14. března 2025 se Měsíc na chvíli skryl v zemském stínu a nastalo úplné zatmění Měsíce viditelné z části západní Evropy, ale především z Ameriky. Na Měsíci se ale sonda Blue Ghost také ocitla v zemském stínu a už máme první snímek, jak to vypadalo, když začalo Slunce znovu vycházet zpoza naší planety Země! Zdroj: flickr.com
Za účelem využití úplného zatmění Měsíce v lednu 2019 použili astronomové Hubbleův kosmický teleskop HST k měření množství ozónu v atmosféře naší planety. Tato metoda slouží jako zkušební model pro to, jak pozorovat exoplanety podobné Zemi přecházející před jejich mateřskými hvězdami při pátrání po mimozemském životě.
Letos v červenci se odehrají dvě zatmění. První z nich, úplné sluneční 2. července, spatří obyvatelé Argentiny a Chile. To druhé, částečné měsíční 16. července, pak proběhne před půlnocí i na české obloze. Tentokrát však nepůjde jen o ty úkazy na obloze, které stojí za zmínku. Oba úkazy totiž shodou okolností provází hned několik astronomických výročí a milníků lidstva. Takže pro co tedy pod chilským či v půli července i naším nebem bouchat šampaňské?
Tento kompozitní obraz je samozřejmě fotomontáží - sledovat úplné zatmění Slunce a Měsíce v jednom okamžiku nejde (dokázal by to možná jen Chuck Norris). Nicméně jisté unikum se v něm beztak skrývá. Obraz půlí linie mezi dnem a nocí, které mezi sebou dělilo něco přes 4000 hodin, resp. více jak 167 dní mezi kterými se odehrála (bez jediného úkazu uprostřed) hned dvě úplná zatmění opačného druhu. Vlevo je to úplné sluneční 21. srpna 2017 a v pravo tvář zrudlého úplňku při jeho zatmění 31. ledna 2018. V čem je toto nezvyklé? Kdy taková sekvence nastane znovu? A kdy se dočkáme jakéhokoliv úplného zatmění nad našimi hlavami?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.
