Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018

Autor: Petr Horálek.
Letošní červencové úplné zatmění Měsíce nebylo vzácné jen pro své trvání, nejdelší v celém století, ale rovněž pro pozici Měsíce v úplňku na své protáhlé dráze vůči Zemi. V době maximálního zatmění ve 22 hodin a 22 minut letního středoevropského času uplynulo jen 14 hodin a 37 minut od průchodu Měsíce odzemím, tedy nejvzdálenějším bodem od Země, a Měsíc tak nabídl lidově zvaný „mikroúplněk“. To by samo o sobě nebylo nijak pozoruhodné, neboť rozdílů úhlové velikosti jednotlivých úplňků si i zkušený pozorovatel těžko všimne. Zajímavostí ovšem je, že o méně jak půl roku dříve, 31. ledna, se odehrálo jiné úplné zatmění Měsíce, které naopak proběhlo po průchodu Měsíce přízemím. Oba letošní zatmělé úplňky tedy měly téměř maximální rozdíl v úhlové velikosti! Znovu se taková dvojice „přízemního“ a „odzemního“ zatmění odehraje až v roce 2033!
První ze dvou úkazů, úplné zatmění 31. ledna 2018, z Česka vidět nebylo. Médii i tak proběhla fantastická zpráva, která se však opírala o senzaci ze zámoří, kde lidé skutečně mohli vidět „rudo-modrý superúplněk“. No, vidět. V podstatě z toho všeho uviděli jen ten „rudý“ úplněk, když Měsíc při svém zatmění vstupoval do zemského stínu a dopadaly na něj paprsky pozemských červánek. Slovo „modrý“ vychází z anglického výrazu „once in a blue moon“, tedy ve volném překladu „jednou za uherský rok“, což označuje fakt, že šlo o druhý úplněk v kalendářním měsíci (ačkoliv v některých místech na Zemi byl již 1. únor, Američané však potřebovali mediální pecku). Čili modrý opravdu nebyl. A ten „superúplněk“? Ačkoliv si toho netrénovaný pozorovatel jen stěží mohl pouhým pohledem všimnout, fáze úplňku v době poblíž průchodu Měsíce přízemím skutečně nastala, nikoliv však při pozorování z Česka. U nás už byl nad obzorem úplněk zcela běžný.
Mám-li mluvit v číslech, byl Měsíc nejblíže k Zemi před zatměním 30. ledna 2018 v 10:55 SEČ ve vzdálenosti 358 994 km a maximum zatmění se pak odehrálo o téměř den a čtvrt později (31. ledna ve 14:28 SEČ, v Česku tedy pod obzorem). Ačkoliv nešlo o největší úplněk roku (ten se odehrál 2. ledna o půl čtvrté), rozhodně šlo o úhlově největší úplně zatmělý úplněk mezi lety 2015 a 2033. Samotný úkaz jsem měl to štěstí pozorovat z klidné písčité pláže v thajském zálivu na turisty oblíbeném ostrově Ko Samui. Jaká legrace byla sledovat nic netušící domorodce, kteří ku každému úplňku pořádají „full moon festival“ a 31. ledna jim ten „full moon“ prostě z oblohy téměř zmizel.
Autor: Petr Horálek
Suma sumárům, po zohlednění svých pozorovacích pozic, skutečných vzdáleností Měsíce od Země (a ode mě) během maxima obou zatmění mi vyšlo, že oba úplňky by měly být zhruba o 12,9 procenta rozdílné ve své úhlové velikosti. A to celkem koresponduje s realitou. Maximální možný rozdíl je něco přes 14 procent, jenomže lednové zatmění nenastalo při tom největším letošním „superúplňku“ a samozřejmě dosti hrála roli i různá výška Měsíce nad obzorem (a tedy reálná vzdálenost našeho souputníka ode mě) při obou úkazech.
Aby byl výsledek co nejvěrohodnější, použil jsem pro pořízení snímků maximálních fází obou zatmění zcela identické vybavení (Canon 6D, obj. MTO 1100/f10.5) i nastavení fotoaparátu a následných úprav. Krom úhlové velikosti tedy můžete porovnat i tmavost Měsíce při obou zatměních mezi sebou. Pochopitelně červencové zatmění je výrazně tmavší – zejména kvůli průchodu Měsíce tmavou centrální částí zemského stínu.
A v čem je toto porovnání tak vzácné? Dva vzdáleností protikladné úplňky v jednom roce nás už nepřekvapí – zpravidla každý rok je nějaký ten úplněk úhlově největší a jiný zas úhlově nejmenší. Ale aby během obou dvou zároveň nastalo zatmění Měsíce, to už vzácné je. A aby navíc to zatmění bylo v obou případech úplné, to už si fakt člověk musí počkat! Další taková dvojice se odehraje v roce 2033 (zatmění „mikroúplňku“ 14. dubna a „superúplňku“ 8. září)!
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky fotografa Petra Horálka
[2] Fotogalerie: Úplné zatmění Měsíce 27. července 2018
Seriál
- Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
- Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
- Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
- Obrazem: Nova nad Supernovou
- Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
- Obrazem: Tři planety za slunovratu
- Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
- Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
- Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
- Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
- Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
- Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
- Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
- Obrazem: Protisvit v Beskydech
- Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
- Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
- Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
- Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
- Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
- Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
- Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
- Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
- Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
- Obrazem: Nebe z obou polokoulí
- Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
- Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
- Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
- Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti