Polostínové zatmění Měsíce 28. listopadu 2012

Simulační snímek zatmění. Autor: Petr Horálek. — Simulační snímek zatmění.
*Autor: Petr Horálek.*

Úkaz nastal ve středu za soumraku a za ideálních podmínek byl pozorovatelný i pouhýma očima. Maximální fáze (největší přiblížení Měsíce k plnému zemskému stínu) nastala v 15 hodin 33 minut. V České republice vychází Měsíc v 16 hodin 10 minut SEČ (v Praze, v ostatních místech ČR se tento čas lišil v minutách) na severovýchodním obzoru. V té době byl měsíční okraj k zemskému stínu nejblíže asi 0,1° jihovýchodně. Při východu Měsíce se tedy zdálo, že byl Měsíc poněkud atypicky zmavlý shora. Jev byl patrný přibližně ještě 15 minut po východu Měsíce. Necelé 4° vlevo od Měsíce pak vycházela kolem 16 hodin 17 minut planeta Jupiter.

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

Kam dál?

Předchozí zatmění	Následující zatmění
« 10. prosince 2011 (úplné)	25. dubna 2013 (částečné) »

Související a Doporučené odkazy:

O autorovi

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.