Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce

Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce

Barvy nejdelšího zatmění Měsíce.
Autor: Petr Horálek.

Užijte si barvy nejdelšího zatmění Měsíce v tomto století! Během zatmění 27. července 2018 byl Měsíc v blízkosti bodu odzemí, takže šlo o nejmenší (a zároveň zatmělý) měsíční úplněk tohoto roku. Fáze úplného zatmění trvala 103 minut mimo jiné i proto, že náš kosmický soused procházel přímo středem zemského stínu. I tak ale z oblohy nezmizel...

Při úplném zatmění na Měsíc dopadají pozemské červnánky, resp. dlouhovlnná část slunečního světla rozptýlená na periferiích zemské atmosféry do vnitřku zemského stínu. Mnoho pozorovatelů rovněž poznamenalo, že na začátku a zejména na konci úkazu byl měsíční okraj blízko okraje zemského stínu mírně namodralý, za čímž stojí zemský ozon. Ten červenou složku spektra zeslabuje a modrou prakticky nikoliv, ovšem už neohýbá její směr. Proto se modrý odstín objevuje jen na kraji zemského stínu. Mozaika byla pořízena sekvenčním snímáním úkazu přes 1100mm ohnisko a složena na hvězdy tak, aby se projevil pohyb Měsíce na hvězdném pozadí.

Výhled na zatmění řeckého Rodosu byl vskutku ikonický. Vyjma zatmělého Měsíce v blízkosti Marsu v jeho nejvýraznější opozici se Sluncem po 15 letech se rovněž vyjímalo centrum Mléčné dráhy v oblastech souhvězdí Střelce a Štíra. Tyto výhledy se nám v Česku bohužel tak pěkně nenaskytnou, neboť naše země leží o skoro 15° zemské šířky severněji. Na obrázku níže zatmění, Mars a Mléčnou dráhu sledují třebíčští fotografové Vladimíra Kršková a Marián Runkas.

Romantický výhled k zatmění Měsíce 27. července 2018 z řeckého ostrova Rodos. Autor: Petr Horálek.
Romantický výhled k zatmění Měsíce 27. července 2018 z řeckého ostrova Rodos.
Autor: Petr Horálek.

Sekvence obou měsíčních zatmění roku 2018 pořízené identickou technikou a zpracované identickým postupem (barvy, fotometrie, míra doostření). Měsíc vstupuje vždy zprava do stínu, prostupuje jim směrem doleva. Linie ukazují orientaci ekliptiky a křížky na nich pak střed zemského stínu. Kromě porovnání barev a tmavosti stínu lze zřetelně porovnat i velikost Měsíce v době obou úkazů - zatímco v lednu byl úplněk prakticky v přízemí, v červenci naopak v odzemí. Oba úplňky dělí přibližně 13% rozdíl úhlové velikosti, díky fyzické vzdálenosti Slunce od Země byl stín při červencovém zatmění na obloze ještě menší než lednový, na snímku zhruba o 24 procent. Sekvence byla ovšem složena na hvězdy, takže není zvážena paralaxa (měnící se úhlová odchylka Měsíce proti hvězdám při jeho postupu výš nad obzor), která by tento rozdíl zmenšila na přibližně 21 procent. Autor: Petr Horálek.
Sekvence obou měsíčních zatmění roku 2018 pořízené identickou technikou a zpracované identickým postupem (barvy, fotometrie, míra doostření). Měsíc vstupuje vždy zprava do stínu, prostupuje jim směrem doleva. Linie ukazují orientaci ekliptiky a křížky na nich pak střed zemského stínu. Kromě porovnání barev a tmavosti stínu lze zřetelně porovnat i velikost Měsíce v době obou úkazů - zatímco v lednu byl úplněk prakticky v přízemí, v červenci naopak v odzemí. Oba úplňky dělí přibližně 13% rozdíl úhlové velikosti, díky fyzické vzdálenosti Slunce od Země byl stín při červencovém zatmění na obloze ještě menší než lednový, na snímku zhruba o 24 procent. Sekvence byla ovšem složena na hvězdy, takže není zvážena paralaxa (měnící se úhlová odchylka Měsíce proti hvězdám při jeho postupu výš nad obzor), která by tento rozdíl zmenšila na přibližně 21 procent.
Autor: Petr Horálek.

Pokud jste zatmění neviděli kvůli nepřízni počasí, nezoufejte. Sice už ne tak dlouhé, ale jistě rovněž stejně fotogenické se odehraje již za necelý půlrok, v pondělí 21. ledna 2019 v časných ranních hodinách. A pozor, to si rovněž ujít nenechte - půjde o poslední úplné zatmění Měsíce viditelné z Česka až do roku 2025!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
[2] Fotogalerie: Úplné zatmění Měsíce 27. července 2018



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Nova nad Supernovou
  4. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  5. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  6. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  7. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  8. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  9. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  10. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  11. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  12. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  13. Obrazem: Protisvit v Beskydech


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 2018


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen a hvězdokupy

Jak se kometa Wirtanen pomalu blíží k Zemi, na obloze se zároveň přibližuje k nejkrásnější části své oblohové poutě - ke hvězdokupám Hyády a Plejády v souhvězdí Býka.Počasí bylo ovšem mizerné a musel jsem využít pouhých 17 minut na celkové hloubkové snímání. To nebylo zdaleka dost pro hezký čistý obrázek i s mlhovinami, nicméně aspoň jsou tam všechny tři objekty pěkně výrazné. Kometa je nyní úhlově už dvakrát větší jak Měsíc v úplňku a ještě "roste". V neděli 16. prosince bude při svém největším přiblížení právě u fotogenických Plejád...

Další informace »