž jedno období trvá o něco déle než 7 roků.

Rotační osa Země je skloněna vzhledem ke Slunci (respektive k rovině ekliptiky) o úhel 23,5°, čímž se mění množství slunečního záření dopadajícího na jednotlivé hemisféry, jak se naše planeta neustále pohybuje po dráze kolem Slunce. Tyto variace v množství sluneční energie jsou tím, co zapříčiňuje pozorované změny ročních období.

Rotační osa Saturnu je rovněž nakloněna, a to o úhel 26,7°, takže sezónní změny na této vzdálené planetě v důsledku variací v množství dopadajícího slunečního záření mohou způsobovat určité pozorovatelné změny v atmosféře planety.

Tyto malé změny z roku na rok v barvě Saturnových oblačných pásů jsou velmi fascinující,“ říká Amy Simonová, planetoložka na NASA’s Goddard Space Flight Center. „Jak se Saturn pohybuje směrem k podzimu na severní polokouli, vidíme měnící se polární a rovníkové regiony, avšak rovněž vidíme, že atmosféra se liší na mnohem kratších časových měřítkách.“

Co jsme objevili, byly malé změny barvy z roku na rok, pravděpodobně související s výškou oblaků a s větry – není překvapením, že změny nejsou velké, protože jsme pozorování prováděli pouze na malém časovém úseku Saturnova roku.“

Nová data z Hubbleova teleskopu ukazují, že od roku 2018 do roku 2020 je oblast rovníku o 5 až 10 % jasnější a rychlost vanoucích větrů se změnila jen nepatrně.

V roce 2018 rychlost větru měřená poblíž rovníku byla kolem 1 600 km/h, tedy vyšší, než jakou naměřila sonda NASA s názvem Cassini v průběhu let 2004-2009, kdy se rychlost vanoucích větrů pohybovala kolem 1 300 km/h. V letech 2019 a 2020 se rychlost větrů znovu snížila na hodnoty naměřené sondou Cassini.

Rychlosti větrů na Saturnu se rovněž odlišují s výškou, takže změny v naměřených rychlostech mohou eventuálně znamenat, že oblaka byla v roce 2018 přibližně o 60 km hlouběji než ta, která měřila sonda Cassini v průběhu své mise.

Závěry práce byly publikovány v časopise Planetary Science Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Roční období, HST, Planeta Saturn


20. vesmírný týden 2021

20. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 5. do 23. 5. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko nad severozápadem Venuše a výše slábnoucí Merkur, který bude v pondělí v maximální elongaci. Nejvýše je večer Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Sledujeme průlet komety T2 Palomar kolem hvězdokupy M3. Čína zaznamenala na Marsu úspěšné dosednutí přistávacího modulu mise Tianwen-1. Kromě pravidelných startů družic Starlink můžeme zaznamenat také chystanou zásobovací misi k čínské orbitální stanici. Před šedesáti roky proletěla kolem Venuše jako mrtvé těleso sonda Veněra 1. Šlo o první průlet kolem jiné planety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »