Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kresby Marsu při letošní opozici
Aleš Majer Vytisknout článek

Kresby Marsu při letošní opozici

Planeta Mars 22. června 2016 na kresbě Aleše Majera a fotografii Pavla Prokopa.
Autor: KaL

Planeta Mars byla na konci letošního května nejblíže k Zemi za posledních 11 roků a i přes svou polohu nízko nad obzorem naskytla pozorovatelům mnoho možností vychutnat si její povrchové detaily prostřednictvím dalekohledů. Ač se to může zdát nezvyklé, i v dnešní době pokročilé fotografické techniky se mnoho nadšených amatérských astronomů stále snaží tyto detaily zachytit kresbou. Prohledněte si, jak dopadli pozorovatelé z Klubu astronomů Liberecka.

Mars – při vyslovení jména této poslední terestrické planety se snad každému milovníku astronomie vybaví trocha tajemna. Ne nadarmo je její staročeské jméno Smrtonoš a v astrologii hrála významnou roli. A ještě v polovině minulého století, před začátkem kosmického věku, se seriózně uvažovalo o existenci Marťanů.

Sám vzpomínám, jak jsem se naivně pokoušel svými prvními „brýlovými“ dalekohledy zahlédnout na planetě nějaké podrobnosti. To se mi podařilo až v roce 1988 při velké zářijové opozici, kdy Martův kotouček dosáhl téměř 24″ průměru a já měl k dispozici na tehdejší dobu celkem špičkový dalekohled Meopta AD800 (achromatický refraktor 56/800 mm se zvětšením 40× a 80×). Od té doby trvá moje fascinace rudou planetou a při každé výhodnější opozici na ni zaměřuji teleskopy ve snaze zahlédnout něco nového. Letos to byla řada přístrojů, s průměrem od 5 do 40 centimetrů, které jsem na Mars namířil.

Malý 55mm achromát při zvětšení 60× spolehlivě ukázal Velkou Syrtu a polární čepičku. Mezi další používané přístroje patřil APO refraktor 120 mm, 15cm ekvatoreál turnovské hvězdárny, 28cm SCT a 30–40cm Dobsony. I přes nepříznivou polohu Marsu na obloze, kdy opisuje kličku mezi Štírem a Váhami, se mi podařilo pořídit několik kreseb. Nejlepší pozorování jsem zažil měsíc po opozici 22. 6., kdy byl vzduch nad turnovskou Vrchhůrou extrémně klidný a seeing mi dovolil spatřit řadu podrobností v okolí oblasti Elysium. Díky tomuto pozorování si již dovedu celkem živě představit, jak Schiaparelli zakreslil své slavné Canali – jemné detaily vytvářely jakousi síť, která při troše fantazie kanály připomínala.

Kresby Marsu od Aleše Majere během opozice 2016. Autor: KaL.
Kresby Marsu od Aleše Majere během opozice 2016.
Autor: KaL.

Mars je během léta stále ještě dobře dostupný hned od soumraku a tak se můžete podívat i vy. A pokud můžeme doporučit, tak nevynechejte plejádu výborných fotografií Pavla Prokopa z Prahy, jehož klidný obraz mu musí leckdo závidět. A my děkujeme, že nám své snímky vždy ihned ukáže.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotograf Pavel Prokop
[2] Mars v opozici a tedy v nejlepších pozorovacích podmínkách
[3] Hvězdárna Turnov
[4] Giovanni Schiaparelli na Wikipedii
[5] Canali - kanály zachycené G. Schiaparellim kresbou

Převzato: Klub astronomů Liberecka



O autorovi

Štítky: Opozice Marsu, Planeta Mars, Kresby, Kresba


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »