Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno
Pavel Koten Vytisknout článek

Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno

Složený snímek zachycující 23 Geminid zaznamenaných během 40 minut automatickou videokamerou na hvězdárně v Kunžaku 13. prosince 2017
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 283 ze dne 11. 12. 2021

Radiant meteorického roje, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, se nachází v souhvězdí Blíženců, které je v prosinci viditelné po většinu noci. Zpočátku je ovšem velmi nízko a vhodné podmínky pro pozorování meteorů začínají později během noci. Nejvýše nad obzorem je pak kolem druhé hodiny ranní, což je obvykle také nejvhodnější doba pro pozorování.

V letošním roce je ovšem situace o něco komplikovanější. Úplněk Měsíce totiž nastává jenom pět dnů po maximu Geminid. Z večera 13. prosince bude Měsíc svítit jako 77 % úplňku a následujícího rána zapadá až téměř ve 3 hodiny. Teprve poté začne být obloha dostatečně tmavá na to, aby bylo možno zaznamenat významnější počty meteorů. Stále ale ještě zbývá několik hodin vysoké aktivity těsně před maximem.

Za ideálních podmínek, tedy na tmavé a jasné obloze, kdy je radiant roje vysoko na obloze, by měl být běžný pozorovatel schopen v době kolem maxima aktivity spatřit až 100 meteorů za hodinu. Pokud ale bude pozorovat z města nebo s jasným Měsícem nad obzorem, bude toto číslo podstatně nižší!

Při pozorování meteorů není úplně nejdůležitější směr pohledu na oblohu. Meteory se totiž objevují po celé obloze. Při pohledu směrem k radiantu jsou krátké a pomalé. Naopak nejdelší a nejrychlejší se jeví, když se díváme 90 stupňů od radiantu.

Vzhledem k ročnímu období je vhodné se velmi teple obléci a zaujmout pohodlnou polohu. Zkušení pozorovatelé doporučují rozkládací křesílko či lehátko. Pocit chladu a bolest za krkem při zakloněné hlavě totiž mohou pozorování rychle ukončit. A poslední doporučení je nechat si na pozorování dostatek času. Lidský zrak potřebuje alespoň 15 až 20 minut na to, aby se adaptoval na tmu. Teprve poté je schopen zachytit i slabší meteory.

Výřez z celooblohového snímku velmi jasné Geminidy, který byl pořízen digitální automatickou bolidovou kamerou 12. prosince 2018 na stanici české části Evropské bolidové sítě v Šindelové 
v západních Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje určit rychlost bolidu Autor: Astronomický ústav AV ČR
Výřez z celooblohového snímku velmi jasné Geminidy, který byl pořízen digitální automatickou bolidovou kamerou 12. prosince 2018 na stanici české části Evropské bolidové sítě v Šindelové v západních Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje určit rychlost bolidu
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Z vědeckého hlediska jsou Geminidy velmi zajímavým meteorickým rojem. Jako jeden z mála totiž nemají za mateřské těleso kometu. V tomto případě se jedná o asteroid Phaeton. Jeho původ je ovšem nejasný, stejně jako mechanismus vzniku meteorického roje samotného. Někteří vědci se domnívají, že se jedná o vyhaslou kometu a roj je ve skutečnosti, stejně jako řada dalších, kometárního původu. Proti tomu ovšem hovoří vlastnosti pozorovaných meteorů. Například data z bolidové sítě provozované Astronomickým ústavem AV ČR ukazují, že materiál meteoroidů je asteroidální.

Instrumentální pozorování i tak známého meteorického roje jako jsou Geminidy má tedy význam i v dnešní době. A pokud bude panovat příznivé počasí, budou přístroje českých astronomů v pohotovosti. Jako každou noc budou na stanicích Astronomického ústavu AV ČR v činnosti automatické kamery bolidové sítě. Zároveň je připraveno dvojstaniční pozorování pomocí citlivých videokamer. Získaná data by mohla pomoci rozluštit nevyjasněné otázky původu mateřského tělesa i samotného meteorického roje.

Kontakty:

Dr. Pavel Koten – Oddělení meziplanetární hmoty, Astronomický ústav AV ČR  pavel.koten@asu.cas.cz, 323 620 245

Pavel Suchan – tiskový tajemník, Astronomický ústav AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz, suchan@astro.cz, 737 322 815

Tiskové prohlášení ke stažení ve formátu DOC a PDF.




O autorovi

Štítky: Tiskové prohlášení, Meteorický roj, Geminidy


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »