Novinky ze světa komet

Outbursty

Již čtvrtý outburst nám předvedla kometa 174P/Echeclus, která byla už dlouho mimo vizuální dosah, ale na začátku prosince nečekaně zjasnila na 13-14 mag. Díky tomu byla po dobu několika dnů pozorovatelná vizuálně jako téměř stelární objekt podobný hvězdě. V těchto dnech však můžeme pozorovat typický rozptyl komy do okolí a postupné slábnutí komety, jež by měla být do konce roku 2017 opět mimo vizuální dosah.

Mnohem zajímavější je z pozorovatelského hlediska kometa C/2016 R2 (PanSTARRS). Ta dlouhou dobu zaostávala za předpovědí a ještě na počátku listopadu měla jasnost kolem 13 mag. Ke konci toho samého měsíce ale začala rapidně zjasňovat, navíc jsme mohli zaznamenat výrazné strukturální změny v komě a několik jetů (výtrysků z jádra). Kometa se zcela jednoznačně "nastartovala" a velmi pravděpodobně se rovněž jedná o outburst. Její současné odhady jasnosti se liší zejména podle typu dalekohledu, kterým kometu pozorujeme. Můžeme však říct, že celková jasnost komety už může dosahovat v průměru hodnot poblíž 10-11 mag, což je na hranici viditelnosti v obřích binokulárech. Pokud se nestane nějaká další nečekaná událost, kometa už nebude zjasňovat, aktuální jasnost by si ovšem měla udržet takřka po celý rok 2018.

Zklamání

Největším zklamáním posledních měsíců je jednoznačně kometa C/2017 O1 (ASASSN), jež měla původně zjasnit až na 7 mag, ale nakonec dosáhla v maximu jasnosti jen lehce přes 9 mag a ještě ke všemu byla natolik difúzní, že jsme k jejímu úspěšnému zpozorování potřebovali velice kvalitní oblohu a notnou dávku trpělivosti. Kometa v těchto dnech už slábne, takže její negativní hodnocení je patrně už konečné.

Moc dobře se nevyvíjejí rovněž komety C/2017 T1 (Heinze) a C/2017 S3 (PanSTARRS), o nichž jsme pojednávali v posledním článku. Obě komety jsou dynamicky novými objekty z Oortova oblaku, první z nich měla "zazářit" v zimě, druhá pak v létě. Podle analýzy Jakuba Černého jsou však zatím hluboko pod Bortleho limitem v podstatě zaručujícím přežití komety při průletu kolem Slunce, což značí, že šance na to, že tyto komety nepřežijí období kolem perihelu, je větší než 50 %. V případě nějakých dramatických změn vás samozřejmě budeme informovat.

Nová naděje?

Zajímavou kometou by mohla být v říjnu objevená C/2017 T2 (PanSTARRS), jež na rozdíl od dvou komet zmíněných v předchozím odstavci podle všeho není novým tělesem z Oortova oblaku. Tato kometa by mohla dosáhnout jasnosti až 8 mag, a to vysoko na naší obloze, takže bychom ji mohli spatřit možná i v malých triedrech. Na tento moment si ale ještě dlouho počkáme, v maximu jasnosti má být až na jaře nebo v létě 2020.

Při této příležitosti se hodí alespoň okrajově zmínit taktéž kometu C/2017 T3 (ATLAS), která by podobné jasnosti mohla dosáhnout už v létě příštího roku. Tato kometa má ovšem extrémně nepříznivou geometrii průletu a od nás ji tak patrně vůbec neuvidíme vizuálně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Seznam komet na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu