Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Mléčná dráha nad středovým dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

V dnešní vřavě okolo světelného znečištění, které žel trápí už opravdu všechny (ač si to mnozí nechtějí přiznat) je těžké pohledat místa, kde by koexistovala kombinace pohledů ke hvězdnému nebi a nějaké kulturní či historické památky. K mému překvapení ale přeci jen pár takových míst najdeme i v nadmíru přesvětleném Česku. Mohl jsem se o tom přesvědčit v první polovině noci 4. září 2019, kdy jsem zavítal do Broumova. Prakticky přímo z centra města (ovšem za opravdu čistého vzduchu) se naskytly pohledy na Mléčnou dráhu z a v okolí Národní Kulturní Památky Broumovského kláštera.

Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter.
Autor: Petr Horálek.
Jak se dozvíte na Wikipedii, Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta byl založen ve 14. století, budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Pro svou architektonickou a kulturní hodnotu je od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Klášter samotný není (!) nasvětlen a přesto, či možná právě proto je jeho krása ještě podmanivější, než jak je to u nemístně nasvětlených památek jinde v Česku. Ta podmanivost spočívá v tom, že decentní osvětlení nedalekých ulic na fasádu Kláštera vrhá jen slabý osvit a nad Klášterem se tak bez oslnění zraku může člověk kochat i stovkami hvězd či Mléčnou dráhou, či dokonce fotograficky zachytit přirozené záření zemské atmosféry – airglow (v té noci bylo dosti patrné). I proto zde aktivně operuje i místní astronomický i fotografický kroužek.

Samotnou kapitolou je pak klášterní zahrada, které byla vybudována okolo roku 1676 za opata Tomáše Sartoria. V přední části byla vybudována okrasná terasová zahrada v barokním italském stylu s pravidelnými geometrickými ornamenty. Za ní byla patrně zelinářská část a v zadní části byl později založen park s barokní kašnou. V ní pak najdete pěkné architektonické objekty jako kuchařův dům, zahradníkův dům, Galerie Dům, kašna, dřevník, funkční historický kuželník, vodárenská věž i Památník opata Jakuba Chmela. Všechny objekty prošly v roce 2014 nákladnou revitalizací a úpravami.

Zahrada má charakter anglického parku s krásným výhledem na nedaleké Javoří hory a je veřejnosti volně a zdarma přístupná každý den. Samozřejmě v nočních hodinách zatím jen po domluvě anebo pro ubytované. V samotném Broumovském klášteře se totiž lze ubytovat, což ještě zvyšuje atraktivitu celého zážitku. Právě v zahradě se pak díky stínům stromů na jejích okrajích dají zažít pěkné chvíle pod hvězdným nebem. Pochopitelně nečekejte úchvatnou hvězdnou noc jako daleko v přírodě či v oblastech tmavé oblohy, ale ta nezvyklá vyváženost úcty k přírodě (včetně té noční) s nádechem barokní historie na dosah má opravdu něco do sebe.

Vzácná výjimka

Mohlo by se zdát, že toto je jakási první vlaštovka v boji se světelným znečištěním. Bohužel opak je pravdou: Hvězdy nad Broumovem jsou spíše jen smutným připomenutím toho, co bychom mohli mít, ale o co se nezodpovědně připravujeme. Díky tomu, že klášter není přímo nasvícen (za což vděčíme v tomto případě církvi) a na fasádě se odráží jen svit pouličního osvětlení, nastává tu vzácná situace. Na mnohých jiných místech podobného charakteru bychom památku měli nasvícenou z několika stran a kužele světel by putovaly dál do oblohy. Nemluvě o špatném pouličním osvětlení v okolí mnohých památek. Proto berte tyto snímky jako ukázku toho, jak by to mohlo vypadat, kdybychom konečně začali svítit správně. Doufejme, že se v tomto již brzy dočkáme pokroku, například cestou vhodné novely Ministerstva životního prostředí.

Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie. Autor: Petr Horálek.
Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie.
Autor: Petr Horálek.

Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem. Autor: Petr Horálek.
Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem.
Autor: Petr Horálek.

Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow. Autor: Petr Horálek.
Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow.
Autor: Petr Horálek.

Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera. Autor: Petr Horálek.
Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Virtuální prohlídka: V kráteru staveniště největšího dalekohledu světa

Prohlídka funguje stejně jako na facebooku – chyťte myší libovolnou část obrazu a prohlížejte si jej po celém sférickém rozhledu. Můžete si rovněž oblasti nazvětšovat, vychutnat si prohlídku na celé obrazovce... Pokud se prohlídka nenačte nebo se zobrazí s chybami, stačí pouze obnovit stránku (klávesa F5).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky Broumovského kláštera
[2] Broumovský klášter na Wikipedii
[3] Světelné znečištění: Veškeré informace
[4] Webové stránky Petra Horálka
[5] Facebook Petra Horálka
[6] Nejbližší přednášky a workshopy Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Broumovský klášter, Světelné znečištění, Broumov


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »