Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2017

45. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 8. listopadu 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 10. do 12. 11. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je večer jen nízko nad jihozápadem. Ráno je naopak nízko Venuše a stále výše už vystupuje Mars. Objeví se též Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. 6. listopadu projde Měsíc před hvězdou Aldebaran v Býku. Zákryt nastává nad ránem. Na 11. listopad je v plánu statický zážeh rakety Falcon 9 v rámci tajné mise s kódovým označením Zuma.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 10. listopadu ve 21:37 SEČ. 6. 11. ráno dojde k zákrytu Aldebaranu, více níže v sekci „100 pozorování“. Zajímavý může být už předešlý večer, 5. listopadu kolem 20:00 SEČ, kdy Měsíc zakryje hvězdu z Hyád gammu Tauri. Výstup se odehraje před devátou večer.

Planety: Saturn (0,5 mag) je večer nízko nad jihozápadním obzorem. V první polovině noci jsou vidět také planety Neptun a Uran. Před svítáním je vidět na jihovýchodě Mars (1,8 mag) a stále blíže Slunci je jasně zářící planeta Venuše (–3,9 mag). Koncem týdne se níže pod Venuší objeví také Jupiter a v pondělí 13. listopadu ráno dojde k jejich blízké konjunkci.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Povrch se od skvrn zcela vyčistil. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Meteorický roj Taurid by měl pokračovat i v tomto týdnu, otázka je, zda počasí umožní tyto částečky komety Encke vůbec pozorovat.

Pozorování č. 84: Zákryt Aldebarana Měsícem (6. 11. 2017)

Z neděle na pondělí 5./6. listopadu 2017 nás čeká další ze série zákrytů otevřené hvězdokupy Hyády a jasné hvězdy Aldebaran Měsícem. Jak je patrné z připojeného obrázku, bude zákryt pozorovatelný ve večerních hodinách z východního pobřeží USA a Kanady, kolem půlnoci místního času budou mít šanci pozorovatelé nacházející se někde v severním Atlantiku případně na samém západě Evropy a střední Evropa přijde na řadu ve druhé polovině noci, ale ještě dostatečně dlouho před svítáním.

Zákryt Aldebaranu Měsícem - oblast viditelnosti
Zákryt Aldebaranu Měsícem - oblast viditelnosti

V čase úkazu bude Měsíc krátce po úplňku (k němuž došlo 4. 11. ráno). Úhlová vzdálenost Měsíce od Slunce bude činit 152°, jinými slovy Slunce bude prakticky na opačné straně oblohy a nebude sledování úkazu rušit. Střed zákrytu připadá na 3:22 UT (4:22 SEČ), kdy Slunce bude u nás ještě hluboko pod obzorem. Při deklinaci Měsíce, respektive Aldebarna +16,5° dojde ke vstupu i výstupu v dostatečné výšce nad obzorem (h=45°/40°; A=233°/243°). V připojené tabulce zájemci naleznou veškeré údaje potřebné pro sledování tohoto zajímavého zákrytu snadno dostupného i pomocí triedru.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • V týdnu jsme zažili dva starty raket. Falcon 9 vynesl úspěšně družici KoreaSat-5 a první stupeň přistál na mořské plošině. Druhý start obstarala raketa Minotaur-C, když vynesla deset komerčních družic.
  • Na 11. listopad je připraven statický zážeh rakety Falcon 9 v rámci příprav na tajnou misi s přezdívkou Zuma.

Výročí

  • 7. listopadu 1932 (85 let) se narodil RNDr. Pavel Mayer, pracovník Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, kde také vyučuje. V roce 2009 obdržel nejvyšší ocenění České astronomické společnosti, Nušlovu cenu, za celoživotní vědeckou, odbornou a pedagogickou práci v astronomii. Věnoval se výzkumu Slunce a poté hvězd a naší Galaxie. Zabýval se fotometrií a spektroskopií těsných dvojhvězd, přitom jich několik nových objevil. Podílel se na výrobě dalekohledů, např. 0,6m v Ondřejově. Jako jeden z mála měl možnost pozorovat také na významných observatořích La Silla (ESO) v Chile a ve Spojených státech (Yerkes, Kitt Peak).
  • 7. listopadu 1967 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 6. Tento let patřil k posledním v průzkumných misích před letem lodí Apollo. Sonda přistála měkce 10. listopadu, odebrala vzorky půdy, pořídila snímky a dokonce popoletěla o 2,5 metru.
  • 8. listopadu 1982 (35 let) dopadl do městečka Wethersfield v Connecticutu v USA meteorit. Bylo to zajímavé ze dvou důvodů. Stalo se totiž podruhé během 11 let, kdy toto městečko zažilo dopad meteoritů, navíc při tomto pádu se jeden meteorit trefil do domu, stejně jako při prvním pádu. Meteorit propadl střechou, ale nikoho nezranil.
  • 9. listopadu 1967 (50 let) odstartovala k prvnímu zkušebnímu letu nejsilnější raketa všech dob Saturn V. Let Apollo 4 pomohl vyzkoušet také tepelný štít kosmické lodi. Přes drobné závady byl let hodnocen jako velmi úspěšný. V porovnání s marným snažením Sovětů s jejich raketou N-1 se nelze divit.
  • 11. listopadu 1572 (445 let) zaznamenal a podrobně popsal novou hvězdu v souhvězdí Cassiopeje známý dánský astronom Tycho Brahe. Dnes je známa jako supernova 1572. Je známo, že ještě před Tychonem pozorovali supernovu jiní astronomové, ale nepodali k ní tak podrobný popis. Ke zjasnění došlo někdy mezi 2. a 6. listopadem 1572. Tato supernova v podstatě znamenala počátek bourání představy o neměnných nebeských sférách.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Konjunkce Venuše s Jupiterem
  • 100 pozorování: M45 v nejlepší pozici pro pozorování
  • 100 pozorování: Maximum meteorického roje Leonidy
  • Výročí: Henry Gellibrand

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saturn V, Surveyor 6, Vesmírný týden, Pavel Mayer, Supernova 1572


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »