Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem

Mléčná dráha nad středovým dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

V dnešní vřavě okolo světelného znečištění, které žel trápí už opravdu všechny (ač si to mnozí nechtějí přiznat) je těžké pohledat místa, kde by koexistovala kombinace pohledů ke hvězdnému nebi a nějaké kulturní či historické památky. K mému překvapení ale přeci jen pár takových míst najdeme i v nadmíru přesvětleném Česku. Mohl jsem se o tom přesvědčit v první polovině noci 4. září 2019, kdy jsem zavítal do Broumova. Prakticky přímo z centra města (ovšem za opravdu čistého vzduchu) se naskytly pohledy na Mléčnou dráhu z a v okolí Národní Kulturní Památky Broumovského kláštera.

Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha a airglow nad Broumovem, v dáli nad obzorem se tyčí Broumovský klášter.
Autor: Petr Horálek.
Jak se dozvíte na Wikipedii, Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta byl založen ve 14. století, budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Pro svou architektonickou a kulturní hodnotu je od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Klášter samotný není (!) nasvětlen a přesto, či možná právě proto je jeho krása ještě podmanivější, než jak je to u nemístně nasvětlených památek jinde v Česku. Ta podmanivost spočívá v tom, že decentní osvětlení nedalekých ulic na fasádu Kláštera vrhá jen slabý osvit a nad Klášterem se tak bez oslnění zraku může člověk kochat i stovkami hvězd či Mléčnou dráhou, či dokonce fotograficky zachytit přirozené záření zemské atmosféry – airglow (v té noci bylo dosti patrné). I proto zde aktivně operuje i místní astronomický i fotografický kroužek.

Samotnou kapitolou je pak klášterní zahrada, které byla vybudována okolo roku 1676 za opata Tomáše Sartoria. V přední části byla vybudována okrasná terasová zahrada v barokním italském stylu s pravidelnými geometrickými ornamenty. Za ní byla patrně zelinářská část a v zadní části byl později založen park s barokní kašnou. V ní pak najdete pěkné architektonické objekty jako kuchařův dům, zahradníkův dům, Galerie Dům, kašna, dřevník, funkční historický kuželník, vodárenská věž i Památník opata Jakuba Chmela. Všechny objekty prošly v roce 2014 nákladnou revitalizací a úpravami.

Zahrada má charakter anglického parku s krásným výhledem na nedaleké Javoří hory a je veřejnosti volně a zdarma přístupná každý den. Samozřejmě v nočních hodinách zatím jen po domluvě anebo pro ubytované. V samotném Broumovském klášteře se totiž lze ubytovat, což ještě zvyšuje atraktivitu celého zážitku. Právě v zahradě se pak díky stínům stromů na jejích okrajích dají zažít pěkné chvíle pod hvězdným nebem. Pochopitelně nečekejte úchvatnou hvězdnou noc jako daleko v přírodě či v oblastech tmavé oblohy, ale ta nezvyklá vyváženost úcty k přírodě (včetně té noční) s nádechem barokní historie na dosah má opravdu něco do sebe.

Vzácná výjimka

Mohlo by se zdát, že toto je jakási první vlaštovka v boji se světelným znečištěním. Bohužel opak je pravdou: Hvězdy nad Broumovem jsou spíše jen smutným připomenutím toho, co bychom mohli mít, ale o co se nezodpovědně připravujeme. Díky tomu, že klášter není přímo nasvícen (za což vděčíme v tomto případě církvi) a na fasádě se odráží jen svit pouličního osvětlení, nastává tu vzácná situace. Na mnohých jiných místech podobného charakteru bychom památku měli nasvícenou z několika stran a kužele světel by putovaly dál do oblohy. Nemluvě o špatném pouličním osvětlení v okolí mnohých památek. Proto berte tyto snímky jako ukázku toho, jak by to mohlo vypadat, kdybychom konečně začali svítit správně. Doufejme, že se v tomto již brzy dočkáme pokroku, například cestou vhodné novely Ministerstva životního prostředí.

Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie. Autor: Petr Horálek.
Snová noc ze zahrady Broumovského kláštera. V popředí v pravo je Dům Galerie.
Autor: Petr Horálek.

Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem. Autor: Petr Horálek.
Mlhovina Laguna za Broumovským klášterem.
Autor: Petr Horálek.

Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow. Autor: Petr Horálek.
Dům Galerie a klášterní zahrada Broumovského kláštera. Na nebi je krom Mléčné dráhy vidět i airglow.
Autor: Petr Horálek.

Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera. Autor: Petr Horálek.
Vesmírný motýl nad centrálním dvorem Broumovského Kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad centrálním dvorem Broumovského kláštera.
Autor: Petr Horálek.

Virtuální prohlídka: V kráteru staveniště největšího dalekohledu světa

Prohlídka funguje stejně jako na facebooku – chyťte myší libovolnou část obrazu a prohlížejte si jej po celém sférickém rozhledu. Můžete si rovněž oblasti nazvětšovat, vychutnat si prohlídku na celé obrazovce... Pokud se prohlídka nenačte nebo se zobrazí s chybami, stačí pouze obnovit stránku (klávesa F5).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky Broumovského kláštera
[2] Broumovský klášter na Wikipedii
[3] Světelné znečištění: Veškeré informace
[4] Webové stránky Petra Horálka
[5] Facebook Petra Horálka
[6] Nejbližší přednášky a workshopy Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Broumovský klášter, Světelné znečištění, Broumov


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »