Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Konjunkce Venuše s Merkurem
Aleš Majer Vytisknout článek

Konjunkce Venuše s Merkurem

Merkur a Venuše 27. 6. 2005 jen 5' od sebe
Autor: Martin Gembec

Předpovědní modely slibují na sobotu zlepšení počasí a tak si snad budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem. Lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles.

Venuše tou dobou bude téměř 12° od Slunce, tedy dostatečně daleko pro snadné vyhledání. To nám usnadní i malý rozdíl deklinací – necelý 1°. Pokud tedy zrovna nemáme dalekohled na ustavené montáži se systémem GoTo, stačí zvolit okulár s menším zvětšením a zorným polem alespoň 2° a po zaostření na Slunce (pomocí vhodného filtru např. Baader Solar folie) je pootočit v RA o oněch 12° směrem k východu. Venuše by s jasností -3,9 mag měla být na denní obloze v pohodě viditelná ve standardním hledáčku 9×50.

Venuše za vysokou oblačností mobilem přes dalekohled Autor: Aleš Majer
Venuše za vysokou oblačností mobilem přes dalekohled
Autor: Aleš Majer
Pro zajímavost, jak vypadala naše „generálka“ na hvězdárně v Turnově: i přes husté cirry šlo vyhledat Venuši v poledne pomocí 6″ refraktoru. Stačilo dalekohled nastavit na Slunce, zaostřit jej na něj (velmi důležité) a poté podle dělených kruhů pootočit o 40 min v RA a nedaleko středu hledáčku svítil jasný bod. Pak už stačilo Venuši pouze jemnými pohyby vycentrovat ve velkém dalekohledu, a protože byl celkem dobrý seeing, mohli jsme si dovolit i 173násobné zvětšení, kdy byl obraz stále velmi klidný. Na malé jasné kuličce s úhlovým průměrem necelých 10″ se chvílemi objevovaly i nepravidelné šedé skvrny, které byly pravděpodobně pouze iluzorní. Ilustrační snímek mobilem za okulárem vidíte vlevo.

Níže je simulace z počítačového planetária, vpravo je Slunce, vlevo dvojice Merkur a Venuše. Takto nějak bude vypadat situace na obloze o víkendu během dne.

Poloha Merkuru a Venuše vůči Slunci
Poloha Merkuru a Venuše vůči Slunci

Na posledním obrázku níže je simulace, jak by měla konjunkce vypadat v zorném poli turnovského dalekohledu při zvětšení 75×. Planety se přiblíží až na vzdálenost asi půl stupně, přičemž Merkur se zdánlivě sune kolem Venuše zprava doleva.

Simulace zorného pole dalekohledu 150/2250 při zvětšení 75× Autor: Aleš Majer
Simulace zorného pole dalekohledu 150/2250 při zvětšení 75×
Autor: Aleš Majer




O autorovi

Štítky: Merkur, Venuše, Konjunkce


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »