Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno
Pavel Koten Vytisknout článek

Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno

Složený snímek zachycující 23 Geminid zaznamenaných během 40 minut automatickou videokamerou na hvězdárně v Kunžaku 13. prosince 2017
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 283 ze dne 11. 12. 2021

Radiant meteorického roje, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, se nachází v souhvězdí Blíženců, které je v prosinci viditelné po většinu noci. Zpočátku je ovšem velmi nízko a vhodné podmínky pro pozorování meteorů začínají později během noci. Nejvýše nad obzorem je pak kolem druhé hodiny ranní, což je obvykle také nejvhodnější doba pro pozorování.

V letošním roce je ovšem situace o něco komplikovanější. Úplněk Měsíce totiž nastává jenom pět dnů po maximu Geminid. Z večera 13. prosince bude Měsíc svítit jako 77 % úplňku a následujícího rána zapadá až téměř ve 3 hodiny. Teprve poté začne být obloha dostatečně tmavá na to, aby bylo možno zaznamenat významnější počty meteorů. Stále ale ještě zbývá několik hodin vysoké aktivity těsně před maximem.

Za ideálních podmínek, tedy na tmavé a jasné obloze, kdy je radiant roje vysoko na obloze, by měl být běžný pozorovatel schopen v době kolem maxima aktivity spatřit až 100 meteorů za hodinu. Pokud ale bude pozorovat z města nebo s jasným Měsícem nad obzorem, bude toto číslo podstatně nižší!

Při pozorování meteorů není úplně nejdůležitější směr pohledu na oblohu. Meteory se totiž objevují po celé obloze. Při pohledu směrem k radiantu jsou krátké a pomalé. Naopak nejdelší a nejrychlejší se jeví, když se díváme 90 stupňů od radiantu.

Vzhledem k ročnímu období je vhodné se velmi teple obléci a zaujmout pohodlnou polohu. Zkušení pozorovatelé doporučují rozkládací křesílko či lehátko. Pocit chladu a bolest za krkem při zakloněné hlavě totiž mohou pozorování rychle ukončit. A poslední doporučení je nechat si na pozorování dostatek času. Lidský zrak potřebuje alespoň 15 až 20 minut na to, aby se adaptoval na tmu. Teprve poté je schopen zachytit i slabší meteory.

Výřez z celooblohového snímku velmi jasné Geminidy, který byl pořízen digitální automatickou bolidovou kamerou 12. prosince 2018 na stanici české části Evropské bolidové sítě v Šindelové 
v západních Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje určit rychlost bolidu Autor: Astronomický ústav AV ČR
Výřez z celooblohového snímku velmi jasné Geminidy, který byl pořízen digitální automatickou bolidovou kamerou 12. prosince 2018 na stanici české části Evropské bolidové sítě v Šindelové v západních Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje určit rychlost bolidu
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Z vědeckého hlediska jsou Geminidy velmi zajímavým meteorickým rojem. Jako jeden z mála totiž nemají za mateřské těleso kometu. V tomto případě se jedná o asteroid Phaeton. Jeho původ je ovšem nejasný, stejně jako mechanismus vzniku meteorického roje samotného. Někteří vědci se domnívají, že se jedná o vyhaslou kometu a roj je ve skutečnosti, stejně jako řada dalších, kometárního původu. Proti tomu ovšem hovoří vlastnosti pozorovaných meteorů. Například data z bolidové sítě provozované Astronomickým ústavem AV ČR ukazují, že materiál meteoroidů je asteroidální.

Instrumentální pozorování i tak známého meteorického roje jako jsou Geminidy má tedy význam i v dnešní době. A pokud bude panovat příznivé počasí, budou přístroje českých astronomů v pohotovosti. Jako každou noc budou na stanicích Astronomického ústavu AV ČR v činnosti automatické kamery bolidové sítě. Zároveň je připraveno dvojstaniční pozorování pomocí citlivých videokamer. Získaná data by mohla pomoci rozluštit nevyjasněné otázky původu mateřského tělesa i samotného meteorického roje.

Kontakty:

Dr. Pavel Koten – Oddělení meziplanetární hmoty, Astronomický ústav AV ČR  pavel.koten@asu.cas.cz, 323 620 245

Pavel Suchan – tiskový tajemník, Astronomický ústav AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz, suchan@astro.cz, 737 322 815

Tiskové prohlášení ke stažení ve formátu DOC a PDF.




O autorovi

Štítky: Tiskové prohlášení, Meteorický roj, Geminidy


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »