Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2011-2020  >  Úplné zatmění Měsíce 27./28. července 2018

Úplné zatmění Měsíce 27./28. července 2018

Simulační snímek maximální fáze zatmění 27./28. července 2018. Autor: Petr Horálek/EAI.
Simulační snímek maximální fáze zatmění 27./28. července 2018.
Autor: Petr Horálek/EAI.
Tohoto nepochybně nejočekávanějšího měsíčního zatmění celého desetiletí budeme svědky z pátka na sobotu (přičemž podstatná část úkazu připadá na pátek pozdě večer). Půjde totiž o první úplné zatmění viditelné v České republice po dlouhých 3 letech, nicméně jeho hlavní výsadou bude průchod Měsíce geometrickým středem zemského stínu. Díky tomu bude Měsíc při maximální fázi úkazu, která proběhne v ČR již relativně vysoko nad obzorem, velmi tmavý (na Měsíc se bude promítat nahnědlá "centrální skvrna" zemského stínu, kam dopadá nejméně slunečního záření lomeného zemskou atmosférou). S tím souvisí i fyzicky největší možná délka fáze úplného zatmění - Měsíc bude ponořen celý v zemském stínu 1 hodinu 43 minut. Poslední takové "středové" zatmění jsme mohli spatřit v červnu roku 2011, další se odehraje až v červnu roku 2029 (to bude geometricky ještě "středovější" - takřka dokonale, nicméně Měsíc v ČR zapadne za obzor ještě před maximem úkazu).

Video: Nenechte si ujít nejdelší zatmění Měsíce!

Hned po soumraku se objeví již potmavlý úplněk nízko nad jihovýchodním obzorem (v Praze vychází ve 20 hodin 47 minut SELČ, v jiných místech ČR se údaj liší v minutách). V té době již bude ponořen levým dolním okrajem asi 35 procenty svého průměru v zemském stínu. Úplné zatmění začíná jen o tři čtvrtě hodiny později, kdy Měsíc najdeme asi 5.5° nad obzorem. Na obzoru pod Měsícem zrovna vychází Mars (viz níže). Tehdy bude ještě obloha světlá pokročilým soumrakem, nicméně začíná hodinu a tři čtvrtě hodiny dlouhá totalita, při které postupně nastává noc. Středem zemského stínu Měsíc prochází při výšce 11,3° nad obzorem, totalita končí až 16° nad obzorem. Další hodinu pak Měsíc vystupuje ze zemského stínu (v letním čase částečná fáze končí až po půlnoci). Ještě asi 10 minut je možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu.

Průběh zatmění Měsíce 27./28. července 2018. Autor: Larry Koehn.
Průběh zatmění Měsíce 27./28. července 2018.
Autor: Larry Koehn.

Během zatmění nastane tzv. mikroúplněk, tedy nejmenší úplněk v roce. Měsíc se na své eliptické dráze octne nejdále od Země 27. července v 7:45 SELČ ve vzdálenosti 406 222 kilometrů. Úplněk pak nastává během maximální fáze zatmění, tedy ve 22:22 SELČ (jen o 14 hodin a 37 minut později). Měsíc tak bude přibližně o 14 procent úhlově menší než při tzv. superúplňku, který nastal letos 2. ledna. Běžný pozorovatel ale rozdíl očima nepozná – lze jej určit až fotografickým porovnáním. Naopak při východu Měsíce se bude zdát, že je úplněk opravdu velký, což je dáno optickým klamem.

Superúplněk a mikroúplěk (během zatmění) 2018. Autor: Petr Horálek.
Superúplněk a mikroúplěk (během zatmění) 2018.
Autor: Petr Horálek.

Jako třešnička na dortu, činící z tohoto úkazu ještě mimořádnější zážitek, připadá právě na datum úkazu i velká opozice Marsu se Sluncem. Při ní bude Mars dosahovat maximální hvězdné velikosti -2,78 mag. Jen o 4 dny později, 31. července, pak bude rudá planeta od roku 2003 nejblíže k Zemi. Dělit ji od Země bude 0,38496 AU (Astronomické jednotky), tedy 57,59 milionů km. Úhlový průměr Marsu bude činit 24,31", což umožní tuto planetu pozorovat i v malých dalekohledech jako zřetelný kotouček (a ve větších přístrojích na ní budeme moci pozorovat tzv. albedové útvary). Právě při zatmění Měsíce budou obě tělesa na opačné straně oblohy než Slunce, a tudíž velmi blízko sebe. V době úkazu najdeme mimořádně jasný Mars (s výraznou naoranžovělou barvou) jen necelých 6° jižně od zrudlého Měsíce! Poprvé si tak veřejnost bude moci na vlastní oči ověřit nesmyslnost každoroční kachny o "Marsu o velikosti Měsíce", neboť i při tak velkém přiblížení bude rudá planeta stále přibližně 75x úhlově menší jak Měsíc v úplňku.

Na obloze mimo Mars a Měsíc najdeme také planetu Saturn nízko nad jižním obzorem ve Střelci, jasný Jupiter ve Vahách a na jihozápadním obzoru v první polovině úkazu i velmi jasnou Venuši. Mezi Saturnem a Jupiterem bude zářit rudá hvězda Antares v souhvězdí Štíra a za plného zatmění nebude problém mimo města spatřit Mléčnou dráhu táhnoucí se vysoko nad obzorem od jihu k severovýchodu.

 

Video: Průběh zatmění 27./28. července 2018
(Autor: Larry Koehn, shadowandsubstance.com)

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

Průběh zatmění v České republice

Východ Měsíce (Praha) 20 hod 47 min SELČ
Začátek částečného zatmění 20 hod 24 min 27 s SELČ
Začátek úplného zatmění 21 hod 30 min 15 s SELČ
Maximální fáze zatmění 22 hod 21 min 43 s SELČ
Konec úplného zatmění 23 hod 13 min 12 s SELČ
Konec částečného zatmění 00 hod 19 min 00 s SELČ
Konec polostínové fáze * 01 hod 28 min 37 s SELČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 7. srpna 2017 (částečné) 21. ledna 2019 (úplné) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 2018, Zatmění měsíce


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »