Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2011-2020  >  Úplné zatmění Měsíce 21. ledna 2019

Úplné zatmění Měsíce 21. ledna 2019

Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Poslední úplné zatmění Měsíce tohoto desetiletí spatříme v České republice v pondělí v časných ranních hodinách. V Praze zapadá Měsíc 6 minut po skončení částečné fáze zatmění, úkaz tedy bude pozorovatelný vpodstatě v celém průběhu (pod obzorem se odehraje jen polostínová fáze zatmění, která je však vesměs očima nepozorovatelná). Úplné zatmění začne v okamžiku, kdy Měsíc najdeme téměř 20° vysoko nad obzorem na pomezí souhvězdí Blíženců a Raka. Této fotogenické oblasti oblohy vévodí dvojice jasných hvězd Castor a Pollux, východně od ztemnělého Měsíce najdeme ve vzdálenosti přibližně 6° krásnou a očima či malým dalekohledem viditelnou otevřenou hvězdokupu M44 - Jesličky. Na jihovýchodě pak nepůjde přehlédnout dvojici velmi jasných planet, Venuši a Jupitera, které bude dělit úhlová vzdálenost necelých 3°. Obě planety navíc najdeme jen 7° od jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. Během fáze úplného zatmění se tedy nabízí nemálo objektů k pozorování a fotografování. Samotné úplné zatmění potrvá 1 hodinu 2 minuty.

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

Průběh zatmění v České republice

Začátek polostínové fáze * 03 hod 36 min 30 s SEČ
Začátek částečného zatmění 04 hod 33 min 54 s SEČ
Začátek úplného zatmění 05 hod 41 min 17 s SEČ
Maximální fáze zatmění 06 hod 12 min 12 s SEČ
Konec úplného zatmění 06 hod 43 min 16 s SEČ
Konec částečného zatmění 07 hod 50 min 39 s SEČ
Konec polostínové fáze * 08 hod 48 min 00 s SEČ
Západ Měsíce (Praha) 07 hod 58 min SEČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 27. července 2018 (úplné) 16. července 2019 (částečné) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění měsíce, Zatmění Měsíce 2019


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 1499 Kalifornia

Hmlovina Kalifornia (NGC 1499) je difúzna hmlovina v súhvezdí Perzeus. Svoj názov dostala podľa svojho podlhovastého vzhľadu, ktorý môže pripomínať Kalifornský polostrov. Pozorovania Hmlovina sa nachádza v južnej časti súhvezdia severne od hviezdy 4. magnitúdy s názvom ξ Perseus (Xie Perseus). Na oblohe má pretiahnutý tvar, smeruje od severozápadu na juhovýchod a jej rozmery sú 4° × 1,5°. Tieto rozmery má však len na fotografiách a vizuálne sa pozoruje veľmi ťažko, pretože má nižšiu povrchovú jasnosť ako väčšina ostatných emisných hmlovín. Jasnejšia časť hmloviny, ktorú možno vidieť ďalekohľadom, má rozmery 160′×40′. Na veľmi tmavej oblohe ju možno vidieť v náznaku voľným okom. História pozorovania Túto hmlovinu objavil Edward Emerson Barnard 3. novembra 1885 pomocou šesťpalcového ďalekohľadu (priemer 150 mm). O šesť rokov neskôr ju pozoroval aj Friedrich Simon Archenhold, ktorý ju nezávisle od neho spoluobjavil 27. októbra 1891. Barnard hmlovinu niekoľkokrát fotografoval a v roku 1895 publikoval jeden jej podrobný šesťhodinový snímok. Hmlovina bola objavená len niekoľko rokov pred vydaním Nového všeobecného katalógu, v ktorom je uvedená pod poradovým číslom 1499. Vlastnosti Hmlovina leží vo vzdialenosti 1 340 svetelných rokov od Zeme a jej skutočná veľkosť je približne 100 svetelných rokov. Pravdepodobne ju ožaruje hviezda ξ Persei, modrobiela hviezda hlavnej postupnosti, ktorej bola pridelená spektrálna klasifikácia O7e. Táto hviezda patrí do združenia OB s názvom Perseus OB2, ktorého najjasnejším členom je hviezda ζ Persei (Zeta Persei). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 323x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 82x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 24.10. až 4.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »