11. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v (super)úplňku v pondělí 9. března ve 18:47 SEČ. Bude to jen o trochu menší úplněk, než očekávaný superúplněk dubnový. Rozdíl bude okem neřešitelně malý, takže si letos užijeme velký úplněk nejméně dvakrát. Zákryty hvězd Měsícem jsou položeny nevýhodně do druhé poloviny noci. Např. 12. 3. krátce před 1:00 SEČ vyleze zpoza kousku neosvětlené strany Měsíce hvězda 80 Vir (5,7 mag) ze souhvězdí Panny. 14. března kolem 3. ráno se kolem Měsíce budou vyskytovat hvězdy ró 3, 4 z Vah. Zatímco trojka o jasnosti 5,8 mag vyleze kolem 2:55, tak čtyřka o jasnosti 5,4 mag zaleze asi ve 3:10 a vyleze asi ve 4:15.

Planety:
Venuše (−4,4 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako zářivá hvězda – Večernice. Večer 8. a 9. března prochází poblíž Uranu, bude od něj asi dva úhlové stupně. Ráno je vidět Mars (1 mag), Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,7 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem, ale už je od sebe dělí úhlová vzdálenost jen deset stupňů.

Aktivita Slunce je velmi velmi nízká. Po 34 dnech beze skvrn se na povrchu objevila v jižních šířkách drobná skvrnka. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Na obloze stále sledujeme zjasňující kometu C/2019 Y4 (ATLAS). Kvůli úplňku byla nyní obtížněji pozorovatelná a tak s odhady jasu počkejme, až bude vizuálně viditelná na tmavé bezměsíčné obloze. Poslední odhady směřovaly k 11 mag při velikosti komy 5 úhlových minut. Nyní se nachází v hlavě Velké medvědice. Od 11. března bude večer vidět na bezměsíčné obloze asi 6° od Dubhe.

Stále platí, že nejjasnější kometou na obloze je C/2017 T2 (PanSTARRS), která má asi 9 mag a nachází se v Kasiopeji poblíž mlhoviny Srdce.

Relativně jasná (asi 9,5 mag) je také kometa C/2019 Y1 (ATLAS), ta se však nachází relativně nízko na obloze, večer jen asi 15 stupňů vysoko, asi 2 stupně od alfy Andromedy, Alpheratz, v levém horním rohu Pegasova čtverce.

Kosmonautika

V sobotu 7. března odstartovala na zásobovací misi CRS-20 vůbec poslední nákladní loď Dragon. Tato konkrétní kabina letí již potřetí, a protože SpaceX už má ve fázi finálních příprav loď pro přepravu kosmonautů s názvem Crew Dragon, lze očekávat, že další zásobovací mise již provede tato novější kosmická loď. První let lodi Dragon se uskutečnil v roce 2014 a tehdy šlo o první soukromou zásobovací loď. Dnes se setkáváme ještě s lodí Cygnus a kromě nich zásobují ISS i ruské Progessy a japonská HTV. Dříve se do zásobování zapojovala i Evropa s velkými loděmi ATV a nějaké drobné zásoby samozřejmě dováží i Sojuzy s kosmonauty. O dopravu Američanů a v budoucnu i turistů na ISS se mají brzy starat právě nové Crew Dragony a Starliner firmy Boeing. Vzhledem k nedávným potížím lodi Starliner při testovacím letu (nedoletěla k ISS a ukázalo se, že byly odhaleny chyby v kontrole software lodi), očekáváme jako první let Crew Dragonu, zřejmě někdy v druhém kvartálu 2020.

Dobré zprávy přišly k sondě DSCOVR. Ta se vrátila k vědeckému sběru dat a snímání po selhání systému orientace, po kterém přešla do nouzového režimu. Jedná se o sondu v Lagrangeově bodě L₁ asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci, kde se nachází mj. i sonda SOHO. DSCOVR zde sleduje vesmírné počasí i naši Zemi.

Malé i velké fanoušky vesmíru upozorňujeme na soutěž o knihu Nej… Vesmír v pohybu, kterou vyhlásil Michael Voplatka v recenzi na Kosmonautix.cz.

Sonda OSIRIS-Rex se 3. března přiblížila na 250 metrů nad povrch planetky Bennu. Úkolem bylo vyzkoušet sestupový manévr a zdokumentovat vybranou lokalitu k budoucímu odběru vzorků. Další plánovaný pokus o sestup ještě níž (125 m) bude v dubnu, potom v červnu se dostane i blíže než 50 metrů. První pokus o odběr je zatím v plánu v srpnu 2020.

9. března má odstartovat čínská raketa CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou-3.

14. března je v plánu start rakety Falcon 9 s dalšími 60 družicemi sítě Starlink.

Výročí

11. března 1960 (60 let) odstartovala americká sonda Pioneer-5. Šlo o technologický test. Zkoumala meziplanetární prostředí a přenos dat na velkou vzdálenost.

12. března 1835 (185 let) ne narodil americký astronom a matematik Simon Newcomb. Uplatnil se jako ředitel vojenské US Naval Observatory, kde se zabýval pohyby planet pro účely navigace. Byl také zakládající člen a první prezident Americké astronomické společnosti.

13. března 1855 (165 let) se narodil americký astronom Percival Lowell. Poté, co se dověděl o pozorováních Schiaparelliho, který na Marsu zaznamenal kanály, rozhodl se s blízkou opozicí Marsu 1894 zbudovat novou observatoř. U Flagstaffu v Arizoně, ve vysoké nadmořské výšce, měl k dispozici 61cm dalekohled z dílny Alvana Clarka. Bohužel i přes vynikající podmínky k pozorování se dopustil osudové chyby, když kanály a oázy na Marsu potvrdil. Existenci kanálů svými pozorováními z Paříže později vyvrátil Antoniadi a nakonec i snímky Marineru 4, sondy, která jako první snímkovala Mars. Po roce 1905 zaměřil Lowell svoji pozornost k hledání planety za dráhou Neptunu. Žádnou nenašel, ale v práci mohli pokračovat další, protože na to zbylo dost peněz. Nakonec na Lowellově observatoři uspěl Clyde Tombaugh, když mohl v roce 1930 oznámit objev Pluta. Naneštěstí už se pak další tělesa za Neptunem až do roku 1992 nalézt nepodařilo, což vedlo k nevhodnému zařazení Pluta mezi planety. Od počátku bylo zřejmé, že jde o malý objekt, ale ještě dlouho po objevu asi nikoho nenapadlo, že v těchto končinách Sluneční soustavy zdaleka není sám. Dnes je největším známým zástupcem trpasličích planet a sám o sobě dost neobvyklým, protože jej doprovází velký měsíc Charon (o poloviční velikosti Pluta samého) a také další rodinka čtyř malých měsíčků.

13. března 1980 (40 let) byl týmem astronomů Pascu, Seidelmann, Baum a Currie objeven měsíček Saturnu Calypso. Těleso o rozměrech zhruba 30×15 km se nachází na dráze měsíce Tethys v jeho Lagrangeově bodě č. 5.

14. března 1835 (185 let) se narodil italský astronom Giovanni Schiaparelli, který, jak je zmíněno výše, je známý především „objevem“ kanálů na Marsu během velké opozice v roce 1877. Podle všeho šlo o nesprávně pojatý pojem canali, který měl představovat dlouhé přímé objekty na povrchu planety, ale do hledání kanálů se pak zapojili i další a není divu, že je tam začli vidět také. Z jiných jeho astronomických zápisů připomeňme především jeho návrh, že meteorické roje souvisí s kometami, přičemž to dokumentoval na souvislosti Leonid s kometou 55P/Tempel-Tuttle.

Výhled na příští týden 

• Venuše spěchá do Plejád
• Zvířetníkové světlo, Messiérův maraton
• Výročí: Caroline Herschel
• Výročí: Alexej Leonov výstup do kosmu
• Výročí: Ranger 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).