RNDr. Pavel Mayer, DrSc. (7. 11. 1932 – 7. 11. 2018)

Pod vlivem doc. Františka Linka se zprvu věnoval planetárním vlivům na Zemi a výzkumu Slunce. Svou první práci publikoval již jako osmnáctiletý student. Po příchodu prof. Josefa Mikuláše Mohra z Brna do Prahy však přešel k výzkumu hvězd a Galaxie. Přitom si všiml významu horkých hvězd třídy O a B pro určení průběhu spirálních ramen a to ho přivedlo k určování jejích fyzikálních parametrů ze světelných křivek a spektroskopie těsných dvojhvězd. Zde lze také spatřit těžiště vědeckého díla dr. Mayera, jenž publikoval téměř 150 původních vědeckých prací jak sám, tak také ve spolupráci se svými studenty a domácími i zahraničními kolegy. Práce, na nichž se podílel, byly citovány až dosud téměř 900x a jeho Hirschův index je 15. Objevil přitom několik pozoruhodných zákrytových dvojhvězd, které pak podrobně studoval v široké mezinárodní spolupráci, ale i domácími astronomy amatéry.

Tím však výčet jeho přínosu pro astronomii není zdaleka vyčerpán. Dr. Mayer se věnoval také konstrukci astronomických přístrojů. Jeho dílem je zejména 0,6 m reflektor, umístěný na observatoři v Ondřejově, který už téměř půlstoletí slouží především fotometrii planetek, komet, ale i proměnných hvězd nebo exoplanet. Konstruoval rovněž fotoelektrické fotometry a spolupracoval při instalaci ešeletového spektrografu u ondřejovského 2m Perkova dalekohledu. Podobně se dr. Mayer podílel na vybudování 0,6m reflektoru na tehdejší čs.-jugoslávské observatoři na Hvaru, kde je dalekohled rovněž dosud v činnosti.

Byl činný v několika komisích IAU, kde zejména v komisi č. 42 byl členem redakční rady mezinárodního bulletinu pro zákrytové dvojhvězdy. Patří k pětici čs. astronomů, kteří pozorovali na observatoři La Silla ESO v Chile dávno před vstupem Česka do ESO, konkrétně v r. 1992.

Jeho encyklopedické vědomosti v širokém oboru astronomických disciplín se staly neocenitelným zdrojem informací pro několik generací českých astronomů. Podílel se na překladu vysokoškolské učebnice P. Parenaga: "Hvězdná astronomie" a je spoluautorem encyklopedické knihy "Vesmír", která vyšla v nakl. Mladá fronta na přelomu osmdesátých let ve dvou vydáních. Je zkušeným recenzentem vědeckých prací pro mezinárodní vědecké časopisy a pracoval též v redakční radě mezinárodního vědeckého časopisu Bull. Astron. Inst. Czechoslovakia.

Pavel Mayer patřil k mimořádně skromným osobnostem české astronomie, takže se mu vyhýbala publicita i veřejné uznání. Česká astronomická společnost mu však právě při příležitosti Mezinárodního roku astronomie 2009 udělila Nušlovu cenu jako uznání mimořádných zásluh o rozvoj české astronomie i její reprezentaci ve světě. Poslední rozloučení s naším vzácným kolegou proběhne v pátek 16. listopadu 2018 v kapli sv. Vavřince na hřbitově v Libochovicích.