Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ozdobí nám Vánoce kometární překvapení?
Marek Biely Vytisknout článek

Ozdobí nám Vánoce kometární překvapení?

Komety C/2016 U1 NEOWISE a C/2015 V2 Johnson u proslulé Vírové galaxie v Honících psech. Kometa NEOWISE bude nejjasnější okolo Vánoc 2016 a na ranní obloze ji spatříme možná i malými dalekohledy. Kometa Johnson pak bude výrazná na přelomu června a července 2017, možná ji slabě spatříme i pouhýma očima.
Autor: José J. Chambó

Již mnohokrát bylo zmíněno, že rok 2016 pravděpodobně skončí kometárním propadákem. Zdálo se totiž, že letošek přinese nejméně jasných komet od začátku 21. století. Nakonec to ale vypadá, že dojde přeci jen k alespoň mírnému vylepšení statistik. Nečekaně totiž zjasnila kometa C/2016 U1 (NEOWISE), jejíž hlavní období viditelnosti nastává ještě letos. Kometa by mohla být vidět na jasné vánoční obloze mimo světelné znečištění alespoň malými dalekohledy.

Kometa C/2016 U1 (NEOWISE) byla objevena dne 21. října letošního roku sondou Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (NEOWISE). Jasnost komety činila 19,0 mag, to byl ovšem odhad sondy NEOWISE, kometu na svých snímcích zachytily i jiné observatoře a jejich odhady jasnosti se pohybovaly na hodnotách 21-22 mag. Kometa tedy byla mnoha pozorovateli zatracovaným objektem, především vzhledem ke skutečnosti, že má proletět perihelem ve vzdálenosti pouhých 0,32 AU od Slunce (14. ledna 2017) - absolutní jasnost komety byla v tu chvíli taková, že se její zánik ještě před datem přísluní zdál takřka nevyhnutelný. Zhruba měsíc po objevu ale přišel obrat o 180 stupňů.

Kometu ve středu 23. listopadu odfotil Michael Jäger a její jasnost odhadl na 13 mag. Tehdy byla extrémně difúzní, Jäger byl ale patrně první, kdo uviděl celou komu, jež předchozím pozorovatelům unikala. Hned poté následovalo i první vizuální pozorování komety. Byl to známý Alan Hale, spoluobjevitel slavné komety C/1995 O1 (Hale-Bopp), jenž potvrdil Jägerův odhad. Kometa tedy během měsíce rapidně zjasnila a její zjasňování pokračuje. V současnosti má asi 12 mag, na světě už ale jsou i odhady hovořící o jasnosti 10-11 mag. Jak tomu bude dále?

Kometa je v současnosti, jak už bylo zmíněno, velmi difúzním objektem. Je tomu tak z toho důvodu, že se nachází poměrně blízko Země, k níž bude nejblíže 12. prosince, a to necelých 0,71 AU daleko. Od té doby by měla být už o něco kondenzovanější, začne se totiž vzdalovat od Země, přičemž se bude i nadále přibližovat Slunci. Kometa bude po celý zbytek roku viditelná na ranní obloze a obecně se očekává její rychlé zjasňování.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2016 U1 NEOWISE. Mějte na paměti, že mapka má dosah jen 7. magnitudy, kometa je velmi difúzní a bude tedy třeba vyhledat detailnější mapku pro daný den, kdy se rozhodnete pozorovat. Autor: Cometchasing.skyhound.com
Vyhledávací mapka pro kometu C/2016 U1 NEOWISE. Mějte na paměti, že mapka má dosah jen 7. magnitudy, kometa je velmi difúzní a bude tedy třeba vyhledat detailnější mapku pro daný den, kdy se rozhodnete pozorovat.
Autor: Cometchasing.skyhound.com

Nyní ji nalezneme v souhvězdí Pastýře, které je vidět zejména v druhé polovině noci. V průběhu prosince se kometa přesune z Pastýře pžes Severní korunu a Herkula až do Hadonoše, do nějž vstoupí o Vánocích. Tehdy se stane objektem ranní oblohy před rozbřeskem. V tu dobu by se její jasnost měla pohybovat okolo 8. magnitudy a spatříme ji i obyčejnými triedry. Zjasňování bude pokračovat i potom, kometa by měla na přelomu na Silvestra dosahovat už hranice 7. magnitudy, na začátku ledna ale zmizí s naší ranní oblohy v záři Slunce a ze severní polokoule už dále nebude pozorovatelná. Tedy alespoň následujících 22 707 let, jak praví její aktuální perioda.

Pro pozorování komety si najděte místo daleko od měst a dalších silných zdrojů světelného znečištění (minimálně 100 km od velkoměst). Doporučujeme pozorovat vysoko v horách, kde je vzduch čistý. Vzhledem k tomu, že na 14. prosince připadá úplněk a Měsíc bude kolem Vánoc pomalu ustupovat na ranní obloze od poslední čtvrti k novu, nejlepší období k vyhledání komety bude právě na konci roku časně ráno. Aktuální polohu této i dalších teleskopicky viditelných komet můžete sledovat na online mapkách v sekci Na obloze na Astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa C/2016 U1 (NEOWISE) v databázi komet Seiichiho Yoshidy
[2] Sekce Komety na Astro.cz

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa NEOWISE


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »