Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cizinec v cizím světě
Pavel Koten Vytisknout článek

Cizinec v cizím světě

Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.
Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.
Planeta Saturn není mateřskou planetou svého měsíce Phoebe. Data získaná meziplanetární sondou Cassini potvrdila, že Phoebe pochází z vnějších částí Sluneční soustavy a Saturn jej před několika miliardami lety gravitačně zachytil. Sonda Cassini prolétla v těsné blízkosti měsíce 11. června loňského roku, krátce před vstupem na oběžnou dráhu planety prstenců.

Sonda minula měsíc ve vzdálenosti 2078 km celé tři týdny před tím, než se stala oběžnicí Saturna. Oběžná dráha Phoebe je totiž velmi zvláštní. Měsíc obíhá kolem planety po výstřední dráze vzdálené až 13 miliónů kilometrů. Dráha je navíc výrazně skloněná vzhledem k oběžným drahám dalších měsíců a kromě toho měsíc obíhá kolem planety retrográdně. Tyto poznatky už předem naznačovaly, že se nejspíš jedná o zachycené těleso, které nevzniklo zároveň s planetou. Data, získaná sondou Cassini toto podezření potvrdila a přinesla nový pohled na tento zajímavý měsíc.

Hned dvě studie publikované v časopise Nature tento týden jsou věnovány měsíci Phoebe. Sonda Cassini mezitím zkoumala i další Saturnovy měsíce a tak umožnila srovnat jejich vlastnosti s Phoebe. Ukázalo se, že jeho hustota je vyšší než hustota ostatních měsíců. Phoebe obsahuje více kamene a méně ledu. Podobá se tak spíše tělesům jako je Neptunům měsíc Triton či planeta Pluto. Obě tato tělesa jsou považována za objekty pocházející z Kuiperova pásu. Phoebe je nyní přiřazen do stejné skupiny. Data naznačují, že vznikl ve vzdálenějších oblastech Sluneční soustavy a je tedy tvořen nejvíce primitivním materiálem, který v naší planetární soustavě můžeme sledovat. Na povrchu měsíce byl detekován vodní led a také zmrzlý oxid uhličitý, což jsou sloučeniny běžně pozorované u komet pocházejících rovněž z vnějších částí planetárního systému. A podobně jako u komet i na Phoebe byly nalezeny různé sloučeniny uhlíku. Vědci jsou nyní přesvědčeni, že skutečně mají před sebou objekt z Kuiperova pásu. Dostali tak unikátní možnost takové těleso studovat, protože Kuiperův pás se nachází daleko za drahou Neptuna a bude trvat nejméně deset let, než sem dorazí první kosmická sonda. Projekt New Horizons počítá s průletem právě kolem některého tělesa Kuiperova pásu.

Historie putování tělesa Phoebe Sluneční soustavou byla zřejmě zajímavější než se původně zdálo. Data naznačují, že měsíc prošel i vyššími teplotami, takže se zřejmě dostal i blíže ke Slunci než je tomu dnes. Jeho povrch byl zahřátý a vodní led reagoval s křemičitany, což vedlo ke vzniku jakéhosi jílu, který byl na povrchu rovněž detekován. Vědci se tedy domnívají, že Phoebe nějakou dobu obíhal kolem Slunce než byl zachycen gravitací Saturna.


Zdroje:
Wired News
BBC News
Nature.com.




O autorovi



45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »