Mars velikosti Měsíce? Je to jinak
Kachna říká (otiskujeme i s pravopisnými chybami):
Mars. Nebo také červená planeta, chystá pro nás úchvatnou podívanou! Proto nezapomeň v průběhu srpna sledovat noční oblohu, ale zvláště 27. srpna. V tomto měsíci Země Mars budou tak blízko sebe, že se v celé historii lidstva ještě na takovou vzdálenost nepřiblížili. Ještě blíž bude Mars v r. 2287! Tohle všechno zaviní přitažlivost Jupitera. Hvězdáři tvrdí, že se k Zemi takto Mars nepřiblížil za posledních 5000 let. 27. Srpna však bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem nejmenší, a to 34,649,589 míl. V tu noc bude na obloze Mars nejjasněji vidět a bude největší. Při pozorování volným okem se bude zdát tak velký, jako Měsíc v úplňku! Tím pádem se stane identifikovatelnou planetou na noční obloze. Od začátku srpna se bude objevovat na východní obloze ve 22 hod. a ve 3 hod. ráno dosáhne azimutu. Kolem 27. srpna bude pozorovatelný už po západu Slunce až do 24.30. Proto máš jedinečnou možnost pozorovat jev, který se stane poprvé v historii lidstva. Tak nezapomeň v průběhu srpna pozorovat, jak červená planeta narůstá. Poděl se o tento zážitek se svými dětmi, vnuky…protože ani jediný člověk v současnosti tento jev ještě neměl možnost pozorovat!
A jak je to doopravdy:
Mars nebude na obloze tak veliký jako Měsíc v úplňku, protože bude pětsetkrát menší. I při největším přiblížení k Zemi je Mars na obloze více než sedmdesátkrát menší než Měsíc.
Dne 27.8. se Mars nepřiblíží na nejmenší vzdálenost k Zemi, protože se v současné době od Země neustále vzdaluje a bude se vzdalovat až do října 2008. 27. 8. 2008 bude zhruba 358 milionů km od Země. Mars byl letos k Zemi nejblíže 1. ledna ve vzdálenosti 91 milionů km, zatímco nejdále bude koncem října, kdy bude 374 milionů km od Země. Pak se vzdálenost bude opět zmenšovat a na konci roku bude od Země vzdálen 362 milionů km. Příští opozice Marsu a tedy opětovné přiblížení Marsu k Zemi nastane až 29. ledna 2010.
27. 8. 2008 však v žádném případě nebude Mars na obloze vidět v 0:30 h v noci pouhým okem. Mars totiž bude vycházet krátce po 9. hodině (SELČ) a zapadne před 21. hodinou (SELČ), již necelou hodinu po západu Slunce. V noci proto na obloze nebude nejjasněji vidět a nebude největší, ani se nestane identifikovatelnou planetou na noční obloze. V NOCI TOTIŽ NA OBLOZE VŮBEC NEBUDE VIDĚT!
Aby byl Mars na obloze největší, musí zároveň splňovat dvě podmínky. Musí být zároveň v opozici a v perihelu (v přísluní). 27. srpna 2008, ale ani žádný jiný den roku 2008 se Mars nedostane ani do přísluní, ani do opozice.
Mars oběhne kolem Slunce jednou za 1,9 roku a během každého oběhu se jeho vzdálenost od Slunce mění. Když je Mars u Slunce nejblíže, říkáme, že je v perihelu, česky v přísluní. Na obrázku je to poloha zcela vpravo. V roce 2008 však Mars perihelem neprochází!
Země a Mars obíhají kolem Slunce různými rychlostmi, a tak se mění jejich vzájemná vzdálenost. Nejmenší vzdálenost mezi Zemí a Marsem je tehdy, když jsou na stejné straně od Slunce; říkáme, že Mars je v opozici. V opozici je pak Mars na obloze po celou noc. V roce 2008 však taková poloha vůbec nenastane (poslední opozice byla 24. prosince 2007 a další bude až 29. ledna 2010!).
Mars nikdy není k Zemi blíže než 55 milionů km. Za posledních 60 tisíc roků byl k Zemi nejblíže 27. 8. 2003, kdy jeho vzdálenost od Země dosáhla necelých 56 milionů km − i tehdy byl ovšem na obloze stále ještě více než desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku.
Podobně velké přiblížení Marsu k Zemi nastane 28. 8. 2287, ale to bude opět těch rekordních 56 milionů km a opět bude Mars asi desettisíckrát slabší než Měsíc v úplňku. Úhlově bude na obloze sedmdesátkrát menší než Měsíc. Nikdy proto nemůže Mars lidem připadat jako druhý Měsíc na pozemské obloze.
Původním autorem tohoto článku je Jiří Grygar, text aktualizoval pro rok 2008 Pavel Suchan.
Článek Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu AC ČR, který o Marsu vyšel při rekordní opozici Marsu v roce 2003 ve Slunečním měsíčníku Žofie Kanyzové Krásná paní.Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 49 "Velká opozice Marsu v roce 2003"
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. č. 105 "Vánoční nebe ovládá planeta Mars"
Web Západočeské univerzity o Sluneční soustavě: http://planety.astro.cz
O autorovi
Jiří Grygar
Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/
