Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Novinky ze světa komet
Marek Biely Vytisknout článek

Novinky ze světa komet

Michael Jäger zachytil outburst komety C/2016 R2 (PanSTARRS)
Autor: Michael Jäger

Poslední týdny a měsíce nám přinesly spoustu zajímavostí ve světě komet. Pojďme si je nyní společně zrekapitulovat.

Outbursty

Již čtvrtý outburst nám předvedla kometa 174P/Echeclus, která byla už dlouho mimo vizuální dosah, ale na začátku prosince nečekaně zjasnila na 13-14 mag. Díky tomu byla po dobu několika dnů pozorovatelná vizuálně jako téměř stelární objekt podobný hvězdě. V těchto dnech však můžeme pozorovat typický rozptyl komy do okolí a postupné slábnutí komety, jež by měla být do konce roku 2017 opět mimo vizuální dosah.

Mnohem zajímavější je z pozorovatelského hlediska kometa C/2016 R2 (PanSTARRS). Ta dlouhou dobu zaostávala za předpovědí a ještě na počátku listopadu měla jasnost kolem 13 mag. Ke konci toho samého měsíce ale začala rapidně zjasňovat, navíc jsme mohli zaznamenat výrazné strukturální změny v komě a několik jetů (výtrysků z jádra). Kometa se zcela jednoznačně "nastartovala" a velmi pravděpodobně se rovněž jedná o outburst. Její současné odhady jasnosti se liší zejména podle typu dalekohledu, kterým kometu pozorujeme. Můžeme však říct, že celková jasnost komety už může dosahovat v průměru hodnot poblíž 10-11 mag, což je na hranici viditelnosti v obřích binokulárech. Pokud se nestane nějaká další nečekaná událost, kometa už nebude zjasňovat, aktuální jasnost by si ovšem měla udržet takřka po celý rok 2018.

Zklamání

Největším zklamáním posledních měsíců je jednoznačně kometa C/2017 O1 (ASASSN), jež měla původně zjasnit až na 7 mag, ale nakonec dosáhla v maximu jasnosti jen lehce přes 9 mag a ještě ke všemu byla natolik difúzní, že jsme k jejímu úspěšnému zpozorování potřebovali velice kvalitní oblohu a notnou dávku trpělivosti. Kometa v těchto dnech už slábne, takže její negativní hodnocení je patrně už konečné.

Moc dobře se nevyvíjejí rovněž komety C/2017 T1 (Heinze) a C/2017 S3 (PanSTARRS), o nichž jsme pojednávali v posledním článku. Obě komety jsou dynamicky novými objekty z Oortova oblaku, první z nich měla "zazářit" v zimě, druhá pak v létě. Podle analýzy Jakuba Černého jsou však zatím hluboko pod Bortleho limitem v podstatě zaručujícím přežití komety při průletu kolem Slunce, což značí, že šance na to, že tyto komety nepřežijí období kolem perihelu, je větší než 50 %. V případě nějakých dramatických změn vás samozřejmě budeme informovat.

Nová naděje?

Zajímavou kometou by mohla být v říjnu objevená C/2017 T2 (PanSTARRS), jež na rozdíl od dvou komet zmíněných v předchozím odstavci podle všeho není novým tělesem z Oortova oblaku. Tato kometa by mohla dosáhnout jasnosti až 8 mag, a to vysoko na naší obloze, takže bychom ji mohli spatřit možná i v malých triedrech. Na tento moment si ale ještě dlouho počkáme, v maximu jasnosti má být až na jaře nebo v létě 2020.

Při této příležitosti se hodí alespoň okrajově zmínit taktéž kometu C/2017 T3 (ATLAS), která by podobné jasnosti mohla dosáhnout už v létě příštího roku. Tato kometa má ovšem extrémně nepříznivou geometrii průletu a od nás ji tak patrně vůbec neuvidíme vizuálně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Seznam komet na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety aktuálně


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »