Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí

Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí

Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
Autor: Petr Horálek.

Už to zaznělo mnohokrát a jistě to ještě stále bude mnoho (minimálně) desetiletí žhavým tématem kolem Vánoc: Co byla ta vánoční hvězda? Astronomové se dnes s hlubokým přesvědčením přiklánějí ke třem konjunkcím Jupiteru a Saturnu v průběhu roku 7 před naším letopočtem, nicméně ve hře krom supernovy byly i jevy jako jasná kometa či meteorický déšť. Z nejrůznějších důvodů za Betlémskou hvězdou jistě nestály, ale nic to nemění na tom, že každoročně jen 10 dní před Štědrým dnem jeden aktivní meteorický roj skutečně vrcholí – Geminidy. Za dobrého počasí lze za noc napočítat na 1000 meteorů a já měl letos opravdu obří štěstí. Mohly vzniknout vysněné, prakticky pohádkové portréty proudu meteorů nad zimní Sečí.

Virtuální prohlídka...

Prohlídka funguje stejně jako na facebooku - chyťte myší libovolnou část obrazu a prohlížejte si jej po celém sférickém rozhledu. Můžete si rovněž oblasti nazvětšovat, vychutnat si prohlídku na celé obrazovce... Pokud se prohlídka nenačte nebo se zobrazí s chybami, stačí pouze obnovit stránku (klávesa F5).

Nad zamrzlou hladinou Sečské přehrady, v níž už ryby pomalu uléhají k zimnímu odpočinku, se krajina ponořila do bělavé sněžné pokrývky. Lidé ve svých chaloupkách se ohřívají u kamen a u adventní svíce pomalu podléhají prvním přáním i kouzlu blížících se vánočních dní. Jak si tak připomínají narození Ježíše Krista, jistě jim hlavou problikává i otázka „Co to vlastně byla ta vánoční hvězda?“ S čajem v ruce a v příjemném svetru jedna krásná dívka přikráčí k oknu a zasněně pohlédne ven, kde se na nebi třepotají stovky hvězd. Nikde žádná vánoční, ale v tu chvíli se překvapivě rozzáří něco jiného – padající hvězda. Přej si něco! Přej! A to netuší, že té noci jich zasvítí na tisíc. Ač deset dní do Vánoc, je toto to noc splněných přání…

Geminidy 2018 nad zimní Sečí - celooblohová mozaika. Autor: Petr Horálek.
Geminidy 2018 nad zimní Sečí - celooblohová mozaika.
Autor: Petr Horálek.
Tak by se dal poeticky popsat dojem z tohoto fotografického zážitku. Meteorický roj Geminidy je mezi fajnšmekry vskutku populární, neboť spolu s lednovými Kvadrantidami patří mezi ty na meteory nejbohatší, v obou případech stoupá frekvence k 90 meteorům za hodinu v noci maxima. Bohužel ale nepříjemnou stránkou je vždy datum maxima jejich aktivity, v obou případech v zimě. Zatímco Kvadrantidy nás teprve čekají 4. ledna 2019 (a budou stát za to!), Geminidy vrcholily 14. prosince. V obou případech lze přitom krom nízkých teplot narazit na výrazně větší „záškodníky“ k pozorování – ne vždy je noc bez Měsíce, který v zimních měsících stoupá velice vysoko nad obzor a svým svitem dokáže mnoho meteorů přezářit, a rovněž – což je výrazně větší problém – v tomto období často celé české území zalijí husté inverze, nad jejichž hranici lze vystoupat až v českých pohořích s vrcholy vyššími jak (aspoň) 900 metrů. Čili je třeba vyrazit k nejbližším hranicím, kde se tyto vrcholky tyčí. A když už není inverze, často bývá ještě horší počasí – frontální se srážkami. Není tedy divu, že 14. prosince má mnoho nadšenců v kalendáři zakroužkováno s velkou rezervou.  Ovšem mít jasnou noc, žádný svit Měsíce (aspoň v druhé pulce noci, kdy meteorů padá nejvíc) a ještě k tomu krajinu ponořenou do pohádkově bílého čerstvého sněhu, tak na to jsem čekal vskutku 12 let, kdy jsem si tenhle moment poprvé vysnil. Zejména ten poslední aspekt je dost vzácný – bílá pokrývka v tomto kraji v předvánočním čase je vzácná, častěji právě v tomto období přicházejí oblevy.

Maximum Geminid 2018 nad sečským ostrůvkem. Autor: Petr Horálek.
Maximum Geminid 2018 nad sečským ostrůvkem.
Autor: Petr Horálek.
Focení samotné v noci maxima 13./14. prosince 2018 se rovněž neobešlo bez komplikací. Na samém začátku noci totiž skutečně inverze velkou část území zakryly a já byl skálopevně rozhodnut, že když se náhodou nevyjasní (jakože šance byly velmi malé), po 23. hodině sednu do auta a vyrazím nad inverzi k nejbližší „devítistovce“ – do Orlických hor – abych stihl nejvyšší aktivitu okolo 2. ranní. Ovšem už kolem půl osmé se zázračně začalo projasňovat v úzkém pásu kolem Pardubic a Hradce Králové směrem ke Kolínu, přičemž tahle „průrva“ se zázračně rozhodla roztahovat jižněji právě nad Seč. Tehdy jsem pomalu hryzal monitor, protože na družicových snímcích bylo evidentní, že hrana jasna leží severně asi jen 5 kilometrů od přehrady a ne a ne se posunout na jih. „To si už děláš srandu?!“ … Počasí, zdá se, má zvláštní smysl pro ironii. Nakonec ale jasné nebe vykouklo i nad chatou a tehdy jsem začal fotit jak o závod. Nebyl jsem si jist, jak dlouho to vydrží. Ovšem zpětně si uvědomují, jak to celé bylo ještě vzácnější a hrálo mi to do karet: Ono totiž díky tomu, že se projasnilo v inverzi okolo mě, ale okolní města zejména na jihu v ní byla schovaná, tak ke všemu takže do oblohy neunikal v takové míře světelný smog z okolních měst, zejména na jihu, neboť inverze umělé světlo držela takříkajíc „pod pokličkou“.

Další problém přišel právě s vyjasněním, kdy z teploty těsně pod nulou se záhy začal o zem opírat silný mráz a rtuť padala až k -13° Celsia. To velice rychle odnášely objektivy, které ač vyhřívané (stejně jako foťák) prostě nezvládaly ten teplotní sešup a nezůstávaly dlouho bez mrazivé pokrývky. Naštěstí jsem disponoval pro širokoúhlé snímání dvěma identickými Samyangy 12mm, takže těch 8 hodin (od vyjasnění až do rána) jsem co 20 minut běžel ven a vyměnil jeden „rampouchový“ za druhý čerstvě vyhřátý a tak pořád dokola. Díky tomu se mi zadařilo zaznamenat 64 Geminid, a to i přes příšernou zradu v podobě naprosto neočekávaného oslnivého ohňostroje z hotelu opodál, díky němuž jsem přišel o část tmavých expozic a několik pěkných Geminid. Týdny tu žádný ohňostroj nevzplál a oni si vybrali zrovna noc maxima Geminid (navíc ze čtvrtka na pátek, koho to napadne?) Přitom kdyby se ti pacholci podívali vzhůru k hvězdám a zbytečně nic ne(p)odpalovali, měli by přírodní ohňostroj přímo nad hlavami. A psalo se o tom všude, vědět to mohli. Ach jo…

Vyhlídka z Ohebu na zimní Seč s ostrůvkem. Autor: Petr Horálek.
Vyhlídka z Ohebu na zimní Seč s ostrůvkem.
Autor: Petr Horálek.

Geminidy 2018 nad zimní Sečí - 360stupňový výhled. Autor: Petr Horálek.
Geminidy 2018 nad zimní Sečí - 360stupňový výhled.
Autor: Petr Horálek.

(Geminidová) noc plná přání... Autor: Petr Horálek.
(Geminidová) noc plná přání...
Autor: Petr Horálek.

Etapa číslo dvě byla nafocení samotné pohádkové krajiny z oblíbené vyhlídky nad „velkým jezerem“ ze zříceniny Oheb. Tahle kapitola je pro mě vždy plná respektu, neboť skály na Ohebu jsou zrádné a jeden mylný krok může vést k fatálním následkům. Právě ta kalamitní a z hlediska focení naopak zázračná čerstvá sněhová pokrývka na Seči znamenala, že Oheb je zcela jistě v ní a všechny viditelné stezky budou neprošlapané. Takový hurá výlet v noci je proto opravdu cesta do (ledových) pekel, takže pro tenhle případ jsem raději zříceninu prošlapal ještě za denního světla a na své oblíbené vyhlídce si vydupal flíček, odkud vysněná kompozice bude vypadat už úchvatně a zároveň při jejím komponování nezahučím ze 30metrového srázu. Je zajímavé, že „vedlejší fotografické produkty“ téhle přípravné expedičky se staly okamžitě facebookovým hitem, ač z mého pohledu šlo jen o kraťoučké cvaky, které ani na počítači nezabraly moc minut práce, zatímco na téhle noční parádě jsem pracoval desítky hodin. Samozřejmě noční výstup na Oheb už nebyl tak problematický a kromě zamrzajícího objektivu během snímání panoramatického celosférického obrazu pohádkové zimní krajiny nad Sečským ostrůvkem nebylo zhola žádného dramatu. Mno… vlastně trošičku jo. Jak jsem tak cvakal segmenty do mozaiky a kochal se Geminidami, musel jsem na jemnou kabelovou spoušť s holýma rukama. Pří -13 stupních si asi dokážete představit, co cítí (a vlastně už necítí) vaše prsty. Velká čest i poklona věhlasnému slovenskému fotografovi Majovi Chudému, který toto absolvuje nesčetněkrát do roka při svých poutích zamrzlými slovenskými vršky pod nočním nebem.

Kometa Wirtanen, Hyády a Plejády. Autor: Petr Horálek.
Kometa Wirtanen, Hyády a Plejády.
Autor: Petr Horálek.
Zbytek noci už byl jen o širokoúhlém „lapání“ co největšího počtu Geminid. Překvapilo mne, že oproti Perseidům nejsou tak pěkně barevné, ale zase jsou hezčí na pohled, neboť padají poměrně pomalu po obloze (do zemské atmosféry vstupují rychlostí asi 35 km/s, zatímco Perseidy jsou téměř dvakrát rychlejší). To si ta pohádková dívka opravdu měla čas co přát. Mezi všemi nejjasnější Geminida měla okolo -3 magnitudy a potěšila hlavně tím, že v krátkých minutách poté se na jejím místě ještě držela očima viditelná zářící stopa vzduchu. Pochopitelně k celé té předvánoční pohádkové náladě přispěla kometa 46P Wirtanen, která se na snímcích krásně vyjímala jako nápadný zelený flíček v oblasti nedaleko hvězdokupy Hyády v souhvězdí Býka. Prostě jednou za čas, v tomto případě za 12 let, se vše vydaří…

Jak už bylo psáno, dalšího meteorického roje se dočkáme již na začátku příštího roku, a to zmiňovaných Kvadrantid. Pokud počasí popřeje, bude ráno 4. ledna 2019 stoupat frekvence meteorů nad 80 za hodinu a před rozbřeskem se na jihovýchodní obloze rovněž rozloží fotogenická konjunkce Měsíce v úzkém srpku, Jupiteru a přejasné Venuše. A vlastně celý ten příští rok bude stát za to. Tak přeji hodně štěstí a jasné nebe!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Galerie komety Wirtanen
[2] Rok 2019 nabídne pozoruhodné i vzácné úkazy
[3] Stránky Petra Horálka
[4] Facebook Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Nova nad Supernovou
  4. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  5. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  6. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  7. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  8. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  9. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  10. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  11. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  12. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  13. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  14. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  15. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa Wirtanen, Geminidy


11. vesmírný týden 2019

11. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a Saturn, Venuše už je jen velmi nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto je na pomezí Vozky a Persea. Společné úsilí SpaceX a NASA vedlo k úspěšnému letu lodi Crew Dragon. Chystá se start kosmické lodi Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Před 140 lety se narodil Albert Einstein a před 120 lety objevil W. Pickering měsíček Saturnu Phoebe.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC342_LHARGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2019 obdržel snímek „IC 342“, jehož autorem je Robert Novotný   Ano, astronomie je někdy trochu strohá. IC 342. Nu, to je tedy název, řekne si laik. A možná si řekne i leckterý astronom. Zejména třeba ten, který zkoumá sluneční skvrny. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Spln Mesiaca

Spln Mesiaca snímaný: 20.03.2019 o 23:50 hod. seč.

Další informace »