Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice

Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice

Zelený záblesk nad Lichnicí.
Autor: Petr Horálek.

Po přechodu studené fronty v posledním červnovém týdnu se na několik dní vyčistil vzduch natolik, že v tuzemsku i v nižších zeměpisných šířkách bylo možné zaznamenat relativně méně obvyklý úkaz - zelený záblesk. Ten se objevuje nejčastěji na horním okraji zapadajícího nebo vycházejícího Slunce jako důsledek tzv. atmosférické refrakce. V našich zeměpisných čířkách trvá velmi krátce, většinou zlomky sekund, a jeho záznam je proto dosti velkou výzvou. Zelené (a červené) "blýskání" se podařilo zaznamenat při západu Slunce 3. července 2018 za východočeskou zříceninou Lichnice ze 13. století...

Na snímku níže ze 3. července 2018 se Slunce pomalu blíží k obzoru za populární zříceninou Lichnice při pohledu od města Seč. Jak postupně klesá zprava doleva, na jeho okraji se objevují náznaky zelených záblesků (nahoře) a rudých (v dolním okraji kotouče). Ty se objevují za velmi dobrých klimatických podmínek. V pravém horním rohu snímku je také vložený box s průběhem jednoho takového "záblesku".

Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice. Autor: Petr Horálek.
Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice.
Autor: Petr Horálek.

Zelené a červené záblesky vznikají rozložením zdroje světla (v tomto případě Slunce) na spektrum. Nejdelší vlnové délky se objevují první vespod zdroje světla (na spodním okraji Slunce), nejkratší zase zůstavají viditelné jako poslední (lámou se nejméně), pokud není ve vzduchu moc prachu, který je je výrazně rozptyluje. Ve vzácných případech lze spatřit fialovo-modrý záblesk. V tomto případě se zelený záblesk neukázal jen jako úplně poslední zabarvení závěrečných "kapiček" Slunce před jeho zmizením za horizontem (úplně vpravo dole za stromy), ale také v izolovaných segmentech na horním okraji Slunce, které bylo "trháno" atmosférou, jak se naše hvězda postupně nořila níž k obzoru a vzduch mezi pozorovatelem a Sluncem byl výrazně členěný na vrstvy s odlišnými optickými vlastnostmi.

Zdánlivě nepřirozená velikost Slunce vůči Lichnici je daná perspektivou - fotka hradu vznikla 6 kilometrů daleko od něj a ten se tak na horizontu zdál dost malý. Celou scénu zvětšil fotoaparát s plnoformátovým snímačem a objektivem s metrovým ohniskem. Stejným ohniskem vznikla i prudce rychlá sekvence záběrů vložená do snímku vpravo nahoru. Vývoj tohoto zeleného záblesku trval v reálném čase asi půl sekundy.

Lichnice byla postavena patrně v první polovině 13. století. První zmínky o ní pochází z roku 1261, kdy vlastnil Smil z rodu Ronovců, který si říkal Smil z Lichtenburgu a založil tak tak rodinu von Lichtenburg. Na konci 16. století byla Lichnice opuštěna. Od začátku 17. století se již popisovala jako zřícenina. Dnes je po rekonstrukci otevřena pro širokou veřejnost a nabízí nádherný výhled do Železných hor nebo bohatý kulturní programu, zejména v létě. Na fotografii je vidět silueta východní části hradu i s novou vyhlídkovou věží.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zelený záblesk - wikipedie
[2] Hrad Lichinice - wikipedie
[3] Stránky Petra Horálka
[4] Facebook s dalšími fotografiemi



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Petr Horálek, Slunce, Lichnice, Zelený záblesk


33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nájdi kométy: NEOWISE, PANSTARRS, LEMMON

LEMMON C/2019 U6 vľavo hore, PANSTARRS C/2017 T2 v strede dole, NEOWISE C/2020 F3 vpravo

Další informace »