Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem

Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem

Přelet ISS před Měsícem 15. září 2019.
Autor: Petr Horálek.

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dal fotograficky zaznamenat nezvyklý úkaz: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz je, jak jsem se přesvědčil, možné zachytit relativně snadno i bez nutnosti velkého teleskopu. Samozřejmě kvalita bude horší. Tak jako tak, jsou to především velké nervy a následná radost z úspěchu.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétává Zemi ve vzdálenosti asi 400 km nad Zemí. Přelety mohou být viditelné, pokud je ISS osvětlena Sluncem, ale rovněž zcela nepozorovatelné, je-li stanice o velikosti velké basketbalové haly ponořena do stínu Země, případně probíhá přelet na denní obloze. I v takových případech se ale dá vzácně zachytit, a to ve chvíli, kdy se její tmavá silueta promítne před zářivým kosmickým tělesem - ve dne na Slunce, v noci na Měsíc. A právě druhý z případů se odehrál v neděli 15. září 2019 po 22. hodině a 18. minutě v přibližně 23km širokém pásu, táhnoucím se celým Pardubickem (samotné Pardubice byly dokonce uprostřed tohoto pásu).

Pás viditelnosti přechodu přeletu ISS přes Měsíc 15. září 2019 na Pardubicku. Autor: Transit-finder.com
Pás viditelnosti přechodu přeletu ISS přes Měsíc 15. září 2019 na Pardubicku.
Autor: Transit-finder.com

Hra na slepou bábu

Samotné fotografování bylo poněkud náročnější, trošku připomínalo hru na slepou bábu. ISS při nedělním úkazu nebyla viditelná vůbec, v průběhu celého přeletu nad Pardubickem se již nacházela ve stínu Země (a kosmonauté na její palubě měli přibližně 45minutovou noc - ISS totiž Zemi oběhne jednou za přibližně 90 minut). Byl pouze znám přesný čas úkazu a oblast, z níž k úkazu dojde. Musel jsem tedy mít po ruce hodinky s přesným časem na sekundy (použil jsem GPS lokátor s časem poskytnutým družicemi nad hlavou) a samozřejmě fotovýbavu. Tu tvořil fotoaparát Canon 6D a teleobjektiv s metrovým ohniskem. ISS se před Měsícem měla objevit na pouhé 1,3 sekundy!

Přes 1000 km daleko...

Vzhledem k slabé závojovité oblačnosti jsem předtím ještě cestoval po délce pásu viditelnosti úkazu a nakonec nejlepší výhled se nabídl poblíž centrální linie úkazu mezi Turkovicemi a Sovolusky (asi 18 km na západo-jihozápad od centra Pardubic). Tam jsem pak netrpělivě čekal na kážený čas 22:18:40, kdy jsem zmáčkl spoušť a nechal velice rychle sekvenčně snímat Měsíc. Po třech sekundách jsem záznam zastavil a violá - na 13 snímcích se objevila postupně se sunoucí stanice před Měsícem. V té době byla už 1044 km daleko ode mě.

Zkuste to také!

Pokusit se o podobný záznam může dnes už každý, kdo je vybaven nějakým větším teleobjektivem (s ohniskovou vzdáleností ideálně nad 1 metr). Je třeba pouze počítat s tím, že ISS se pohybuje poměrně rychle, čili jsou nutné krátké expozice (v řádu setin až tisícin sekundy - podle použitého objektivu) a podle toho i adekvátně nastavit citlivost foťáku. Rovněž je třeba se vyhnout jakýmkoliv otřesům, čili nezbytný je pevný stativ. Samozřejmě nelze čekat tak kvalitní záznamy, jaké pořizují zkušení "lovci přeletů ISS" přes dalekohledy.

I v následujících dnech se na území Česka nabídnou přelety ISS přes Měsíc (v tomto týdnu hned dva na Vysočině), poté se období ukončí. Kdy a kde přesně pozorovat, pomůže zjistit online aplikace transit-finder.com. Tam stačí zadat vaši lokaci a období, kdy chcete přelet ISS vidět, skript vygeneruje seznam úkazů v navolené dojezdové vzdálenosti i interaktivní mapy. Jen je třeba mít na paměti, že poloha ISS se fyzicky mění od vypočtených údajů, neboť kosmickou stanici pomalu brzí vysoké vrstvy zemské atmosféry a jednou za čas ji astronauté "zvednou" na vyšší oběhovou hladinu. Vlastnosti přeletů se proto musí neustále aktualizovat a je tedy dobré generovat informace o nejbližším přeletu do poslední chvíle. Hodně štěstí!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Generátor nejbliších přechodů ISS přes Slunce a Měsíc
[2] Stránky Petra Horálka
[3] Facebook Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Měsíc, Přelet ISS, ISS


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2019 Y4 (ATLAS)

Další informace »