Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2011-2020  >  Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015

Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015

Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Toto úplné měsíční zatmění má pro nás středoevropany hned několik výsad. Prvně půjde po třech letech (od roku 2011) a na další tři roky (do roku 2018) o jediné úplné zatmění Měsíce viditelné v České republice. Druhou výsadou je, že jde od roku 2008 až do roku 2029 o jediné, které bude viditelné v celém průběhu (Měsíc zapadá v době koncové polostínové fáze, která je však očima již nepozorovatelná). Třetí výhodu přináší kalendář českých svátků – zatmění se odehraje na svátek sv. Václava, kdy mají Češi volno (naposledy takové „sváteční“ zatmění nastalo 28. října 2004). Protože tento den připadá na pondělí, půjde i o pěkné zpestření prodlouženého víkendu, který následuje hned po Evropské Noci vědců 2015. Závěr září bude proto doslova nabitý astronomií.

Na počátku částečné fáze zatmění najdeme úplňkový Měsíc 32° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Ryb. V průběhu fáze úplného zatmění, která začne přibližně o hodinu později, bude náš přirozený souputník již pomalu klesat pod úroveň 25° nad obzorem. Nad jihem a jihovýchodem v té době najdeme výrazná souhvězdí zimní oblohy (Orion, Býk, Blíženci) a pohled na východ ozdobí velmi pěkné (v době úkazu nad obzor vycházející) seskupení planet Venuše, Marsu a Jupiteru spolu s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva. Úplné zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut a při jeho maximu bude Měsíc 0,07° jižně od středu zemského stínu. Navíc jím projde jižně, tedy ta část měsíčního povrchu pokrytá větším množstvím tmavých „moří“ bude v tmavší části stínu – bude tedy možné očima vnímat mnohem výrazněji dynamický přechod jasu zemského stínu od středu k okraji. Úplné zatmění končí při výšce Měsíce kolem 15° nad obzorem.

Vyjma samotného úkazu budeme svědky i tzv. superúplňku. Právě 28. září ve 3:47 SELČ, tedy pouhou hodinu před maximem zatmění, projde Měsíc na své dráze nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 356 876 km. Tento úplněk tedy bude největší v tomto roce. Oproti nejmenšímu úplňku je „superúplňek“ na nebi úhlově o přibližně 15 % větší. Dojem obrovského Měsíce u obzoru je ovšem optický klam. Více v Prohlídce Měsíce Mgr. Pavla Gabzdyla, nositele ceny Littera Astronomica: mesic.astronomie.cz/velky-mesic.htm.

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024×768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

 

Průběh zatmění v České republice (F. Espenak, NASA/GSFC)

Začátek polostínové fáze * 02 hod 11 min 47 s SELČ
Začátek částečného zatmění 03 hod 07 min 11 s SELČ
Začátek úplného zatmění 04 hod 11 min 10 s SELČ
Maximální fáze zatmění 04 hod 47 min 08 s SELČ
Konec úplného zatmění 05 hod 23 min 05 s SELČ
Konec částečného zatmění 06 hod 27 min 03 s SELČ
Konec polostínové fáze * 07 hod 22 min 27 s SELČ
Západ Měsíce (Praha) 07 hod 03 min SELČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Viditelnost zatmění v České republice (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Průběh úplného zatmění Měsíce 28. září 2015 v České republice. Autor: Larry Koehn.
Průběh úplného zatmění Měsíce 28. září 2015 v České republice.
Autor: Larry Koehn.

Mapa Evropy (s Českou republikou uprostřed) ukazuje viditelnost jednotlivých fází úkazu při západu Měsíce a východu Slunce (na konkrétním přechodu Měsíc zapadá při konkrétní části zatmění). Je vidět, že například v Ukrajině Měsíc zapadá v době, kdy vystupuje ze zemského stínu a pozorovatelé tak neuvidí celý průběh úkazu (úplné zatmění tam bude končit sice nad obzorem, ale již za rozbřesku). V Česku je situace mnohem lepší - úplňkový Měsíc zapadne až při průběhu očima již neviditelné fáze polostínového zatmění. Fyzicky v celém průběhu bude úkaz vidět už v sousedním Německu.

Viditelnost zatmění Měsíce 28. září 2015 v Evropě. Autor: Larry Koehn.
Viditelnost zatmění Měsíce 28. září 2015 v Evropě.
Autor: Larry Koehn.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 18. října 2013 (polostínové) 16. září 2016 (polostínové) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 2015


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

5min RAWky snímané cca od 19:30 do 22:15 135 min Light iso 3200 20 min dark iso 3200 v rámci úprav spíše jen zvýraznění detailu galaxie M31 andromedy

Další informace »