Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa

Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa

Na největším meteoritu světa.
Autor: Petr Horálek.

Letos uplyne právě 100 let od jednoho z nejvýznamnějších objevů – nálezu největšího celistvého meteoritu na zemském povrchu. Zhruba 60tunový železný meteorit nazvaný podle nedaleké farmy Hoba West leží v Namibii asi 20 km západně od města Grootfontein. Byl objeven v roce 1920 zcela náhodou farmářem Jacobem Hermanem Britsem při orbě pole a dnes je tato národní památka Namibie přístupna přímo na místě objevu široké veřejnosti.

Meteorit Hoba West byl objeven náhodně při orbě pole. Správce stejnojmenné farmy, Jacobus Hermanus Brits, obdělával kolem svého statku pole s pluhem taženým silnými voly. Z jeho vlastních záznamů není jasně určitelné datum objevu, ale pravděpodobně při jednom zimním obdělávání půdy roku 1920 (tedy mezi červnem a srpnem – Namibie je na jižní polokouli, tudíž zima je v těchto měsících) slyšel několikrát hlasitý skřípavý zvuk pocházející ze země, jak se hrany jeho pluhu zachytávaly o povrch meteoritu. Nakonec se nemohoucí vůl úplně zastavil a farmář začal zjišťovat, co jej zabrzdilo. Vlastními silami odhalil celistvý kus železné masy o rozměrech asi 3x3 metry obalené zeminou. Později s velkým úsilím odštípl jeho část, která se dostala do rukou těžařské společnosti South West Africa Company Ltd. se sídlem v Londýně. Podrobné zkoumání ve spolupráci s vědci ji dovedlo ke zjištění, že jde o meteorit železného původu.

Rozměry meteoritu jsou opravdu závratné. Postupné odhalování celé kamenné masy dovedlo vědce k přesnějším měřením, která představila světu rozměry Hoba West 2,95x2,84x0,9 metru. Vertikální rozměr byl dlouho odhadován (mezi 0,75-1,2 metru), neboť velká část tělesa stále ležela pod povrchem. Hmotnost se původně odhadovala na 80 tun, s přesnějším měřením výšky meteoritu se odhad ustálil na 65-70 tunách. Postupným odvětráváním kvůli erozi, ale rovněž kvůli vandalizmu se rozměry i hmotnost mírně zmenšily. Složením jde o meteorit železný (zhruba 82,4 % železa, 16,4 % niklu, 0,8 % kobaltu a malými stopami jiných kovů). Z hlediska dělení meteoritů jde o tzv. ataxit, který se vyznačuje nadměrným obsahem niklu (více jak 6 %).

Vyhlížení hvězd z největšího meteoritu světa. Autor: Petr Horálek.
Vyhlížení hvězd z největšího meteoritu světa.
Autor: Petr Horálek.

Meteorit na Zemi dopadl před asi 80 tisíci lety a navzdory rozměrům nevytvořil žádný viditelný kráter. Údolí obklopující meteorit je skutečně rovné, na západě od něj se pak začínají zvedat kopce, které ale s meteoritem geologicky zcela nesouvisí. Důvodem, proč tak velké kosmické těleso při svém dopadu na Zemi žádný kráter nevytvořilo, je jeho nezvyklý „placatý“ tvar. Předpokládá se, že při průletu zemskou atmosférou se svou plochou vůči zemi natolik zbrzdil, že poslední desítky kilometrů už padal jen volným pádem a hustý vzduch jej ještě zpomaloval. Dopad tak mohl vypadat – s určitou nadsázkou – jako dopad tlusté knihy na zaprášenou podlahu. Pochopitelně šlo o výrazně ráznější událost. Později se kosmické těleso postupně zahalilo pod prašný zemský povrch, který jej na tisíce let zaizoloval.

V dnešní době je meteorit přístupný veřejnosti. Namibská vláda meteorit deklarovala už v roce 1955 jako národní památku. V 80. letech 20. století se u kamene postavilo informační centrum a později byl vybudován i třípatrový amfiteátr se schodištěm přímo k meteoritu. Okolo meteoritu leží kempovací oblast, další kemp je pak přímo v nedaleké farmě a kempu „Meteorite Rest Camp“, odkud je to k meteoritu asi 2 kilometry pěšky. Návštěvníci tak mohou meteorit nejen uvidět, ale doslova si jej osahat v době otevíracích hodin. Pochopitelně je kladen velký důraz na zachování meteoritu jako památky, díky čemuž je chráněn před vandaly. I tak se ale občasným barbarským zásahům nevyhne – na hraně meteoritu lze snadno uzřít mnoho násilných zářezů vzniklých snahou turistů si část tělesa odnést.

Vyhlížení noční oblohy z kempu Meteorite Rest Camp v Namibii. Foto (z roku 2014): Petr Horálek. Autor: Petr Horálek.
Vyhlížení noční oblohy z kempu Meteorite Rest Camp v Namibii. Foto (z roku 2014): Petr Horálek.
Autor: Petr Horálek.

V novodobém pozorování pádů a výzkumu meteoritů jsou mezi světovými špičkami právě čeští vědci. Pod vedením dr. Pavla Spurného a dr. Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu AV ČR bylo důkladně analyzováno více jak 20 tzv. meteoritů s rodokmenem včetně několika těles, která dopadla přímo na území Česka.

Tabulka: Seznam největších meteoritů nalezených na zemském povrchu
(nad 10 tun hmotnosti)

Meteorit

Místo / Rok objevu

Váha v tunách

Lokace (rok 2006)

Hoba

Hoba West, Namibie / 1920

~60,0

v místě nálezu

Ahnigito / Cape York

Západní Grónsko / 1894

30,9

Museum of Natural History, New York, USA

Campo de Cielo / El Chaco

Chaco, Argentina / 2016

30,8

v místě nálezu

Campo de Cielo / El Chaco

Chaco, Argentina / 1969

28,8

v místě nálezu

Armanty

Xinjiang, Čína / 1898

28

Urumqui Museum, Xinjian, Čína

Bacubirito

Sinaloa, Mexiko / 1806

~22,0

Centro de Ciencias, Sinaloa, Mexiko

Agpalilik

Východní Grónsko / 1963

20,1

Copenhagen, Dánsko

Mbosi

Rungwe, Tanzania / 1930

~16,0

v místě nálezu

Willamete

Clackamas, Oregon, USA / 1902

14,1

Museum of Natural History, New York, USA

Chupaderas I

Chihuahua, Mexiko / 1852

14,1

Palacio de Minerais, Mexico City, Mexiko

Mundrabilla I

Západní Austrálie / 1966

12,4

Museum of West Australia, Perth, Austrálie

Morito

Chihuahua, Mexiko / 1600

10,1

Palacio de Minerais, Mexico City, Mexiko

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mineral-Exploratiohn.de
[2] MNASSA: Monthly Notes of the Astronomical Society of Southern Africa
[3] Archiv Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Astrofotografie , Namibia, Meteorit, Hoba west, Hoba


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »