Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Děs a Hrůza nad Marsem

Lunární dílna: Děs a Hrůza nad Marsem

Phobos s částí Marsu na pozadí
Autor: ESA

Děs a Hrůza. Přesně to v překladu z řečtiny znamenají jména Phobos a Deimos – dvou měsíců planety Mars. Nenechte se mýlit – i když vypadají jen jako dvě přerostlé „brambory“, nejnovější výzkumy ukazují, že mohou být klíčem k opravdu neuvěřitelné minulosti načervenalé planety. Ve videu se dozvíte i to, jak byly oba měsíce objeveny nebo jak vypadá „zatmění“ Slunce na rudé planetě.

Ačkoliv byly oba měsíce objeveny astronomem Asaphem Hallem už v roce 1877, nepřestávají vědce udivovat dodnes. Až se ale někdy budete procházet po povrchu červené planety, budete se muset spokojit jen s chatrnou náhradou za náš Měsíc. Tou bude satelit Phobos, který bude v tom nejlepším případě na načervenalém nebi rudé planety dosahovat jen zhruba třetinový průměr než náš Měsíc na pozemské obloze. Po nebi se pohybuje tak rychle, že vyjde na západě a zapadne na východě i dvakrát (výjimečně až třikrát) za jediný marsovský den. Menší Deimos obíhá mnohem dále a na obloze se jeví jen jako velmi jasně zářící bod. Oba měsíce jsou navíc natolik drobné, že při jejich přechodu přes Slunce nedochází k úplnému zatmění, ale po slunečním disku se přesunou jen jejich siluety.

Skutečný původ obou těles je stále předmětem vědeckých debat. Může jít o trosky rozbité planetky, která prolétla v blízkosti Marsu nebo o pozůstatky po dávném obřím imapktu na načervenalé planetě. Jisté však je, že tyto dva světy čeká zcela odlišný osud. Dny Phobosu jsou už sečteny, protože se působením gravitace k Marsu neustále přibližuje. Pod vlivem slapových sil se pomalu trhá a za 20 až 40 milionů let se zřítí, přičemž z jeho trosek vznikne kolem Marsu prstenec. Druhý měsíc, Deimos, je na tom přesně opačně. Od rudé planety se rychlostí několika milimetrů ročně pomalu, ale jistě vzdaluje. Podrobnější informace se dozvíe ve videu.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Phobos, Deimos, Lunární dílna


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »