Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars velikosti Měsíce? Je to jinak

Mars velikosti Měsíce? Je to jinak

Mars_elysium.jpg
Po Čechách se už zase toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.

Kachna říká (otiskujeme i s pravopisnými chybami):

Mars. Nebo také červená planeta, chystá pro nás úchvatnou podívanou! Proto nezapomeň v průběhu srpna sledovat noční oblohu, ale zvláště 27. srpna. V tomto měsíci Země Mars budou tak blízko sebe, že se v celé historii lidstva ještě na takovou vzdálenost nepřiblížili. Ještě blíž bude Mars v r. 2287! Tohle všechno zaviní přitažlivost Jupitera. Hvězdáři tvrdí, že se k Zemi takto Mars nepřiblížil za posledních 5000 let. 27. Srpna však bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem nejmenší, a to 34,649,589 míl. V tu noc bude na obloze Mars nejjasněji vidět a bude největší. Při pozorování volným okem se bude zdát tak velký, jako Měsíc v úplňku! Tím pádem se stane identifikovatelnou planetou na noční obloze. Od začátku srpna se bude objevovat na východní obloze ve 22 hod. a ve 3 hod. ráno dosáhne azimutu. Kolem 27. srpna bude pozorovatelný už po západu Slunce až do 24.30. Proto máš jedinečnou možnost pozorovat jev, který se stane poprvé v historii lidstva. Tak nezapomeň v průběhu srpna pozorovat, jak červená planeta narůstá. Poděl se o tento zážitek se svými dětmi, vnuky…protože ani jediný člověk v současnosti tento jev ještě neměl možnost pozorovat!

A jak je to doopravdy:

  • Mars nebude na obloze tak veliký jako Měsíc v úplňku, protože bude pětsetkrát menší. I při největším přiblížení k Zemi je Mars na obloze více než sedmdesátkrát menší než Měsíc.

  • Polohy Země a Marsu 27. 8. 2008
    Polohy Země a Marsu 27. 8. 2008
  • Dne 27.8. se Mars nepřiblíží na nejmenší vzdálenost k Zemi, protože se v současné době od Země neustále vzdaluje a bude se vzdalovat až do října 2008. 27. 8. 2008 bude zhruba 358 milionů km od Země. Mars byl letos k Zemi nejblíže 1. ledna ve vzdálenosti 91 milionů km, zatímco nejdále bude koncem října, kdy bude 374 milionů km od Země. Pak se vzdálenost bude opět zmenšovat a na konci roku bude od Země vzdálen 362 milionů km. Příští opozice Marsu a tedy opětovné přiblížení Marsu k Zemi nastane až 29. ledna 2010.

  • Mars nikdy není k Zemi blíže než 55 milionů km. Za posledních 60 tisíc roků byl k Zemi nejblíže 27. 8. 2003, kdy jeho vzdálenost od Země dosáhla necelých 56 milionů km − i tehdy byl ovšem na obloze stále ještě více než desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku.

    Podobně velké přiblížení Marsu k Zemi nastane 28. 8. 2287, ale to bude opět těch rekordních 56 milionů km a opět bude Mars asi desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku. Úhlově bude na obloze sedmdesátkrát menší než Měsíc. Nikdy proto nemůže Mars lidem připadat jako druhý Měsíc na pozemské obloze.

  • 27. 8. 2008 však v žádném případě nebude Mars na obloze vidět v 0:30 h v noci pouhým okem. Mars totiž bude vycházet krátce po 9. hodině (SELČ) a zapadne před 21. hodinou (SELČ), již necelou hodinu po západu Slunce. V noci proto na obloze nebude nejjasněji vidět a nebude největší, ani se nestane identifikovatelnou planetou na noční obloze. V NOCI TOTIŽ NA OBLOZE VŮBEC NEBUDE VIDĚT!

  • Polohy Země a Marsu při největším přiblížení
    Polohy Země a Marsu při největším přiblížení
  • Aby byl Mars na obloze největší, musí zároveň splňovat dvě podmínky. Musí být zároveň v opozici a v perihelu (v přísluní). 27. srpna 2008, ale ani žádný jiný den roku 2008 se Mars nedostane ani do přísluní, ani do opozice.

    Mars oběhne kolem Slunce jednou za 1,9 roku a během každého oběhu se jeho vzdálenost od Slunce mění. Když je Mars u Slunce nejblíže, říkáme, že je v perihelu, česky v přísluní. Na obrázku je to poloha zcela vpravo. V roce 2008 však Mars perihelem neprochází!

    Země a Mars obíhají kolem Slunce různými rychlostmi, a tak se mění jejich vzájemná vzdálenost. Nejmenší vzdálenost mezi Zemí a Marsem je tehdy, když jsou na stejné straně od Slunce; říkáme, že Mars je v opozici. V opozici je pak Mars na obloze po celou noc. V roce 2008 však taková poloha vůbec nenastane (poslední opozice byla 24. prosince 2007 a další bude až 29. ledna 2010!).

Původním autorem tohoto článku je Jiří Grygar, text aktualizoval pro rok 2008 Pavel Suchan.

Článek Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu AC ČR, který o Marsu vyšel při rekordní opozici Marsu v roce 2003 ve Slunečním měsíčníku Žofie Kanyzové Krásná paní.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 49 "Velká opozice Marsu v roce 2003"
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. č. 105 "Vánoční nebe ovládá planeta Mars"
Web Západočeské univerzity o Sluneční soustavě: http://planety.astro.cz




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »