Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  RNDr. Pavel Mayer, DrSc. (7. 11. 1932 – 7. 11. 2018)

RNDr. Pavel Mayer, DrSc. (7. 11. 1932 – 7. 11. 2018)

Pavel Mayer při předávání Nušlovy ceny 2009
Autor: Petr Sobotka

Pavel Mayer se začal zajímat o astronomii během středoškolských studií na gymnáziu v Lounech, kde pracoval v astronomickém kroužku pod vedením prof. Karla Šimůnka. Vystudoval pak astronomii na MFF UK v Praze, kde poté celý život pracoval v Astronomickém ústavu UK a kde byl až dosud zaměstnán. Zde postupně získal vědecké hodnosti CSc. a DrSc.

Pod vlivem doc. Františka Linka se zprvu věnoval planetárním vlivům na Zemi a výzkumu Slunce. Svou první práci publikoval již jako osmnáctiletý student. Po příchodu prof. Josefa Mikuláše Mohra z Brna do Prahy však přešel k výzkumu hvězd a Galaxie. Přitom si všiml významu horkých hvězd třídy O a B pro určení průběhu spirálních ramen a to ho přivedlo k určování jejích fyzikálních parametrů ze světelných křivek a spektroskopie těsných dvojhvězd. Zde lze také spatřit těžiště vědeckého díla dr. Mayera, jenž publikoval téměř 150 původních vědeckých prací jak sám, tak také ve spolupráci se svými studenty a domácími i zahraničními kolegy. Práce, na nichž se podílel, byly citovány až dosud téměř 900x a jeho Hirschův index je 15. Objevil přitom několik pozoruhodných zákrytových dvojhvězd, které pak podrobně studoval v široké mezinárodní spolupráci, ale i domácími astronomy amatéry.

Tím však výčet jeho přínosu pro astronomii není zdaleka vyčerpán. Dr. Mayer se věnoval také konstrukci astronomických přístrojů. Jeho dílem je zejména 0,6 m reflektor, umístěný na observatoři v Ondřejově, který už téměř půlstoletí slouží především fotometrii planetek, komet, ale i proměnných hvězd nebo exoplanet. Konstruoval rovněž fotoelektrické fotometry a spolupracoval při instalaci ešeletového spektrografu u ondřejovského 2m Perkova dalekohledu. Podobně se dr. Mayer podílel na vybudování 0,6m reflektoru na tehdejší čs.-jugoslávské observatoři na Hvaru, kde je dalekohled rovněž dosud v činnosti.

Pavel Mayer při předávání Nušlovy ceny 2009 ukazuje svou členskou legitimaci podepsanou osobně prof. Nušlem Autor: Petr Sobotka
Pavel Mayer při předávání Nušlovy ceny 2009 ukazuje svou členskou legitimaci podepsanou osobně prof. Nušlem
Autor: Petr Sobotka
Byl činný v několika komisích IAU, kde zejména v komisi č. 42 byl členem redakční rady mezinárodního bulletinu pro zákrytové dvojhvězdy. Patří k pětici čs. astronomů, kteří pozorovali na observatoři La Silla ESO v Chile dávno před vstupem Česka do ESO, konkrétně v r. 1992.

Jeho encyklopedické vědomosti v širokém oboru astronomických disciplín se staly neocenitelným zdrojem informací pro několik generací českých astronomů. Podílel se na překladu vysokoškolské učebnice P. Parenaga: "Hvězdná astronomie" a je spoluautorem encyklopedické knihy "Vesmír", která vyšla v nakl. Mladá fronta na přelomu osmdesátých let ve dvou vydáních. Je zkušeným recenzentem vědeckých prací pro mezinárodní vědecké časopisy a pracoval též v redakční radě mezinárodního vědeckého časopisu Bull. Astron. Inst. Czechoslovakia.

Pavel Mayer patřil k mimořádně skromným osobnostem české astronomie, takže se mu vyhýbala publicita i veřejné uznání. Česká astronomická společnost mu však právě při příležitosti Mezinárodního roku astronomie 2009 udělila Nušlovu cenu jako uznání mimořádných zásluh o rozvoj české astronomie i její reprezentaci ve světě. Poslední rozloučení s naším vzácným kolegou proběhne v pátek 16. listopadu 2018 v kapli sv. Vavřince na hřbitově v Libochovicích.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/

Štítky: Pavel Mayer


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ve 20:19

Další informace »