Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Tenký srpek Měsíce

Tenký srpek Měsíce

Měsíc 25 h a 5 minut po novu 18. 2. 2007 v době, kdy byl díky výborné průzračnosti vidět velmi dobře pouhým okem
Autor: Martin Gembec

Zatímco úplněk nebo běžný srpek zná každý, na obloze se odehrává i mnohem vzácnější nebeské divadlo – lov na extrémně tenký měsíční srpek, úzký doslova jako pavučina. Tento takzvaný „mladý“ nebo „starý“ Měsíc se ukazuje jen na pár prchavých okamžiků těsně po novu nebo před ním.

Spatřit velmi tekný srpek Měsíce je pro milovníky oblohy skutečnou výzvou, která vyžaduje nejen štěstí na průzračné počasí, ale i přesné načasování a boj s neúprosným časem. Proč je tak těžké tento nebeský úkaz zahlédnout? Hlavní překážkou je blízkost Měsíce ke Slunci, kvůli které tenoučký vlásek světla snadno zaniká v jasném pozadí oblohy. Navíc se nachází velmi nízko nad horizontem, takže pozorování ztěžují nejhustší vrstvy atmosféry plné oparu a prachu.

Měsíc den a půl před novem
Měsíc den a půl před novem
Pozorovatel tak svádí nemilosrdný závod – má k dispozici často jen minuty, kdy je po západu (či před východem) Slunce obloha dostatečně tmavá, ale Měsíc zároveň ještě nestihl zmizet za obzorem. Úspěch navíc závisí na ročním období; večernímu lovu na severní polokouli nejvíce přeje jaro, zatímco rannímu podzim.

Z této obtížné disciplíny se mezi astronomy stal celosvětový sport plný fascinujících rekordů, ve kterém se neztratí ani tuzemští pozorovatelé. Zatímco absolutní technický rekord drží Francouz Thierry Legault (zachytil Měsíc přesně v novu pomocí infračervených filtrů), skvělý český výkon si připsal na konto Martin Gembec, který v květnu 2024 vyfotografoval srpek starý pouhých 15 hodin a 28 minut. Seznam dalších rekordů najdete zde: https://mesic.astronomie.cz/srpek-mesice.htm

Měsíc 8. 5. 2024 ve 21:03:30 SELČ (zvýrazněný kontrast). Rekordně mladý srpek Měsíce po novu na Českém a Slovenském území. Zhruba o minutu později spatřen i vizuálně triedrem 8×42. Autor: Martin Gembec
Měsíc 8. 5. 2024 ve 21:03:30 SELČ (zvýrazněný kontrast). Rekordně mladý srpek Měsíce po novu na Českém a Slovenském území. Zhruba o minutu později spatřen i vizuálně triedrem 8×42.
Autor: Martin Gembec

Pokud si chcete tento lov vyzkoušet sami, najděte si místo s dokonale odkrytým obzorem a počkejte na výjimečně čistou oblohu. K prvotnímu nalezení srpku výborně poslouží běžný turistický triedr; jakmile zafixujete jeho polohu, můžete dalekohled odložit a vychutnat si tento dechberoucí úkaz, který se při velké blízkosti ke Slunci někdy opticky láme do podoby drobných svítících korálků. Podrobnější informace se dozvíe ve videu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Srpek Měsíce na webu mesic.astronomie.cz
[2] Rekordní srpek Měsíce 8. 5. 2024
[3] Měsíc s Merkurem okem 24 hodin po novu
[4] Snadno viditelný srpek Měsíce starý 24,5 hodiny



O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Srpek Měsíce, Mladý Měsíc


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »