Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem

Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem

Přelet ISS před Měsícem 15. září 2019.
Autor: Petr Horálek.

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dal fotograficky zaznamenat nezvyklý úkaz: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz je, jak jsem se přesvědčil, možné zachytit relativně snadno i bez nutnosti velkého teleskopu. Samozřejmě kvalita bude horší. Tak jako tak, jsou to především velké nervy a následná radost z úspěchu.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétává Zemi ve vzdálenosti asi 400 km nad Zemí. Přelety mohou být viditelné, pokud je ISS osvětlena Sluncem, ale rovněž zcela nepozorovatelné, je-li stanice o velikosti velké basketbalové haly ponořena do stínu Země, případně probíhá přelet na denní obloze. I v takových případech se ale dá vzácně zachytit, a to ve chvíli, kdy se její tmavá silueta promítne před zářivým kosmickým tělesem - ve dne na Slunce, v noci na Měsíc. A právě druhý z případů se odehrál v neděli 15. září 2019 po 22. hodině a 18. minutě v přibližně 23km širokém pásu, táhnoucím se celým Pardubickem (samotné Pardubice byly dokonce uprostřed tohoto pásu).

Pás viditelnosti přechodu přeletu ISS přes Měsíc 15. září 2019 na Pardubicku. Autor: Transit-finder.com
Pás viditelnosti přechodu přeletu ISS přes Měsíc 15. září 2019 na Pardubicku.
Autor: Transit-finder.com

Hra na slepou bábu

Samotné fotografování bylo poněkud náročnější, trošku připomínalo hru na slepou bábu. ISS při nedělním úkazu nebyla viditelná vůbec, v průběhu celého přeletu nad Pardubickem se již nacházela ve stínu Země (a kosmonauté na její palubě měli přibližně 45minutovou noc - ISS totiž Zemi oběhne jednou za přibližně 90 minut). Byl pouze znám přesný čas úkazu a oblast, z níž k úkazu dojde. Musel jsem tedy mít po ruce hodinky s přesným časem na sekundy (použil jsem GPS lokátor s časem poskytnutým družicemi nad hlavou) a samozřejmě fotovýbavu. Tu tvořil fotoaparát Canon 6D a teleobjektiv s metrovým ohniskem. ISS se před Měsícem měla objevit na pouhé 1,3 sekundy!

Přes 1000 km daleko...

Vzhledem k slabé závojovité oblačnosti jsem předtím ještě cestoval po délce pásu viditelnosti úkazu a nakonec nejlepší výhled se nabídl poblíž centrální linie úkazu mezi Turkovicemi a Sovolusky (asi 18 km na západo-jihozápad od centra Pardubic). Tam jsem pak netrpělivě čekal na kážený čas 22:18:40, kdy jsem zmáčkl spoušť a nechal velice rychle sekvenčně snímat Měsíc. Po třech sekundách jsem záznam zastavil a violá - na 13 snímcích se objevila postupně se sunoucí stanice před Měsícem. V té době byla už 1044 km daleko ode mě.

Zkuste to také!

Pokusit se o podobný záznam může dnes už každý, kdo je vybaven nějakým větším teleobjektivem (s ohniskovou vzdáleností ideálně nad 1 metr). Je třeba pouze počítat s tím, že ISS se pohybuje poměrně rychle, čili jsou nutné krátké expozice (v řádu setin až tisícin sekundy - podle použitého objektivu) a podle toho i adekvátně nastavit citlivost foťáku. Rovněž je třeba se vyhnout jakýmkoliv otřesům, čili nezbytný je pevný stativ. Samozřejmě nelze čekat tak kvalitní záznamy, jaké pořizují zkušení "lovci přeletů ISS" přes dalekohledy.

I v následujících dnech se na území Česka nabídnou přelety ISS přes Měsíc (v tomto týdnu hned dva na Vysočině), poté se období ukončí. Kdy a kde přesně pozorovat, pomůže zjistit online aplikace transit-finder.com. Tam stačí zadat vaši lokaci a období, kdy chcete přelet ISS vidět, skript vygeneruje seznam úkazů v navolené dojezdové vzdálenosti i interaktivní mapy. Jen je třeba mít na paměti, že poloha ISS se fyzicky mění od vypočtených údajů, neboť kosmickou stanici pomalu brzí vysoké vrstvy zemské atmosféry a jednou za čas ji astronauté "zvednou" na vyšší oběhovou hladinu. Vlastnosti přeletů se proto musí neustále aktualizovat a je tedy dobré generovat informace o nejbližším přeletu do poslední chvíle. Hodně štěstí!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Generátor nejbliších přechodů ISS přes Slunce a Měsíc
[2] Stránky Petra Horálka
[3] Facebook Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Měsíc, Přelet ISS, ISS


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »