Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvacet nových měsíců planety Saturn – ano, dvacet!

Dvacet nových měsíců planety Saturn – ano, dvacet!

Koláž planety Saturn a vybraných velkých měsíců
Autor: NASA

Planeta Saturn se stala novým králem – alespoň co se týká počtu měsíců – právě přeskočila Jupitera. Tým astronomů, jehož vedoucím byl Scott S. Sheppard z Carnegie Institution for Science, objevil 20 nových satelitů kroužících kolem Saturnu. Tím vzrostl počet měsíců u planety s nápadným prstencem na 82 a byl tak překonán jejich počet u planety Jupiter, u níž bylo objeveno zatím 79 satelitů. Objev oznámilo Centrum pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union's Minor Planet Center).

Každý z nově objevených měsíců má průměr zhruba 5 kilometrů. Sedmnáct z nich obíhá kolem Saturnu obráceně, tj. retrográdně, což znamená, že obíhají opačným směrem než planeta rotuje kolem své osy. Další tři satelity krouží po prográdních drahách – ve směru odpovídajícím otáčení planety Saturn.

Dva z prográdních měsíců krouží blíže k planetě a jeden oběh vykonají zhruba za dva roky. Nejvzdálenější retrográdní měsíce a jeden z prográdních satelitů vykonají jeden oběh za více než 3 roky.

Výzkum drah těchto měsíců pomůže odhalit jejich původ, stejně tak i informace týkající se podmínek v okolí Saturnu v době jejich vzniku,“ říká Scott Sheppard.

Vnější měsíce Saturnu, jak se zdá, jsou uspořádány do tří odlišných uskupení, pokud jde o sklony drah kolem planety. Dva z nově objevených prográdních měsíců zapadají do skupiny vnějších měsíců se sklonem kolem 46° označovaných jako skupina pojmenovaná podle inuitské bohyně moře. Tyto měsíce možná kdysi tvořily větší satelit, který byl ve vzdálené minulosti rozbit na kousky. Rovněž nově oznámené retrográdní měsíce mají podobné sklony jako některé dříve objevené satelity, z čehož vyplývá, že se pravděpodobně rovněž jedná o fragmenty většího mateřského měsíce, který byl rozbit na menší úlomky. Tyto retrográdní měsíce patří do skupiny se jmény z norské mytologie. Jeden z nově objevených retrográdních měsíců je nejvzdálenějším známých satelitem Saturnu.

Tento způsob seskupování vnějších satelitů je rovněž patrný u planety Jupiter, což vede k závěru, že výrazné kolize se vyskytovaly i mezi satelity v systému planety Saturn, případně docházelo ke srážkám s prolétajícími planetkami či kometami,“ vysvětluje Scott Sheppard.

Zakreslené dráhy 20 nově objevených měsíců Saturnu: modře a zeleně prográdní satelity, červeně satelity na retrográdních drahách Autor: Carnegie Institution for Science
Zakreslené dráhy 20 nově objevených měsíců Saturnu: modře a zeleně prográdní satelity, červeně satelity na retrográdních drahách
Autor: Carnegie Institution for Science
Další nově objevený prográdní měsíc má sklon dráhy blízký 36°, což se podobá další známé skupině vnitřních prográdních satelitů u Saturnu – tzv. galské skupině. Avšak tento nový měsíc obíhá mnohem dále od planety než některé z prográdních satelitů, z čehož vyplývá, že mohl být přitažen zvenčí v průběhu času nebo mohl být přidružen k další vnitřní skupině prográdních měsíců.

Pokud bylo v okolí Saturnu přítomno významné množství plynu a prachu v době, kdy se větší měsíc rozpadl na úlomky a vytvořil tyto skupiny malých satelitů, mělo by existovat silné brzdící vzájemné ovlivňování mezi malými měsíci a plynem a prachem, což by vedlo k tomu, že by se satelity blížily po spirálních drahách k planetě.

V mladé Sluneční soustavě bylo Slunce obklopeno rotujícím diskem prachu a plynů, z kterého se zrodily planety. Předpokládá se, že podobný prachoplynný disk obklopoval i planetu Saturn v době jejího vzniku,“ říká Scott Sheppard. „Skutečnost, že tyto nově objevené měsíce byly schopny pokračovat v obíhání kolem Saturnu i po rozbití větších mateřských souputníků svědčí o tom, že tyto kolize nastaly až po ukončení procesu formování planet, kdy už se vliv prachoplynného disku neuplatňoval.“

Měsíce byly objeveny při pozorování dalekohledem Subaru na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea. Členy pozorovatelského týmu byli i Scott Sheppard, David Jewitt z UCLA a Jan Kleyna z University of Hawaii.

Při použití některých největších světových dalekohledů jsme nyní dokončili inventuru malých měsíců v okolí velkých plynných planet,“ říká Scott Sheppard. „Hrají rozhodující roli v tom, že nám pomáhají určit, jak se planety Sluneční soustavy zformovaly a jak se vyvíjely.“

V minulém roce Scott Sheppard objevil 12 nových měsíců obíhajících kolem planety Jupiter a Carnegie Institution for Science uspořádala online soutěž v pojmenování pěti z nich.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nové měsíce Saturnu, Planeta Saturn


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »