Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  128 nových měsíců Saturnu

128 nových měsíců Saturnu

Část trajektorie nově objevených měsíců Saturnu. Oranžově z MPEC 2025-E153, fialově z MPEC 2025-E154, zeleně z MPEC 2025-E155. Bíle dříve známé měsíce.
Autor: Tony Dunn

Středisko pro meziplanetární hmotu Mezinárodní astronomické unie právě publikovalo ve třech zprávách objev 128 nových měsíců planety Saturn. Na objevech se podílely dalekohledy CFHT a Subaru na Havajských ostrovech. Planeta Saturn dlouhodobě drží rekord v počtu známých měsíců. Do 11. března jich bylo oficiálně 146. Nyní se počet měsíců této planety rozrostl na 274.

Objev nových měsíců byl publikován v astronomických cirkulářích MPC (Minor Planet Center) 11. března 2025. Saturn má nyní více než dvojnásobek známých měsíců, než ostatní planety dohromady. K 5. únoru 2024 bylo známo 95 měsíců Jupiteru a 146 u Saturnu. Pozorování z Havaje však v letech 2023 a 2024 potvrdila existenci mnoha nových průvodců planety s nejkrásnějšími prstenci. Tým vědců, který se na objevech podílel se domnívá, že Jupiter nebude mít v budoucnu šanci Saturn dohnat.

Astronomové se nyní dostali na samotný detekční limit současné techniky. Používali dalekohled CFHT (Canada France Hawaii Telecope o průměru 3,6 metru) a Subaru (průměr 8,2 metru). Technika, kterou používali byla, že sledovali předpokládaný směr letu měsíčků a tím detekovali i slabší objekty, než klasickým fotografováním, kdy by pouze sledovali pohyb planety po obloze.

Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy
Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea
Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy

Nově objevené měsíce jsou pravděpodobně jen kilometry veliké a mají nepravidelný tvar. Je možné, že jsou produktem srážek, které se v minulosti v okolí Saturnu odehrály. Měsíce Saturnu dostávají jména bohů z Galie, Norska a Inuitských oblastí. Většina nově objevených měsíců je z "norské" skupiny. Je tedy možné, že dostanou jména Vikingských bohů.

Nově objevené měsíce mohou přispět do mozaiky, která by nám pomohla pochopit dynamiku chování Saturnovy rodiny měsíců a jeho prstenců. A třeba i vyřešit záhadu, e má tato planeta prstenec velmi výrazný. Jakoby se zde vlivem slapových sil roztrhal původně větší ledový měsíc.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Theguardian.com
[2] MPEC 2025-E153
[3] MPEC 2025-E154
[4] MPEC 2025-E155
[5] Tony Dunn: animace drah nově objevených měsíců



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Nové měsíce Saturnu, Měsíce Saturnu


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »