Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří

Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří

Perseidy 2018 nad Kolonickým Sedlem.
Autor: Petr Horálek.

Před více jak dvěma měsíci se po téměř celém světě odehrálo každoroční meteorické divadlo známé jako Perseidy. Já jsem měl to štěstí úkaz znovu pozorovat z Astronomického Observatória na Kolonickom Sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny. Poloninská oblast, ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny, nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě a díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná. Po dlouhých týdnech zpracování konečně mohu přinést i fotografické svědectví z celé této letní show.

Meteorický roj Perseid je v našich končinách mimořádně populární zejména pro svou maximální aktivitu ve druhé polovině letních prázdnin, kdy rovněž vrcholí dovolené a za příjemných nočních teplot jej lze pozorovat jen tak hezky vleže ze spacáku. Přitom není nejaktivnější ze všech těch, které se nám každoročně opakují – frekvencí meteorů ve střední Evropě málokdy přesáhne zhruba 70 za hodinu. Mezi fotografy je ovšem jednoznačně oblíbený i právě proto, že během jeho maxima se v průběhu noci krásně vyjímá nejjasnější úsek Mléčné dráhy, který roj činí jednoznačně nejfotogeničtějším.

Virtuální prohlídka...

Prohlídka funguje stejně jako na facebooku - chyťte myší libovolnou část obrazu a prohlížejte si jej po celém sférickém rozhledu. Můžete si rovněž oblasti nazvětšovat, vychutnat si prohlídku na celé obrazovce... Pokud se prohlídka nenačte nebo se zobrazí s chybami, stačí pouze obnovit stránku (klávesa F5).

Odkud přicházejí...

Meteoroidy pocházející z poměrně velkého, asi 25 kilometrového jádra komety 109P/Swift-Tuttle, vstupují do zemské atmosféry rychlostí téměř 60 kilometrů za sekundu, což činí meteory na obloze dosti rychlé. Typicky začínají zářit ve výšce 120 kilometrů nad zemí a pohasínají zhruba mezi 90-80 kilometry. Pochopitelně jsou zaznamenány případy, kdy Perseida prostoupila i do nižších výšek, zpravidla šlo o mimořádně jasný bolid s dlouhou rozpadovou dráhou. Ostatně jedním z případů je i mimořádně jasný bolid z letošního 12. srpna, rovněž zaznamenaný na celkové mozaice, který pohlasl po sérii výbuchů až ve výšce 74,2 kilometru nad zemí.

Proud meteorů z Persea nad planetáriem v Kolonici. Autor: Petr Horálek.
Proud meteorů z Persea nad planetáriem v Kolonici.
Autor: Petr Horálek.
Celooblohová mozaika vznikala v průběhu 8 nocí mezi 6. a 14. srpnem 2018 a z celkového počtu 468 meteorů zobrazuje 149 nejvýraznějších, které za tu dobu na obloze zazářily. Nejvíce meteorů lze na mozaice napočítat v oblasti mezi Perseem a Velkou medvědicí (v okolí severního nebeského pólu), což je poměrně logické, neboť tato oblast oblohy se v průběhu snímání nikdy nenacházela pod obzorem. Fotograficky velice populární je rovněž barva meteorů, která prakticky výhradně přechází ze zeleného do purpurově oranžového odstínu. Původ barev je několikerý – jednak v optickém oboru vyzářená energie ionizovaného vzduchu, kudy meteoroid zrovna prolétá, ale rovněž záření při vypařování minerálů obsažených v rozpadajícím se meteoroidu samotném.

Ze stejného směru... Nebo ne?

Pozorné oko si rovněž může všimnout, že ne všechny meteory na mozaice vylétají ze stejného směru, tzv. radiantu v souhvězdí Persea. No, ony vlastně vylétají, ale poloha radiantu se v průběhu oněch 8 dnů na obloze vlivem perspektivy proudu meteoroidů vůči Zeměkouli postupně měnila. A protože fotografování začalo již týden před maximem, první meteory – kterých bylo málo – vylétávaly z trošku jiného směru než těch mnoho posledních kolem maxima. Dá se tak z obrázku vyčíst i jistý příběh, tedy jak postupně stoupala frekvence meteorů s ohledem na polohu radiantu.

Památný bolid

Bolid z Persea 12. srpna 2018 s dlouhotrvající stopou. Autor: Petr Horálek.
Bolid z Persea 12. srpna 2018 s dlouhotrvající stopou.
Autor: Petr Horálek.
Ze 149 meteorů mají nejslabší zachycené okolo 3. magnitudy, ten nejjasnější je pak již zmíněný památný bolid ze 12. srpna 2018 ve 23:55:08 SELČ, jehož jasnost byla fotometricky odvozena na úctyhodných -13,4 magnitud (jasnější jak Měsíc v úplňku!). Ten dokonce po svém pohasnutí zanechal na obloze zářící stopu ionizovaného vzduchu, která byla fotograficky zaznamenatelná přes hodinu po samotném bolidu. To lze mimochodem docela dobře vidět na následujícím videu, který vznikl jako vedlejší produkt sekvenčního snímání Perseid do této celooblohové mozaiky.

Observatoř pod tmavou oblohou

Jak už bylo zmíněno, obraz vznikl nad kolonickou observatoří, která leží na západním okraji dlouhého pásu s minimálním světelným znečištěním zejména nad ukrajinským územím. V rámci tohoto území byla na slovenské straně v roce 2010 při příležitosti Mezinárodního roku biodiverzity vyhlášena oficiální oblast s názvem „Park Tmavej oblohy Poloniny“. Pod patronátem prvního slovenského kosmonauta plk. Ing. Ivana Belly se stala právem velice populární pro astroturistiku, neboť podmínky v ní jsou skutečně na poměry celé střední Evropy bezpodmínečně nejlepší. Snímek přitom vznikal přímo na půdě Astronomického Observatória Kolonické Sedlo, které po modernizaci v roce 2012 letech doplnila architektonicky zajímavá budova planetária (která je zároveň ubytovnou pro návštěvníky sympózií nebo pozorovatele noční oblohy). V kopuli observatoře se nachází další unikát – jeden z největších slovenských dalekohledů – 1m Vihorlatský národný teleskop, který byl na observatoř dovezen z ukrajinské Oděsy v devadesátých letech.

Proudy Perseid na 360stupňové mozaice z Astronomckéhé Obsservatória na Kolonickom Sedle. Autor: Petr horálek.
Proudy Perseid na 360stupňové mozaice z Astronomckéhé Obsservatória na Kolonickom Sedle.
Autor: Petr horálek.

Hodiny a hodiny práce

Na zpracování obrazu bylo užito celkem na 200 jednotlivých snímků, některé sloužily k vytvoření  podkladové  panoramatické celooblohové mozaiky, zbytek jsou pak snímky jednotlivých meteorů zachycených sekvenčně dvěma fotoaparáty Canon 6D s identickým nastavením a objektivem s 12mm ohniskem. Jeden z aparátů vždy mířil na sever, druhý na jih a oba dohromady tak dokázaly zabrat prakticky celou nebeskou klenbu a zároveň ještě poskytnout snímky meteorů v lepším rozlišení, než kdyby se fotilo na jediný aparát s celooblohovým objektivem. Samotné snímání v průběhu 8 nocí mezi 6. a 14. srpnem zabralo přes 50 hodin času, zpracování v počítači (tvorba podkladového snímku, barevné korektury, výběr meteorů, jejich zregistrování s podkladovou maskou a postupné přidávání do mozaiky pomocí vrstev) zhruba ještě dvojnásobek. Celkově tak práce na výsledném snímku přesáhla 140 hodin čistého času práce a jde tak jednoznačně o časově nejnáročnější fotografický projekt, jaký jsem doposud připravoval. Snad se vám tedy bude líbit :)

Rád bych touto cestou rovněž poděkoval RNDr. Pavlu Spurnému, CSc., z Oddělení MPH Astronomického ústavu Akademie věd za faktickou korekturu informací uvedených v textu.

Proud meteorů z Perseid nad kolonickou pbservatoří. Autor: Petr Horálek.
Proud meteorů z Perseid nad kolonickou pbservatoří.
Autor: Petr Horálek.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
[2] Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
[3] Meteorický roj Perseidy má letos dokonalé podmínky (2018)
[4] Park Tmavej Oblohy Poloniny
[5] Astronomické Observatórium na Kolonicko sedle

Převzato: Stránky a fotogalerie Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Nova nad Supernovou
  4. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  5. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  6. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  7. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  8. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  9. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  10. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  11. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Meteorický roj, Meteorický roj Perseid, Perseida, Perseidy, Perseidy 2018


47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »