Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zkuste ulovit kosmickou stanici před Sluncem

Zkuste ulovit kosmickou stanici před Sluncem

Mezinárodní kosmická stanice ISS před Sluncem 8. dubna 2020.
Autor: Petr Horálek.

Včera 8. dubna 2020 odpoledne nastal poměrně vzácný úkaz, fotografovatelný z úzkého pásu na území jižních, středních a východních Čech. Před slunečním diskem se na prchavcýh 81 setin sekundy ukázala silueta Mezinárodní kosmické stanice ISS. Kosmická stanice byla v době fotografování zhruba 575 km daleko a byla perfektně orientovaná ke Slunci tak, že se na snímcích ukázaly její solární panely. Podobných přeletů nás čeká na území Česka v následujících měsících více. Chtěli byste si také nějaký úspěšně zaznamenat?

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétá Zemi jednou za cca 90 minut ve vzdálenosti asi 400 km nad Zemí. Naše planeta se pod ní "podtáčí", takže vždy po přibližně dvou týdnech nastávají období, kdy se stanice objevuje nad našimi hlavami s pravidelností a poté zase viditelná není. V dobách viditelností večer a ráno ji můžeme pozorovat za soumraku a rozbřesku jako jasnou neblikající "hvězdu", která se přesouvá zpravidla od západu k východu. Pakliže je člověk v místě, kde se stanice promítne před Měsícem nebo Sluncem, v úzkém pásu na Zemi, může pozorovat a nafotografovat přelet stanice přímo před objektem.

Zkuste to se Sluncem

Pozorování přeletů před Sluncem nabízejí snazší zachycení solárních panelů - jednak Slunce je velice jasný a kontrastní objekt, za druhé panely vždy míří ke Slunci a za třetí se správným filtrem se dá Slunce a ISS fotografovat objektivem nad 400 mm i ze stativu. Nejlepší přelety teprve přicházejí - jsou to ty, během nichž je Slunce nejvýš nad obzorem kolem poledne (už se nyní se blíž k jaru zvedá vysoko nad obzor) a zároveň v té době - když se zrovna schýlí k přeletu ISS - je vzdálenost kosmické stanice od pozorovatele nejkratší a stanice úhlově největší (až 1 úhlovou minutu, což je rozlišitelné už s menší ohniskovou vzdáleností objektivu).

Přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS před Sluncem 8. dubna 2020. Autor: Petr Horálek.
Přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS před Sluncem 8. dubna 2020.
Autor: Petr Horálek.

Nejlépe kolem poledne

Nadšenci by tak měli volit přelety, které se odehrávají okolo poledne (plus mínus 2 hodiny), a použít na ně fotoaparát upevněný alespoň na pevném stativu (samozřejmě astrofotografická montáž je výhodou). Se snahou získat detaily je dobré mít aspoň 400mm objektiv na plnoformátovém fotoaparátu (neplnoformátovému postačí cca 270 mm). Pochopitelně opravdu krásné detaily zachytí člověk až s teleobjektivem či dalekohledem s ohniskem nad 700 mm.

Jak ISS před Sluncem ulovit?

Nejprve je nutné si zvolit lokalitu. Pro hledání nejbližších přeletů ISS před Měsícem nebo Sluncem navštivte stránky transit-finder.com, kde zadáte souřadnice svého místa a dojezdovou vzdálenost. Skript vygeneruje seznam nejbližších úkazů a jejich vzdálenosti od vaší lokality. Nejlepší jsou ty, kde ISS má mít úhlovou velikost nad 45". Pak je dobré se podívat, kudy vede centrální linie úkazu a tam si naplánovat výjezd. POZOR: Dráha ISS bývá neustále korigována, takže je nutné pro zvolený přelet sledovat, zda se jeho pás pozorování před samotným úkazem ještě mírně neposunul. Pro focení kosmické stanice před Sluncem je pak nutné se vybavit speciálním filtrem na focení Slunce (AstroSolar Baader - dá se sehnat i v českých specializovaných prodejnách) a dát jej před objektiv. Třetí nutnost je přesná časomíra - např. hodiny zpřesňované GPS a podobně.

Detailní informace pro zvolenou lokalitu pozorování na portálu ISS Transit Finder. Autor: ISS Transit Finder.
Detailní informace pro zvolenou lokalitu pozorování na portálu ISS Transit Finder.
Autor: ISS Transit Finder.

Před samotným záznamem zamíříme na Slunce (objektiv již opatřený filtrem, jinak může dojít k poškození zraku!!!) a co nejlépe doostřit a nastavit vhodnou expozici. Ta by měla být co nejkratší, řádově 1/2500-1/4000s. Podle toho také nastavíme ISO. Těsně před přeletem (pouhou sekundu) pak spustit rychlé sekvenční snímání nebo snímání videa. Přelety jsou velice krátké, zpravidla desítky setin sekundy. Sekvenční snímání tedy můžeme po dvou sekundách zastavit a zkontrolovat, zda jsme byli úspěšní.

Podělte se o to s ostatními

Pro nadšence tohoto prchavého a nezvyklého úkazu byla spuštěna nová facebooková stránka www.facebook.com/PreletyISS. Návštěvníci se budou moci podělit o své zážitky, zkušenosti a hlavně získají přesnější informace, kdy a kde jaký zajímavý přelet ISS nastane. Tak hodně štěstí!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook - Přelety ISS
[2] Astro.cz - Vyfoťte si ISS... (Martin Gembec)
[3] Fotoaparat.cz - Jak fotit ISS (Libor Hašpl)
[4] ISS transit finder - najděte si přelet ISS blízko Vašeho bydliště



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, ISS přes Slunce, Přelet ISS


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »