Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu

Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu

Z Liptovské Mary k Marsu.
Autor: Petr Horálek.

Pokud za jasného počasí vyhlédnete večer směrem k jihozápadnímu obzoru, ještě stále vás zaujme výrazná naoranžovělá „hvězdička“, která do dané hvězdné oblasti typicky nepatří. Je to totiž planetární „poutník“, rudá planeta Mars. Té se v letošním roce (oprávněně) věnovalo patřičné množství pozornosti, neboť se po dlouhých 15 letech octla nejblíže k Zemi. Ač od té doby už uplynulo pár měsíců, pro romantické chvíle na romantických místech je Mars pořád výsadním objektem večerní oblohy. A já k tomu vybral v tomto směru věhlasnou slovenskou Liptovskou Maru.

Jak se nad objemem největší slovenské přehrady jevil Mars během babího léta 13. října 2018? Začneme trochu s duší romantika: „Na břehu oblíbené slovenské přehrady Liptovská Mara se dva poutníci kochají vesmírem. Za nimi se klene Mléčná dráha, která na obraze vytváří oblouk jakési nebeské brány. Ač ten pohled stojí za to, oba pozorovatelé upínají své zraky docela jinam – k načervenalé hvězdě vlevo. Nejde o hvězdu, nýbrž planetu Mars, jejíž zář se také odráží na hladině tyrkysové vody.“

A ten prozaický popis není zas až tak vzdálený od reality. Jak již bylo zmíněno, rudá planeta se letos skutečně nejvíce přiblížila k Zemi za posledních 15 let; konkrétně 31. července 2018 ji od nás dělila vzdálenost 57,6 milionu kilometru. I když nešlo o největší přiblížení v tomto století (to nastalo v roce 2003 a znovu se odehraje až v srpnu 2287), „marťanský svět“ byl na pozemské obloze opravdu pozoruhodně viditelný. Dokonce na několik týdnů okolo své opozice se Sluncem, která nastala 27. července 2018, se Mars stal čtvrtým nejjasnějším nebeským objektem - hned po Slunci, Měsíci a planetě Venuši. Znovu takto výrazný bude až na konci léta roku 2035, kdy se bude blížit k Zemi o chlup více než letos. To se odehraje na zapamatovatelné datum 11. září 2035, přičemž fyzická opozice pak nastane o 4 dny později. Ten „chlup“ bude činit asi 700 tisíc kilometrů oproti letošku.

Mléčná dráha a Mars nad rybářským hauzbótem. Jasný objekt nad obzorem vpravo dole je zapadající mladý Měsíc a pohoří na obzoru jsou Nízké Tatry. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha a Mars nad rybářským hauzbótem. Jasný objekt nad obzorem vpravo dole je zapadající mladý Měsíc a pohoří na obzoru jsou Nízké Tatry.
Autor: Petr Horálek.
Příjemně překvapující jsou rovněž podmínky na samotné Maře. Úchvatné slovenské vodní dílo jsem už dlouze toužil navštívit kvůli možným nočním fotografiím, ale přirozeně jsem se obával přemíry světelného znečištění. Mara sice leží mezi Nízkými a Vysokými Tatrami s poměrně svěžím smogem neznečištěným vzduchem, ale nedaleký Liptovský Mikuláš je žel město překypující klasickým špatným pouličním osvětlením (necílené, často bílé a nekryté), které výhledy ke hvězdám (a ne-li běžný život) dosti znehodnocují. Dokázal jsem si představit, že v letních měsících se na pobřeží opravdu hojně žije, takže i sezónní letoviska, restaurace a další zařízení jen dál degradují pohledy k výsostné letní Mléčné dráze. Ale nakonec tomu zas tak „černě“ (či vlastně přezářeně) nebylo.

Stačilo popojít dál od jihovýchodního cípu přehrady na úroveň Liptovského Trnovce, kde už je markantní vliv od Mikuláše upozaděn, a na čisté obloze se vesmír záhy pěkně vyjímal. Potěšili mne i rybáři, kteří na svých hausbótech jen decentně nasvěcovali stříšky svých zařízení slabými bodovkami a nezářili silným světlem do vody či i okolí, jak to bývá zvykem na jiných rybářských lokalitách. V dáli sice monotónně hučel provoz z dálnice, ale ani to nakonec zásadně nerušilo požitek v této báječné oblasti. Člověk tím spíš skutečně tu touženou romantiku cítil na každém kroku. A výhledy od Mary k Marsu byly vskutku pozoruhodné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Marsovské opozice se Sluncem až do roku 2037
[2] EarthSky: Cykly marsovských opozic
[3] VisitLiptov: O nádrži Liptovská Mara
[4] Stránky a fotogalerie Petra Horálka
[5] Facebook Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Nova nad Supernovou
  4. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  5. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  6. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  7. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  8. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  9. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  10. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  11. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  12. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  13. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  14. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Liptovská Mara, Petr Horálek, Opozice Marsu, Planeta Mars


51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P na Benecku

Canon 5D, f4/28mm, ISO1600, stativ, panorama tří snímků, fotografováno při chvilkovém vyjasnění v Krkonoších

Další informace »