Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  128 nových měsíců Saturnu

128 nových měsíců Saturnu

Část trajektorie nově objevených měsíců Saturnu. Oranžově z MPEC 2025-E153, fialově z MPEC 2025-E154, zeleně z MPEC 2025-E155. Bíle dříve známé měsíce.
Autor: Tony Dunn

Středisko pro meziplanetární hmotu Mezinárodní astronomické unie právě publikovalo ve třech zprávách objev 128 nových měsíců planety Saturn. Na objevech se podílely dalekohledy CFHT a Subaru na Havajských ostrovech. Planeta Saturn dlouhodobě drží rekord v počtu známých měsíců. Do 11. března jich bylo oficiálně 146. Nyní se počet měsíců této planety rozrostl na 274.

Objev nových měsíců byl publikován v astronomických cirkulářích MPC (Minor Planet Center) 11. března 2025. Saturn má nyní více než dvojnásobek známých měsíců, než ostatní planety dohromady. K 5. únoru 2024 bylo známo 95 měsíců Jupiteru a 146 u Saturnu. Pozorování z Havaje však v letech 2023 a 2024 potvrdila existenci mnoha nových průvodců planety s nejkrásnějšími prstenci. Tým vědců, který se na objevech podílel se domnívá, že Jupiter nebude mít v budoucnu šanci Saturn dohnat.

Astronomové se nyní dostali na samotný detekční limit současné techniky. Používali dalekohled CFHT (Canada France Hawaii Telecope o průměru 3,6 metru) a Subaru (průměr 8,2 metru). Technika, kterou používali byla, že sledovali předpokládaný směr letu měsíčků a tím detekovali i slabší objekty, než klasickým fotografováním, kdy by pouze sledovali pohyb planety po obloze.

Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy
Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea
Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy

Nově objevené měsíce jsou pravděpodobně jen kilometry veliké a mají nepravidelný tvar. Je možné, že jsou produktem srážek, které se v minulosti v okolí Saturnu odehrály. Měsíce Saturnu dostávají jména bohů z Galie, Norska a Inuitských oblastí. Většina nově objevených měsíců je z "norské" skupiny. Je tedy možné, že dostanou jména Vikingských bohů.

Nově objevené měsíce mohou přispět do mozaiky, která by nám pomohla pochopit dynamiku chování Saturnovy rodiny měsíců a jeho prstenců. A třeba i vyřešit záhadu, e má tato planeta prstenec velmi výrazný. Jakoby se zde vlivem slapových sil roztrhal původně větší ledový měsíc.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Theguardian.com
[2] MPEC 2025-E153
[3] MPEC 2025-E154
[4] MPEC 2025-E155
[5] Tony Dunn: animace drah nově objevených měsíců



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Nové měsíce Saturnu, Měsíce Saturnu


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »