Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří

Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří

Malá planeta ondřejovské observatoře.
Autor: Petr Horálek.

Na konci srpna roku 2016 navštívil český fotograf Petr Horálek ondřejovskou observatoř a zaznamenal hned několik pestrých nočních portrétů, zejména v oblasti radarové louky, historické části a slunečního radioteleskopu. Bohužel o půl roku později byla všechna jeho data odcizena během krádeže v Argentině. Štěstí tomu však přálo a některá data se podařila zachránit ze starých záloh, a tak se teď můžete pokochat výslednými unikátními nočními fotografiemi nad slavnou českou observatoří, které Petr posledních asi 5 týdnů zpracovával.

Bylo to opravdu velké štěstí,“ popisuje Horálek. „Procházel jsem záložní disky kvůli materiálům pro druhé vydání mé knížky Tajemná zatmění (s předmluvou Jiřího Grygara vyjde 23. července 2018 v Česku a na Slovensku – pozn. redakce) a objevil jsem na nich složku s těmito daty. Až tehdy jsem si vzpomněl, že jsem částečnou zálohu nafocených dat za posledních 5 roků udělal i na jiné disky než ty, co mi byly v Argentině ukradeny. Jakmile jsem měl trochu času, pustil jsem se do práce.

Světelné znečištění výjimečně nebylo velké

Mléčná dráha nad centrální kopulí historické části ondřejovské observatoře. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad centrální kopulí historické části ondřejovské observatoře.
Autor: Petr Horálek.
Snímky z observatoře zachycují Mléčnou dráhu nad oblíbenou „radarovou loukou“, plošinou historické části observatoře s oběma historickými kopulemi i budovou slunečního oddělení a nechybí ani největší český sluneční radioteleskop o průměru 10 metrů. Největší instrument, Perkův 2m dalekohled, byl bohužel v době focení v rekonstrukci a fotograficky nepřístupný. Zajímavostí ovšem je, že Ondřejov leží asi jen 30 kilometrů jihovýchodně od Prahy a běžně pražská metropole svým škodlivým světelným znečištěním velice výrazně „pohltí“ ondřejovskou noční oblohu.

Fotil jsem v noci ze 31. srpna na 1. září 2016, kdy se obloha doslova vyčistila po studené frontě,“ poznamenává Horálek. Podle jeho slov šlo o jednu z nejčistších nocí, jakou kdy na ondřejovské observatoři zažil, tedy díky malému množství smogu a prachu ve vzduchu se světelné znečištění z nedaleké Prahy tolik nerozptylovalo, jak je tomu běžně. „Na ondřejovské observatoři jsem kdysi pracoval, přesněji mezi lety 2010 a 2012, a to jako pozorovatel u bolidových kamer Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu. Za ty dva roky jsem v Ondřejově zažil na 300 nocí jasné či polojasné oblohy. Jen však jedna z nich by se dala srovnat s tím, co jsem pak viděl během fotografování 31. srpna 2016. Bylo to vskutku výjimečné. Ostatně i dr. Pavel Spurný, pod jehož vedením jsem kdysi v Ondřejově pracoval a který v Ondřejově zažil nepoměrně více nocí, mi to potvrdil. O to větší radost, že se část dat zachovala.“

Virtuální prohlídka: Centrální plošina
historické observatoře v noci

(autor: Petr Horálek)

 

Virtuální prohlídka: Centrální plošina historické
observatoře v noci s popisem

(autor: Petr Horálek)

Světelné znečištění je však beztak na snímcích velice patrné. Pochází nejen z Prahy, ale třeba i z Benešova, Říčan, Kostelce nad Černými lesy či už relativně dalekých Uhlířských Janovic. Převážně vzniká kvůli tomu pouličnímu osvětlení, které je špatně mířeno a velká část světla uniká přímo vzhůru, tedy kam to nikdo nepotřebuje. Světlo se pak rozptyluje ve vzduchu do stran i stovky kilometrů daleko, velice negativně ovlivňuje noční přírodu, způsobuje hynutí nočních živočišných druhů a pochopitelně brání v některých oblastech astronomického výzkumu. Velkým problémem je rovněž barva světla, která velice výrazně ovlivňuje lidský spánek a vede i k rakovinotvornému bujení. Současné bílé LED-diody jsou v tomto ohledu nejhorší. „Je to opravdu závažný problém v celosvětovém měřítku,“ dodává Horálek, „Lidé si myslí, že to vadí jen astronomům, kteří se podle jejich slov mají přesunout někam na kopec nebo za město a uvidí krásné nebe.  Ale ve skutečnosti by museli odcestovat alespoň 200 kilometrů od jakékoliv aglomerace, což je při stávající hustotě měst ve střední Evropě pochopitelně nemožné. Pokud se s tím nebude nic dělat, tak třeba už naše děti noční oblohu s hvězdami a Mléčnou dráhou prakticky nepoznají. A navíc už se to zdaleka netýká jen té oblohy – světelné znečištění negativně ovlivňuje zdraví 2/3 lidské populace.“ Česko se ale k regulaci světelného znečištění v posledních dvou letech staví čelem. Vědci a technici ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí pracují na konkrétních pravidlech pro omezení tohoto problému. Jakmile vznikne oficiální legislativa pro regulaci světelného znečištění a správné noční osvětlení, připojí se Česko k několika státům světa (v Evropě například ke Slovinsku) a stane se inspirací pro další země.

Video: Bojujme o hvězdy nad hlavou
(autor: Petr Horálek)

Co oči nevidí…

Od historické kopule k mlhovině NGC7000 - Severní Amerika. Autor: Petr Horálek.
Od historické kopule k mlhovině NGC7000 - Severní Amerika.
Autor: Petr Horálek.
Noční obloha nad Ondřejovem může být vzácně takto krásná. Ovšem barvy jako na snímcích neuvidíme. Nejde o fotomontáž, ale o limit našeho zraku. Lidské oči totiž mají velice omezenou barevnou citlivost v nočních podmínkách, používají spíše světločivné buňky vnímající odstíny šedé a barvy identifikují jen u jasných zdrojů světla, např. u lamp nebo nejjasnějších hvězd. Citlivost očí je navíc největší u žlutozelených odstínů. Z toho důvodu červené mlhoviny vyniknou až na fotografiích, neboť fotoaparát oproti očím vnímá v noci barevně stejně jako ve dne. Nenechte se však odradit: Stříbřitý pás Mléčné dráhy, stovky či až tisíce hvězd, bezbarvé „kaňky“ hvězdotvorných oblastí nebo dokonce galaxii v Andromedě na ondřejovském nebi pouhýma očima za takto dobrých povětrnostních podmínek opravdu spatřit můžete. Jen ne v barvách jako na fotkách.

Aby barvy ještě více vynikly, použil jsem speciálně upravený fotoaparát, který má před čipem umístěný filtr s vysokou propustností barev v celé šíři spektra viditelného světla. Díky tomu krásně vynikly i mlhoviny zářícího vodíku, a to do pěkné růžovo-červené barvy,“ vysvětluje Horálek.

Pozorování a akce pro veřejnost na ondřejovské observatoři

Ondřejovská observatoř má v Česku velkou popularitu nejen pro svou historii, vědecké výsledky či největší český dalekohled, ale rovněž i pro svou atraktivní polohu v ladovském kraji. I z toho důvodu k nám ročně zavítají až desetitisíce návštěvníků z řad veřejnosti,“ popisuje Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Příležitostí k tomu mají hned několik. Pravidelné prohlídky probíhají od května do září každou sobotu, neděli nebo o svátcích vždy v 10, 13 a 16 hodin. Skupinové prohlídky pro školy či organizované zájezdy pak od dubna do října ve všední dny vždy od 10 nebo od 13 hodin podle domluvy. K tomu Suchan dodává: „V květnu rovněž pořádáme dny otevřených dveří a na konci září či na začátku října bývá tradiční Noc vědců. Právě při těchto dvou akcích mohou návštěvníci v případě přízně počasí zažít i noční nebe nad ondřejovskou observatoří a pozorování dalekohledem v historické Západní kopuli. Otevřeno máme také na vzácné nebeské jevy jako třeba zatmění Měsíce, které nastane už za měsíc – v pátek 27. července.

Galerie: Od radarové louky za soumraku až ke slunečnímu radioteleskopu před rozbřeskem...

Radarová louka a zjevující se hvězdy velkého vozu za soumraku. Autor: Petr Horálek.
Radarová louka a zjevující se hvězdy velkého vozu za soumraku.
Autor: Petr Horálek.

Mléčná dráha zjevující se nad radarovou loukou. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha zjevující se nad radarovou loukou.
Autor: Petr Horálek.

Jako z jiné planety... Autor: Petr Horálek.
Jako z jiné planety...
Autor: Petr Horálek.

Vesmír na dosah za sochou „Vepice“ Čestmíra Sušky. Autor: Petr Horálek.
Vesmír na dosah za sochou „Vepice“ Čestmíra Sušky.
Autor: Petr Horálek.

Noční panorama historické observatoře. Autor: Petr Horálek.
Noční panorama historické observatoře.
Autor: Petr Horálek.

Malá planeta ondřejovské observatoře. Autor: Petr Horálek.
Malá planeta ondřejovské observatoře.
Autor: Petr Horálek.

Ondřejovský 10m sluneční radioteleskop a hvězdy před zářijovým rozbřeskem. Autor: Petr Horálek.
Ondřejovský 10m sluneční radioteleskop a hvězdy před zářijovým rozbřeskem.
Autor: Petr Horálek.

Kontakty a další informace

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky fotografa Petra Horálka
[2] 21. června nastává letní slunovrat, léto přinese dvě astronomické události roku
[3] Akce pro veřejnost (nejen) na ondřejovské hvězdárně
[4] Prohlídky a pozorování na ondřejovské hvězdárně

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Petr Horálek, Mléčná dráha, Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov, Hvězdárna Ondřejov


44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Uran

SkyWatcher N 150/1200, 2x Barlow (original), Astrokamera ZWO ASI 120MC-S, hodinový stroj, EQ3-2. Postprocessing: FireCapture, Autostakkert, Registax and Photoshop.

Další informace »