Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výzva k pozorování srpku Měsíce

Výzva k pozorování srpku Měsíce

Měsíční srpek 31. 12. 2016 v HDR verzi snažící se přiblížit pohledu okem přes triedr
Autor: Martin Gembec

S nástupem obnovené tlakové výše přijde sice další vlna smogových situací, ovšem na horách by mělo zůstat jasno. Pokud se přidá dobrá dohlednost, čeká nás zajímavé období, které vyzývá k pozorování srpku Měsíce těsně před novem (ráno 26. ledna), nebo těsně po novu (večer 28. a 29. ledna). Večerní oblohu dozdobí také blízké setkání planet Venuše a Marsu. Ráno je zase vysoko nad jihem Jupiter a nízko na jihovýchodě Saturn a Merkur.

Pozorování večerního srpku bude jistě možné i v oblastech mimo hory, ale pouze pokud zůstane jasno. V takovém případě si počkejme až do 29. ledna. V neděli večer bude ještě srpek nízko na jihozápadě, ale bude už viditelný bez obtíží a nepochybně si všimneme i krásného popelavého svitu, tedy světla odraženého od Země, které nasvěcuje noční stranu Měsíce. Podobná situace nastala na Silvestra 2016.

Měsíc, Venuše a Mars večer 31. prosince 2016 Autor: Martin Gembec
Měsíc, Venuše a Mars večer 31. prosince 2016
Autor: Martin Gembec

Detailní snímek takové podoby Měsíce je v úvodu článku a jedná se o tzv. HDR verzi, kdy bylo do sebe složeno několik snímků s různou délkou expozice. Oko dokáže vnímat velký rozsah jasů a proto je nejhezčí pohled na takto mladý srpek přímo v dalekohledu, zatímco fotograficky lze dobře zachytit buď jasný srpek, nebo popelavou část.

Měsíc před novem 26. ledna

Jak je naznačeno v úvodu, nejbližší zajímavé pozorování nás čeká ráno 26. ledna, kdy bude „starý“ Měsíc před novem viditelný nízko nad jihovýchodním obzorem. K pozorování si nebude nutné výrazně přivstat, protože optimální doba k hledání nastává před sedmou ranní. Rozhodně je důležité se vybavit malým dalekohledem, nejlépe triedrem s velkým zorným polem. Nejsnáze si asi všimneme planety Saturn, která se bude jevit jako jasnější hvězda směrem k jihu a bude ze všech hledaných objektů ležet nejvýše. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastala již 24. ledna a zachytil ji také jeden z našich čtenářů, Ján Pliška ze Strážskeho na Slovensku.

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom Autor: Ján Pliška
Konjunkcia Mesiaca so Saturnom
Autor: Ján Pliška

Pokud podmínky dovolí, potom blíže obzoru směrem k východu bude další „hvězda“, planeta Merkur. Jasnost Saturnu je 0,5 mag a Merkur bude mít dokonce –0,2 mag, takže oba objekty se budou vzhledem k okolní svítající obloze jevit podobně jasné. Vzhledem k tomu, že Merkur bude 19 stupňů doleva dolů od Saturnu, zkuste odhadnout jeho polohu vůči Saturnu tak, že naměříte dvě pěsti na natažené ruce. Šířka pěsti je zhruba 10°. Nu a to nejdůležitější, tedy srpek Měsíce, se bude promítat ještě další čtyři stupně vlevo od Merkuru, takže jej krásně uvidíme v zorném poli triedru 10×50.

Měsíc, Merkur a Saturn 26. 1. 2017, simulace ze Stellaria
Měsíc, Merkur a Saturn 26. 1. 2017, simulace ze Stellaria

Extrémní pozorování srpku 28. ledna večer

Nadpis jasně naznačuje, že to nebude pozorování pro běžného smrtelníka. Ba možná to nebude pozorování, které bude reálné i pro protřelého pozorovatele oblohy. Situace, jaká nastává v neděli 28. ledna večer, je totiž vlastně docela vzácná. Měsíc bude totiž v novu týž den v 1:07 SEČ a večer tedy nastává možnost jej spatřit pouze cca 16 hodin po novu. Hon na tzv. mladý sprek Měsíce je docela známý mezi nadšenými amatérskými astronomy. Jak můžeme dohledat na webu Prohlídka Měsíce Pavla Gabzdyla, existují k tomu dokonce české i světové rekordy. Letošní konstelace je natolik extrémní, že případný úspěšný pozorovatel může dokonce stanovit český rekord. Ideální období k hledání Měsíce fotograficky, nebo s pomocí dalekohledu, nastává krátce po západu Slunce, tedy již kolem 17. hodiny. 

Venuše a Měsíc 28. ledna 2017, simulace ze Stellaria
Venuše a Měsíc 28. ledna 2017, simulace ze Stellaria

Měsíční srpek v pondělí 29. ledna a dál

Od pondělního večera bude spreček Měsíce dobře viditelný na večerní obloze. Ještě kolem 18. hodiny bude pět stupňů vysoko nad jihozápadem. Tou dobou bude již obloha poměrně tmavá a Měsíc pěkně vynikne, ale vyhledat jej budeme moci již o hodinu dříve, kdy bude zase díky větší výšce pěkný i ve větším zvětšení.

V dalších dnech bude popelavý svit slábnout a srpek se bude rozšiřovat. Měsíc také na obloze mine Neptun, když 30. ledna bude jen něco přes dva stupně od něj a uprostřed mezi nimi bude hvězda lambda Aquarii.

Měsíc a Neptun 30. ledna 2017, simulace Stellarium
Měsíc a Neptun 30. ledna 2017, simulace Stellarium

Nejhezčí seskupení je přichystáno na 31. leden, kdy bude Měsíc, Venuše a Mars tvořit nebeský trojúhelník.

Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu 31. ledna 2017 kolem 18:00 SEČ. Simulace: Stellarium
Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu 31. ledna 2017 kolem 18:00 SEČ. Simulace: Stellarium

Nezbývá, než popřát pěkné počasí i v nížinách a hodně štěstí při hledání srpku Měsíce. Pokud se vám podaří vyfotografovat některý ze zmiňovaných úkazů, neváhejte nám poslat své snímky přes formulář. Zdařilé záběry můžete rovněž vkládat do České astrofotografie měsíce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie čtenářů Astro.cz
[2] O Měsíci na Astro.cz
[3] Prohídka Měsíce - Měsíční srpek



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mladý Měsíc, Pozorování 


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »