Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Tři snímky z mise Artemis II

Lunární dílna: Tři snímky z mise Artemis II

Země z Artemis II. Díváme se na noční stranu osvětlenou Měsícem a malý kousek denní strany v podobě tenké světlé linie. Na severním a jižním okraji je polární záře a na kontinentech také světla měst (nahoře jihozápadní Evropy a severní Afriky).
Autor: NASA/Reid Wiseman

Mise Artemis II po 53 letech vrátila lidskou posádku k Měsíci. Posunula ale vůbec vědecký výzkum? Odpověď vás možná překvapí.

Často dostávám otázku, jak mise Artemis II přispěla k výzkumu Měsíce. Můžu vám rovnou říct, že vlastně nijak. Důvod je prostý – tato mise totiž nebyla primárně vědecká. Šlo v prvé řadě o politiku, prestiž a testování technologií. Všechna místa, která posádka Artemis II nasnímala, už velmi dobře a dlouho známe. Je pravda, že některá místa na odvrácené straně zatím nikdo na vlastní oči neviděl, protože během letů Apollo byla zahalena ve tmě. Šlo ale spíše o jakousi třešničku na dortu; naše vědecké znalosti to zásadně neposunulo.

To však neznamená, že by mě snímky z mise Artemis II nechaly chladným. Nejen mně, ale i spoustě dalších lidí přinesly tyto záběry a přenosy tolik potřebnou sdílenou radost a nadšení. Posádce se podařilo pořídit opravdu dechberoucí záběry naší Země i Měsíce – a právě na tři z nich se v dnešním dílu podíváme zblízka. Probereme také podrobně použitou fotografickou techniku a nastavení fotoaparátů. Podíváme se pod lupou na skryté detaily noční Země, airglow, polární záře i unikátní pohled na neosvětlenou stranu Měsíce s kometou a popelavým svitem.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Lunární dílna, Artemis II


30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

konjunkce venuse mesic

17.07. 22:08

Další informace »