Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad západním obzorem sledujte vzácné seskupení tří planet

Nad západním obzorem sledujte vzácné seskupení tří planet

Merkur, Venuše a Jupiter 21. května 2013. Autor: Fred Espenak.
Merkur, Venuše a Jupiter 21. května 2013.
Autor: Fred Espenak.
Na konci měsíce, zejména pak mezi 24. a 28. květnem 2013, budeme moci nízko nad západním obzorem pozorovat vzácnou trojitou konjunkci planet. Vždy okolo 21:30 středoevropského letního času (tedy toho, který nyní používáme) se v uskupení fotogenického trojúhelníku ukáže Jupiter, Venuše a Merkur. Na pozorování je třeba si najít velmi dobře odkrytý severozápadní a západní obzor. Dalšího takového úkazu se znovu dočkáme až v roce 2015.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 187 z 23. 5. 2013.

Konjunkce planet vzniká projekcí těchto těles do těsné blízkosti na obloze. V prostoru tato tělesa leží spolu se Zemí téměř v přímce a my tak můžeme sledovat jejich úhlové přiblížení. Protože se planety i Měsíc pohybují na svých drahách blízko jediné roviny - ekliptiky, mohou se nám při svém pohybu na obloze zdánlivě přiblížit k sobě. Běžná je konjunkce Měsíce s nějakými jasnějšími objekty – planetami či hvězdami. Konjunkce dvou planet, zejména těch nejjasnějších jako Jupiter a Venuše, je již vzácnější. Pokud ale nastane nebeské uskupení více jak dvou planet Sluneční soustavy, jde již o úkaz opravdu mimořádný.

Trojitá konjunkce planet 26. května 2013. Autor: Stellarium.
Trojitá konjunkce planet 26. května 2013.
Autor: Stellarium.
Při této květnové konjunkci budeme moci v průběhu několika dní sledovat vždy za soumraku zdánlivý pohyb planet vůči sobě. Zatímco Jupiterova viditelnost na večerní obloze na přelomu května a června pomalu končí, Merkur s Venuší se naopak od konce května stanou pozorovatelnými. U Merkuru bude viditelnost jen krátká – najdeme ho nízko nad obzorem za soumraku jen do poloviny června. S Venuší je to lepší. Nejprve ji jako večernici budeme moci vyhledat nízko nad severozápadním obzorem, v průběhu léta se bude posouvat blíže k západnímu obzoru a bude pozorovatelná nízko nad obzorem večer za soumraku. Teprve na konci letošního podzimu se její výška nad západním obzorem po soumraku bude zvyšovat a nejlépe se bude dát pozorovat i za tmavých astronomických nocí až v prosinci nad jihozápadním obzorem. V té době bude nejjasnější a rovněž úhlově nejdále od Slunce.

Planety budou na obloze nejblíže v neděli 26. května 2013. Tehdy utvoří na večerní obloze téměř rovnoramenný trojúhelník, přičemž každá z planet bude od obou ostatních vzdálena úhlově přibližně 2°. Všechny najdeme za soumraku malým dalekohledem a v době okolo 21:30 SELČ pouhýma očima spatříme zejména Venuši. Slabší Jupiter a nejslabší Merkur pak s pomocí Venuše nebude těžké odhalit. Zajímavé ovšem bude sledovat trojici v průběhu dní před i po maximálním přiblížení. V pátek 24. května mine Merkur jasnou Venuši ve vzdálenosti asi 1,3°, tedy necelých tří měsíčních úplňků naskládaných vedle sebe. Výraznější přiblížení potom nabídne Jupiter s Venuší v úterý 28. května – obě planety bude dělit necelý 1°.

Na pozorování a fotografování vzájemné konjunkce planet si najděte místo s velmi dobře odkrytým západním a severozápadním obzorem. Planety se v době pokročilého soumraku okolo 21:30 SELČ budou nacházet ve výšce pouhých 5° nad obzorem. Je také potřeba mít čistou oblohu nerušenou například nízkou oblačností nebo smogem. Pro fotografii používejte větší přiblížení, pokud možno mějte fotoaparát upevněný na stativu. Majitelé digitálních zrcadlovek by měli užívat kratších expozic a objektivy s ohnisky okolo 50 – 200 mm. Samozřejmě nejkrásnější fotky vzniknou kompozicí planet s nějakými vzdálenými jevy či objekty – zámek, blížící se bouře a podobně. Své snímky mohou fotografové zasílat na server České astronomické společnosti, kde vzniká rozsáhlá čtenářská fotogalerie úkazu. Využít k tomu mohou formulář na webu: /fotogalerie/formular/mesic_planety.

Další trojité konjunkce planet se dočkáme přibližně za dva a půl roku. Na přelomu října a listopadu roku 2015 se na ranní obloze ocitnou v blízkosti planety Jupiter, Venuše a Mars. Úkaz sice bude viditelný v ranních hodinách, ovšem za příznivějších podmínek ještě dlouho před rozbřeskem.

Petr Horálek
Hvězdárna v Úpici
horalek@astro.cz
GSM: 603 477 646

Zdroje a doporučené odkazy::
[1] Volně šiřitelný program Stellarium pro simulaci noční oblohy
[2] Čtenářská galerie konjunkce planet na Astro.cz
[3] Science@NASA – anglický článek o úkazu

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát PDF
[2] Formát DOC




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Merkur, Venuše, Jupiter, Konjunkce


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »