Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Mléčná dráha nad středovým dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

V dnešní vřavě okolo světelného znečištění, které žel trápí už opravdu všechny (ač si to mnozí nechtějí přiznat) je těžké pohledat místa, kde by koexistovala kombinace pohledů ke hvězdnému nebi a nějaké kulturní či historické památky. K mému překvapení ale přeci jen pár takových míst najdeme i v nadmíru přesvětleném Česku. Mohl jsem se o tom přesvědčit v první polovině noci 4. září 2019, kdy jsem zavítal do Broumova. Prakticky přímo z centra města (ovšem za opravdu čistého vzduchu) se naskytly pohledy na Mléčnou dráhu z a v okolí Národní Kulturní Památky Broumovského kláštera.

Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter.
Autor: Petr Horálek.
Jak se dozvíte na Wikipedii, Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta byl založen ve 14. století, budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Pro svou architektonickou a kulturní hodnotu je od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Klášter samotný není (!) nasvětlen a přesto, či možná právě proto je jeho krása ještě podmanivější, než jak je to u nemístně nasvětlených památek jinde v Česku. Ta podmanivost spočívá v tom, že decentní osvětlení nedalekých ulic na fasádu Kláštera vrhá jen slabý osvit a nad Klášterem se tak bez oslnění zraku může člověk kochat i stovkami hvězd či Mléčnou dráhou, či dokonce fotograficky zachytit přirozené záření zemské atmosféry – airglow (v té noci bylo dosti patrné). I proto zde aktivně operuje i místní astronomický i fotografický kroužek.

Samotnou kapitolou je pak klášterní zahrada, které byla vybudována okolo roku 1676 za opata Tomáše Sartoria. V přední části byla vybudována okrasná terasová zahrada v barokním italském stylu s pravidelnými geometrickými ornamenty. Za ní byla patrně zelinářská část a v zadní části byl později založen park s barokní kašnou. V ní pak najdete pěkné architektonické objekty jako kuchařův dům, zahradníkův dům, Galerie Dům, kašna, dřevník, funkční historický kuželník, vodárenská věž i Památník opata Jakuba Chmela. Všechny objekty prošly v roce 2014 nákladnou revitalizací a úpravami.

Zahrada má charakter anglického parku s krásným výhledem na nedaleké Javoří hory a je veřejnosti volně a zdarma přístupná každý den. Samozřejmě v nočních hodinách zatím jen po domluvě anebo pro ubytované. V samotném Broumovském klášteře se totiž lze ubytovat, což ještě zvyšuje atraktivitu celého zážitku. Právě v zahradě se pak díky stínům stromů na jejích okrajích dají zažít pěkné chvíle pod hvězdným nebem. Pochopitelně nečekejte úchvatnou hvězdnou noc jako daleko v přírodě či v oblastech tmavé oblohy, ale ta nezvyklá vyváženost úcty k přírodě (včetně té noční) s nádechem barokní historie na dosah má opravdu něco do sebe.

Vzácná výjimka

Mohlo by se zdát, že toto je jakási první vlaštovka v boji se světelným znečištěním. Bohužel opak je pravdou: Hvězdy nad Broumovem jsou spíše jen smutným připomenutím toho, co bychom mohli mít, ale o co se nezodpovědně připravujeme. Díky tomu, že klášter není přímo nasvícen (za což vděčíme v tomto případě církvi) a na fasádě se odráží jen svit pouličního osvětlení, nastává tu vzácná situace. Na mnohých jiných místech podobného charakteru bychom památku měli nasvícenou z několika stran a kužele světel by putovaly dál do oblohy. Nemluvě o špatném pouličním osvětlení v okolí mnohých památek. Proto berte tyto snímky jako ukázku toho, jak by to mohlo vypadat, kdybychom konečně začali svítit správně. Doufejme, že se v tomto již brzy dočkáme pokroku, například cestou vhodné novely Ministerstva životního prostředí.

Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie. Autor: Petr Horálek.
Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie.
Autor: Petr Horálek.

Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem. Autor: Petr Horálek.
Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem.
Autor: Petr Horálek.

Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow. Autor: Petr Horálek.
Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow.
Autor: Petr Horálek.

Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera. Autor: Petr Horálek.
Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Virtuální prohlídka: V kráteru staveniště největšího dalekohledu světa

Prohlídka funguje stejně jako na facebooku – chyťte myší libovolnou část obrazu a prohlížejte si jej po celém sférickém rozhledu. Můžete si rovněž oblasti nazvětšovat, vychutnat si prohlídku na celé obrazovce... Pokud se prohlídka nenačte nebo se zobrazí s chybami, stačí pouze obnovit stránku (klávesa F5).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky Broumovského kláštera
[2] Broumovský klášter na Wikipedii
[3] Světelné znečištění: Veškeré informace
[4] Webové stránky Petra Horálka
[5] Facebook Petra Horálka
[6] Nejbližší přednášky a workshopy Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Broumovský klášter, Světelné znečištění, Broumov


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »