Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cizinec v cizím světě
Pavel Koten Vytisknout článek

Cizinec v cizím světě

Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.
Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.
Planeta Saturn není mateřskou planetou svého měsíce Phoebe. Data získaná meziplanetární sondou Cassini potvrdila, že Phoebe pochází z vnějších částí Sluneční soustavy a Saturn jej před několika miliardami lety gravitačně zachytil. Sonda Cassini prolétla v těsné blízkosti měsíce 11. června loňského roku, krátce před vstupem na oběžnou dráhu planety prstenců.

Sonda minula měsíc ve vzdálenosti 2078 km celé tři týdny před tím, než se stala oběžnicí Saturna. Oběžná dráha Phoebe je totiž velmi zvláštní. Měsíc obíhá kolem planety po výstřední dráze vzdálené až 13 miliónů kilometrů. Dráha je navíc výrazně skloněná vzhledem k oběžným drahám dalších měsíců a kromě toho měsíc obíhá kolem planety retrográdně. Tyto poznatky už předem naznačovaly, že se nejspíš jedná o zachycené těleso, které nevzniklo zároveň s planetou. Data, získaná sondou Cassini toto podezření potvrdila a přinesla nový pohled na tento zajímavý měsíc.

Hned dvě studie publikované v časopise Nature tento týden jsou věnovány měsíci Phoebe. Sonda Cassini mezitím zkoumala i další Saturnovy měsíce a tak umožnila srovnat jejich vlastnosti s Phoebe. Ukázalo se, že jeho hustota je vyšší než hustota ostatních měsíců. Phoebe obsahuje více kamene a méně ledu. Podobá se tak spíše tělesům jako je Neptunům měsíc Triton či planeta Pluto. Obě tato tělesa jsou považována za objekty pocházející z Kuiperova pásu. Phoebe je nyní přiřazen do stejné skupiny. Data naznačují, že vznikl ve vzdálenějších oblastech Sluneční soustavy a je tedy tvořen nejvíce primitivním materiálem, který v naší planetární soustavě můžeme sledovat. Na povrchu měsíce byl detekován vodní led a také zmrzlý oxid uhličitý, což jsou sloučeniny běžně pozorované u komet pocházejících rovněž z vnějších částí planetárního systému. A podobně jako u komet i na Phoebe byly nalezeny různé sloučeniny uhlíku. Vědci jsou nyní přesvědčeni, že skutečně mají před sebou objekt z Kuiperova pásu. Dostali tak unikátní možnost takové těleso studovat, protože Kuiperův pás se nachází daleko za drahou Neptuna a bude trvat nejméně deset let, než sem dorazí první kosmická sonda. Projekt New Horizons počítá s průletem právě kolem některého tělesa Kuiperova pásu.

Historie putování tělesa Phoebe Sluneční soustavou byla zřejmě zajímavější než se původně zdálo. Data naznačují, že měsíc prošel i vyššími teplotami, takže se zřejmě dostal i blíže ke Slunci než je tomu dnes. Jeho povrch byl zahřátý a vodní led reagoval s křemičitany, což vedlo ke vzniku jakéhosi jílu, který byl na povrchu rovněž detekován. Vědci se tedy domnívají, že Phoebe nějakou dobu obíhal kolem Slunce než byl zachycen gravitací Saturna.


Zdroje:
Wired News
BBC News
Nature.com.




O autorovi



40. vesmírný týden 2025

40. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Newton 250/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC + Barlow 2x

Další informace »