Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Parker Solar Probe pozorovala kometu NEOWISE

Sonda Parker Solar Probe pozorovala kometu NEOWISE

Fotografie komety C/2020 F3 (NEOWISE) pořízená přístrojem WISPR na palubě sondy Parker Solar Probe dne 5. 7. 2020 krátce po jejím největším přiblížení ke Slunci
Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Brendan Gallagher

Sluneční sonda NASA s názvem Parker Solar Probe pořídila unikátní fotografie komety C/2020 F3 (NEOWISE) a jejích dvou ohonů. Kometa byla objevena 27. 3. 2020 v rámci mise NASA s názvem Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (NEOWISE). Jádro komety má odhadovaný průměr asi 5 km a jeho povrch je pokryt tmavými částicemi.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) se nejvíce přiblížila ke Slunci 3. 7. 2020 a zemskou dráhu překříží v polovině srpna na své cestě zpět do vnější části Sluneční soustavy. K Zemi se kometa přiblíží na vzdálenost 103 milióny kilometrů.

Fotografie v úvodu článku, ještě nezpracovaná, byla pořízena pomocí přístroje WISPR na palubě kosmické sondy Parker Solar Probe, což je přístroj, který pořizuje fotografie vnější sluneční atmosféry a slunečního větru ve viditelném světle. Citlivost přístroje WISPR je rovněž vhodná ke spatření jemných detailů v obdobných strukturách, jako je například kometární ohon.

Parker Solar Probe sbírala vědecká data až do 28. června při svém pátém průletu kolem Slunce, nicméně dostupnost dodatečného času umožnila pořídit tyto mimořádné snímky komety,“ jak se vyjádřili členové týmu kolem sondy Parker Solar Probe.

Ionizované plyny jsou unášeny slunečním větrem – což je konstantní proud zmagnetizované hmoty ze Slunce – čímž dochází k vytváření iontového ohonu, který směřuje přímým směrem pryč od Slunce.

Zpracovaná data z přístroje WISPR ukazují jemné detaily ve dvou ohonech komety C/2020 F3 (NEOWISE) Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Guillermo Stenborg
Zpracovaná data z přístroje WISPR ukazují jemné detaily ve dvou ohonech komety C/2020 F3 (NEOWISE)
Autor: NASA/Johns Hopkins APL/Naval Research Lab/Parker Solar Probe/Guillermo Stenborg
Nové fotografie ukazují, že C/2020 F3 (NEOWISE) má přinejmenším dva ohony. Hořejší ohon je iontový chvost tvořený plyny, které byly ionizovány v důsledku ztráty elektronů intenzivním zářením Slunce.

Dvojitý ohon komety NEOWISE je vidět mnohem zřetelněji na druhé fotografii rovněž pořízené přístrojem WISPR, která byla zpracována za účelem zvýšení kontrastu a odstranění přebytečné jasnosti z rozptýleného slunečního světla, čímž došlo k odhalení větších detailů v ohonech.

Spodní chvost, který vypadá jasný a rozptýlený, je prachový ohon komety C/2020 F3 (NEOWISE). Je vytvářen v případě, když prach uniká z povrchu jádra komety a táhne se za kometou na její dráze.

Snímky ze sondy Parker Solar Probe, jak se zdá, ukazují a odhalují mezeru v iontovém ohonu,“ říkají astronomové. „To může znamenat, že kometa C/2020 F3 (NEOWISE) má dva iontové ohony, navíc k tomu má prachový chvost. Nicméně potřebujeme získat další data a provést jejich analýzy, abychom tuto možnost potvrdili.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Solar Parker Probe, Kometa NEOWISE


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »