Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Proč bylo letošní zatmění Měsíce tak tmavé?

Proč bylo letošní zatmění Měsíce tak tmavé?

Úplné zatmění Měsíce z 28. září 2015 z Brna.
Autor: Pavel Karas.

Viděli jste letošní úplné zatmění Měsíce? A zdál se vám zatmělý Měsíc o poznání tmavší než při jiných zatměních? Pak pro vás mám příjemnou zprávu. Váš zrak a paměť fungují skvěle! Z naměřených hodnot totiž vyplývá, že zatmělý Měsíc byl letos asi o 30 procent slabší než jindy. Co za tím vězí?

Na úplných zatměních Měsíce je skvělé, že každé je trochu jiné. Každé je originální, jedinečné. Vzhled zatmělého Měsíce totiž ovlivňuje celá řada faktorů. Předně je to samotná geometrie měsíčního zatmění. Záleží totiž na tom, do jaké míry se Měsíc ponoří do plného zemského stínu, který je 2,5krát větší než měsíční disk. Ne pokaždé tedy měsíční disk projde přímo středem plného zemského stínu, což byl i případ zářijového zatmění.

I v případě naprosto stejné geometrie zatmění ovšem rozeznáme v jejich podobách výrazné rozdíly. Ty má na svědomí především momentální stav zemské atmosféry. Proč? Kdyby naše planeta neměla atmosféru, vrhala by temný stín, ve kterém by disk našeho souputníka zcela zmizel. Země je však obklopena rozsáhlou atmosférou, ve které se sluneční paprsky rozptylují a dostávají se i do plného stínu.

Exploze sopky Cabulco v dubnu 2015. Autor: Getty Images.
Exploze sopky Cabulco v dubnu 2015.
Autor: Getty Images.

Pokud je zemská stratosféra například plná aerosolů síry ze silných vulkanických erupcí, je procházející sluneční světlo atmosférou částečně pohlceno a Měsíc při zatmění výrazně ztmavne. A to byl i případ letošního zářijového zatmění. Ztmavnutí zatmělého Měsíce totiž způsobil prach chilské sopky Calbuco, která explodovala letos v dubnu. Oblak prachu se rozšířil do zemské stratosféry a vytvořil tak jakýsi filtr, který částečně zastínil i sluneční svit dopadající na zemský povrch. Podle klimatologa Richarda Keena z Univerzity v Coloradu vedlo toto snížení průzračnosti stratosféry dokonce ke snížení teploty o 0,04° C. Efekt tohoto drobného “globálního ochlazení” byl ovšem zcela přehlušen jinými jevy.

I když efekty způsobené prachem ze sopky Calbuco jsou v porovnání s tím, co v minulosti v zemské atmosféře napáchaly jiné vulkány (např. Krakatau v roce 1883 nebo Pinatubo v roce 1991), přesto chilská sopka dokázala svým prachem zkrášlit letošní zatmění a připravit tak všem pozorovatelům o krapet zajímavější podívanou než při jiných zatměních.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zatmění Měsíce 28. září: Fotogalerie čtenářů
[2] Prohlídka Měsíce Pavla Gabzdyla - zatmění Měsíce
[3] Kniha Tajemna zatmění (Petr Horálek)
[4] Zatmění Slunce a Měsíce na Astro.cz

Převzato: Pavel Gabzdyl: Měsíční deník



O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Zatmění Měsíce 2015, Zatmění měsíce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »