Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kresby Marsu při letošní opozici
Aleš Majer Vytisknout článek

Kresby Marsu při letošní opozici

Planeta Mars 22. června 2016 na kresbě Aleše Majera a fotografii Pavla Prokopa.
Autor: KaL

Planeta Mars byla na konci letošního května nejblíže k Zemi za posledních 11 roků a i přes svou polohu nízko nad obzorem naskytla pozorovatelům mnoho možností vychutnat si její povrchové detaily prostřednictvím dalekohledů. Ač se to může zdát nezvyklé, i v dnešní době pokročilé fotografické techniky se mnoho nadšených amatérských astronomů stále snaží tyto detaily zachytit kresbou. Prohledněte si, jak dopadli pozorovatelé z Klubu astronomů Liberecka.

Mars – při vyslovení jména této poslední terestrické planety se snad každému milovníku astronomie vybaví trocha tajemna. Ne nadarmo je její staročeské jméno Smrtonoš a v astrologii hrála významnou roli. A ještě v polovině minulého století, před začátkem kosmického věku, se seriózně uvažovalo o existenci Marťanů.

Sám vzpomínám, jak jsem se naivně pokoušel svými prvními „brýlovými“ dalekohledy zahlédnout na planetě nějaké podrobnosti. To se mi podařilo až v roce 1988 při velké zářijové opozici, kdy Martův kotouček dosáhl téměř 24″ průměru a já měl k dispozici na tehdejší dobu celkem špičkový dalekohled Meopta AD800 (achromatický refraktor 56/800 mm se zvětšením 40× a 80×). Od té doby trvá moje fascinace rudou planetou a při každé výhodnější opozici na ni zaměřuji teleskopy ve snaze zahlédnout něco nového. Letos to byla řada přístrojů, s průměrem od 5 do 40 centimetrů, které jsem na Mars namířil.

Malý 55mm achromát při zvětšení 60× spolehlivě ukázal Velkou Syrtu a polární čepičku. Mezi další používané přístroje patřil APO refraktor 120 mm, 15cm ekvatoreál turnovské hvězdárny, 28cm SCT a 30–40cm Dobsony. I přes nepříznivou polohu Marsu na obloze, kdy opisuje kličku mezi Štírem a Váhami, se mi podařilo pořídit několik kreseb. Nejlepší pozorování jsem zažil měsíc po opozici 22. 6., kdy byl vzduch nad turnovskou Vrchhůrou extrémně klidný a seeing mi dovolil spatřit řadu podrobností v okolí oblasti Elysium. Díky tomuto pozorování si již dovedu celkem živě představit, jak Schiaparelli zakreslil své slavné Canali – jemné detaily vytvářely jakousi síť, která při troše fantazie kanály připomínala.

Kresby Marsu od Aleše Majere během opozice 2016. Autor: KaL.
Kresby Marsu od Aleše Majere během opozice 2016.
Autor: KaL.

Mars je během léta stále ještě dobře dostupný hned od soumraku a tak se můžete podívat i vy. A pokud můžeme doporučit, tak nevynechejte plejádu výborných fotografií Pavla Prokopa z Prahy, jehož klidný obraz mu musí leckdo závidět. A my děkujeme, že nám své snímky vždy ihned ukáže.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotograf Pavel Prokop
[2] Mars v opozici a tedy v nejlepších pozorovacích podmínkách
[3] Hvězdárna Turnov
[4] Giovanni Schiaparelli na Wikipedii
[5] Canali - kanály zachycené G. Schiaparellim kresbou

Převzato: Klub astronomů Liberecka



O autorovi

Štítky: Opozice Marsu, Planeta Mars, Kresby, Kresba


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »