Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce

Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce

Barvy nejdelšího zatmění Měsíce.
Autor: Petr Horálek.

Užijte si barvy nejdelšího zatmění Měsíce v tomto století! Během zatmění 27. července 2018 byl Měsíc v blízkosti bodu odzemí, takže šlo o nejmenší (a zároveň zatmělý) měsíční úplněk tohoto roku. Fáze úplného zatmění trvala 103 minut mimo jiné i proto, že náš kosmický soused procházel přímo středem zemského stínu. I tak ale z oblohy nezmizel...

Při úplném zatmění na Měsíc dopadají pozemské červnánky, resp. dlouhovlnná část slunečního světla rozptýlená na periferiích zemské atmosféry do vnitřku zemského stínu. Mnoho pozorovatelů rovněž poznamenalo, že na začátku a zejména na konci úkazu byl měsíční okraj blízko okraje zemského stínu mírně namodralý, za čímž stojí zemský ozon. Ten červenou složku spektra zeslabuje a modrou prakticky nikoliv, ovšem už neohýbá její směr. Proto se modrý odstín objevuje jen na kraji zemského stínu. Mozaika byla pořízena sekvenčním snímáním úkazu přes 1100mm ohnisko a složena na hvězdy tak, aby se projevil pohyb Měsíce na hvězdném pozadí.

Výhled na zatmění řeckého Rodosu byl vskutku ikonický. Vyjma zatmělého Měsíce v blízkosti Marsu v jeho nejvýraznější opozici se Sluncem po 15 letech se rovněž vyjímalo centrum Mléčné dráhy v oblastech souhvězdí Střelce a Štíra. Tyto výhledy se nám v Česku bohužel tak pěkně nenaskytnou, neboť naše země leží o skoro 15° zemské šířky severněji. Na obrázku níže zatmění, Mars a Mléčnou dráhu sledují třebíčští fotografové Vladimíra Kršková a Marián Runkas.

Romantický výhled k zatmění Měsíce 27. července 2018 z řeckého ostrova Rodos. Autor: Petr Horálek.
Romantický výhled k zatmění Měsíce 27. července 2018 z řeckého ostrova Rodos.
Autor: Petr Horálek.

Sekvence obou měsíčních zatmění roku 2018 pořízené identickou technikou a zpracované identickým postupem (barvy, fotometrie, míra doostření). Měsíc vstupuje vždy zprava do stínu, prostupuje jim směrem doleva. Linie ukazují orientaci ekliptiky a křížky na nich pak střed zemského stínu. Kromě porovnání barev a tmavosti stínu lze zřetelně porovnat i velikost Měsíce v době obou úkazů - zatímco v lednu byl úplněk prakticky v přízemí, v červenci naopak v odzemí. Oba úplňky dělí přibližně 13% rozdíl úhlové velikosti, díky fyzické vzdálenosti Slunce od Země byl stín při červencovém zatmění na obloze ještě menší než lednový, na snímku zhruba o 24 procent. Sekvence byla ovšem složena na hvězdy, takže není zvážena paralaxa (měnící se úhlová odchylka Měsíce proti hvězdám při jeho postupu výš nad obzor), která by tento rozdíl zmenšila na přibližně 21 procent. Autor: Petr Horálek.
Sekvence obou měsíčních zatmění roku 2018 pořízené identickou technikou a zpracované identickým postupem (barvy, fotometrie, míra doostření). Měsíc vstupuje vždy zprava do stínu, prostupuje jim směrem doleva. Linie ukazují orientaci ekliptiky a křížky na nich pak střed zemského stínu. Kromě porovnání barev a tmavosti stínu lze zřetelně porovnat i velikost Měsíce v době obou úkazů - zatímco v lednu byl úplněk prakticky v přízemí, v červenci naopak v odzemí. Oba úplňky dělí přibližně 13% rozdíl úhlové velikosti, díky fyzické vzdálenosti Slunce od Země byl stín při červencovém zatmění na obloze ještě menší než lednový, na snímku zhruba o 24 procent. Sekvence byla ovšem složena na hvězdy, takže není zvážena paralaxa (měnící se úhlová odchylka Měsíce proti hvězdám při jeho postupu výš nad obzor), která by tento rozdíl zmenšila na přibližně 21 procent.
Autor: Petr Horálek.

Pokud jste zatmění neviděli kvůli nepřízni počasí, nezoufejte. Sice už ne tak dlouhé, ale jistě rovněž stejně fotogenické se odehraje již za necelý půlrok, v pondělí 21. ledna 2019 v časných ranních hodinách. A pozor, to si rovněž ujít nenechte - půjde o poslední úplné zatmění Měsíce viditelné z Česka až do roku 2025!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
[2] Fotogalerie: Úplné zatmění Měsíce 27. července 2018



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 2018


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »