Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  RNDr. Pavel Mayer, DrSc. (7. 11. 1932 – 7. 11. 2018)

RNDr. Pavel Mayer, DrSc. (7. 11. 1932 – 7. 11. 2018)

Pavel Mayer při předávání Nušlovy ceny 2009
Autor: Petr Sobotka

Pavel Mayer se začal zajímat o astronomii během středoškolských studií na gymnáziu v Lounech, kde pracoval v astronomickém kroužku pod vedením prof. Karla Šimůnka. Vystudoval pak astronomii na MFF UK v Praze, kde poté celý život pracoval v Astronomickém ústavu UK a kde byl až dosud zaměstnán. Zde postupně získal vědecké hodnosti CSc. a DrSc.

Pod vlivem doc. Františka Linka se zprvu věnoval planetárním vlivům na Zemi a výzkumu Slunce. Svou první práci publikoval již jako osmnáctiletý student. Po příchodu prof. Josefa Mikuláše Mohra z Brna do Prahy však přešel k výzkumu hvězd a Galaxie. Přitom si všiml významu horkých hvězd třídy O a B pro určení průběhu spirálních ramen a to ho přivedlo k určování jejích fyzikálních parametrů ze světelných křivek a spektroskopie těsných dvojhvězd. Zde lze také spatřit těžiště vědeckého díla dr. Mayera, jenž publikoval téměř 150 původních vědeckých prací jak sám, tak také ve spolupráci se svými studenty a domácími i zahraničními kolegy. Práce, na nichž se podílel, byly citovány až dosud téměř 900x a jeho Hirschův index je 15. Objevil přitom několik pozoruhodných zákrytových dvojhvězd, které pak podrobně studoval v široké mezinárodní spolupráci, ale i domácími astronomy amatéry.

Tím však výčet jeho přínosu pro astronomii není zdaleka vyčerpán. Dr. Mayer se věnoval také konstrukci astronomických přístrojů. Jeho dílem je zejména 0,6 m reflektor, umístěný na observatoři v Ondřejově, který už téměř půlstoletí slouží především fotometrii planetek, komet, ale i proměnných hvězd nebo exoplanet. Konstruoval rovněž fotoelektrické fotometry a spolupracoval při instalaci ešeletového spektrografu u ondřejovského 2m Perkova dalekohledu. Podobně se dr. Mayer podílel na vybudování 0,6m reflektoru na tehdejší čs.-jugoslávské observatoři na Hvaru, kde je dalekohled rovněž dosud v činnosti.

Pavel Mayer při předávání Nušlovy ceny 2009 ukazuje svou členskou legitimaci podepsanou osobně prof. Nušlem Autor: Petr Sobotka
Pavel Mayer při předávání Nušlovy ceny 2009 ukazuje svou členskou legitimaci podepsanou osobně prof. Nušlem
Autor: Petr Sobotka
Byl činný v několika komisích IAU, kde zejména v komisi č. 42 byl členem redakční rady mezinárodního bulletinu pro zákrytové dvojhvězdy. Patří k pětici čs. astronomů, kteří pozorovali na observatoři La Silla ESO v Chile dávno před vstupem Česka do ESO, konkrétně v r. 1992.

Jeho encyklopedické vědomosti v širokém oboru astronomických disciplín se staly neocenitelným zdrojem informací pro několik generací českých astronomů. Podílel se na překladu vysokoškolské učebnice P. Parenaga: "Hvězdná astronomie" a je spoluautorem encyklopedické knihy "Vesmír", která vyšla v nakl. Mladá fronta na přelomu osmdesátých let ve dvou vydáních. Je zkušeným recenzentem vědeckých prací pro mezinárodní vědecké časopisy a pracoval též v redakční radě mezinárodního vědeckého časopisu Bull. Astron. Inst. Czechoslovakia.

Pavel Mayer patřil k mimořádně skromným osobnostem české astronomie, takže se mu vyhýbala publicita i veřejné uznání. Česká astronomická společnost mu však právě při příležitosti Mezinárodního roku astronomie 2009 udělila Nušlovu cenu jako uznání mimořádných zásluh o rozvoj české astronomie i její reprezentaci ve světě. Poslední rozloučení s naším vzácným kolegou proběhne v pátek 16. listopadu 2018 v kapli sv. Vavřince na hřbitově v Libochovicích.




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/

Štítky: Pavel Mayer


23. vesmírný týden 2020

23. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2019 N1 (ATLAS).

Kometa C/2019 N1 (ATLAS). Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »