Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mars v opozici a tedy v nejlepších pozorovacích podmínkách
Jan Veselý Vytisknout článek

Mars v opozici a tedy v nejlepších pozorovacích podmínkách

Mars přes dalekohled 12. května 2016.
Autor: Philip Smith.

Planeta Mars se 22. 5. 2016 ve 13 hodin SELČ ocitá v opozici se Sluncem. Termínem opozice astronomové označují situaci, kdy se planeta na obloze nachází naproti Slunci a díky tomu je pozorovatelná po celou noc. Mars vychází ve 21 hodin na jihovýchodě, vrcholí o půlnoci (okolo jedné hodiny SELČ) ve výšce 18° nad jihem a do rána se přesouvá k jihozápadu. Pod obzor se zanoří za rozbřesku v 5 hodin SELČ.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 222 z 19. 5. 2016.

Kanály na Marsu - kresba Percivala Lowella z knihy Mars (1895). Autor: Percival Lowell.
Kanály na Marsu - kresba Percivala Lowella z knihy Mars (1895).
Autor: Percival Lowell.
V období opozice také dělí Mars a Zemi nejmenší vzdálenost. Díky tomu je planeta mimořádně jasná. Na konci května bude jasnější než kterákoli z hvězd na noční obloze. Konkurovat Marsu bude jen stejně jasný Jupiter. Malá vzdálenost současně nabízí možnost zahlédnout na Marsu nejvíce detailů. Očima planetu uvidíme jen jako svítící bod, ale už v nevelkém dalekohledu spatříme podrobnosti – polární čepičky a světlejší a tmavší oblasti na povrchu planety.

Roku 1877 objevil italský astronom Giovanni Schiaparelli tmavé linie, jež nazval „canali“. Jiní astronomové té doby si italské slovo, jež mohlo znamenat průliv či přírodní průplav, vyložili jako pásy vegetace rostoucí podél zavlažovacích kanálů umělého původu, jež měly být dílem domnělých Marťanů. Koncem 19. století tak vypukla tzv. „kanálová horečka“, během níž se stavěly velké dalekohledy a mapovaly sítě kanálů na Marsu. Později se ukázalo, že kanály byly optickým klamem nebo možná dokonce kolektivní halucinací astronomů, ale ještě v polovině 20. století byly tmavé útvary měnící odstín a tvar s ročními dobami považovány za plochy pokryté rostlinstvem.

Přiblížení Marsu při opozicích využívají také kosmické sondy. Ty ukázaly, že povrch Marsu tvoří poušť, písek a kamení, které obsahují vysoké koncentrace oxidů železa, jež celé planetě propůjčují červený odstín. Letos využila příležitosti k vyslání meziplanetárních sond Evropská kosmická agentura ve spolupráci s ruskou Federální kosmickou agenturou Roskosmos. V rámci mise ExoMars odstartovala 14. března 2016 raketa Proton, která vyslala směrem k Marsu dvojici sond TGO (Trace Gas Orbiter) a Schiaparelli. Obě společně doletí k Marsu 19. října 2016. První bude v následujících letech studovat atmosféru a povrch planety z oběžné dráhy, malý přistávací modul Schiaparelli je technologickou zkouškou, přípravou na další evropsko-ruskou sondu projektu ExoMars, jejíž start k Marsu je plánován na rok 2020.

Díky tomu, že se Mars do opozice a současně do blízkosti Země dostává pokaždé na jiném úseku své výstředné dráhy okolo Slunce, nejsou všechna vzájemná přiblížení stejně příznivá. Letos se nejvíce přiblížíme Marsu 30. května mezi 23. a 24. hodinou, kdy nás bude dělit 75,3 milionů kilometrů, což bude znamenat nejmenší vzdálenost od roku 2005. Ještě blíže se planety ocitly při tzv. velké opozici v srpnu roku 2003. Tehdy činila nejmenší vzdálenost necelých 56 milionů kilometrů. Na další velkou opozici Marsu se můžeme těšit za dva roky. Při ní se 31. 7. 2018 k Marsu přiblížíme na 57,6 milionů kilometrů.

Marsovské opozice mezi lety 2003 a 2018. Autor: ksiezyce.astrowww.pl
Marsovské opozice mezi lety 2003 a 2018.
Autor: ksiezyce.astrowww.pl

Kolísání vzdáleností Marsu od Země při opozicích mezi lety 1901-2040. Autor: Jan Veselý.
Kolísání vzdáleností Marsu od Země při opozicích mezi lety 1901-2040.
Autor: Jan Veselý.

Během letošní opozice najdeme Mars v souhvězdí Štíra, blízko hvězdy Antares. Její jméno má s Marsem hodně společného. Předlohou římského boha války Marta byl řecký Áres. A protože nejjasnější hvězda Štíra má stejnou barvu jako Mars, dostala jméno Antares, ve významu Podobný Marsu nebo Protějšek Marsu. Přirovnání této hvězdy k rudé planetě pochází z hlubokého starověku, podle některých pramenů jej používali už hvězdáři v Mezopotámii. V pozdější době vznikla stejná paralela mezi Arktidou a Antarktidou.

Seskupení Marsu, Saturnu a hvězdy Antares nad Dinosaur Provincial Park v Kanadě. Autor: Alan Dyer.
Seskupení Marsu, Saturnu a hvězdy Antares nad Dinosaur Provincial Park v Kanadě.
Autor: Alan Dyer.
Mars budeme moci na obloze pozorovat ještě několik měsíců, bude se postupně vzdalovat a slábnout. Detaily se můžeme pokusit pozorovat vlastním dalekohledem. Lze také navštívit některou z hvězdáren, jež budou nabízet pozorování večerní oblohy veřejnosti.

V sousedství Marsu se nachází také Saturn, jenž bude v opozici hned na začátku června. V průběhu června si můžeme všimnout, že se Mars od Saturnu a hvězdy Antares vzdaluje směrem na západ, ale 30. června se zastaví a vydá se na východ. Mars se totiž vždy při opozici pohybuje mezi hvězdami opačným směrem než obvykle, a teprve přibližně měsíc po ní se opět vrací k pohybu od západu k východu. Těchto „kliček“ v pohybu planet si všimli už starověcí hvězdáři a jako první se je snažil vysvětlit Ptolemaios. Německý matematik Johanes Kepler, který část života pracoval spolu s Tychonem Brahe v rudolfinské Praze, se počátkem 17. století zaměřil právě na Mars, jehož kličky jsou nejvýraznější, aby našel zákony pohybu planet a dokázal, že obíhají okolo Slunce.

Po dvě noci okolo opozice – od 21. do 23. května – vytvoří Mars, Saturn a Antares nad jižním obzorem nádhernou skupinku spolu s měsíčním úplňkem. Získáme tak vynikající příležitost se přesvědčit, že ani když je nejblíž Zemi, nebude Mars „tak velký, jako Měsíc v úplňku“, jak tvrdí zpráva neúnavně se každým rokem šířící nejen českým internetem. Hoax, který se zrodil při velké opozici Marsu v roce 2003, obsahuje řadu nesmyslů, ale nikoli letopočet, takže se stal univerzálním a jistě se jej dočkáme i letos.

Poznámka redakce: Pokud seskupení Marsu, Saturnu a Antara vyfotíte, nezapomeňte se o něj s námi podělit ve čtenářské galerii.

Mars v opozici v seskupení se Saturnem, Antaresem a Měsícem v neděli 22. května 2016. Autor: Jan Veselý, Stellarium.
Mars v opozici v seskupení se Saturnem, Antaresem a Měsícem v neděli 22. května 2016.
Autor: Jan Veselý, Stellarium.

Kontakty a další informace

Mgr. Jan Veselý
Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
Email: vesely@astrohk.cz
Mobil: 727 807 087

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O velké opozici Marsu v roce 2003 na Astro.cz
[2] Mars o velikosti Měsíce? Je to jinak! (Jiří Grygar)
[3] Mars veliký jak vrata od chléva (blog Jana Veselého)
[4] Oficiální popis hoaxu o Marsu velikém jak Měsíc
[5] Světová galerie letošní opozice Marsu (Spaceweather.com)
[6] Čerevenc 2018: Největší opozice Marsu a nejdelší zatmění Měsíce
[7] Čtenářská galerie: Planety ve Štíru
[8] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Pozorování , Opozice Marsu, Planeta Mars, Percival Lowell, Opozice, Giovanni Schiaparelli


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »